NKÚ varuje: Dosažení úspor ve spotřebě energie v ČR se nemusí podařit

Česká republika se na základě evropské směrnice o energetické účinnosti zavázala, že v roce 2020 budou její roční úspory v konečné spotřebě energie 47,78 PJ (petajoule = 1 000 terajoulů = 1 000 000 gigajoulů; 1 MWh = 3,6 GJ). Kumulované úspory by tak měly v letech 2014 až 2020 dosáhnout 191,1 PJ. Pokud se kumulovaná úspora rozpočítá do jednotlivých let, každý rok by měla Česká republika dosáhnout 6,83 PJ nových úspor energie.

"To se v roce 2014, kdy hodnota nových úspor dosáhla 7 PJ, sice podařilo splnit, ale je nutné si zároveň uvědomit, že takto vysoké úspory jsou výsledkem dotačních programů, které probíhaly posledních sedm let (tedy v letech 2007 až 2014) v rámci předchozího programového období," uvedl nku.cz.

Za celou tuto dobu dosáhla Česká republika kumulativních úspor ve výši pouhých 12 PJ. Na projekty úspor energie přitom v tomto období šly dotace za více než 32 miliard korun. Kontroloři spočítali, že pokud chce Česká republika do roku 2020 naplnit své cíle, tedy již zmíněnou kumulativní úsporu energie ve výši 191,1 PJ, musí být v následujících pěti letech každý rok o 100 % navýšeny úspory z roku 2014.

Úspory energií se Česká republika snaží dosahovat mimo jiné u vlastních budov využívaných vládními institucemi. V roce 2014 se sice cílové hodnoty úspor podařilo naplnit – dosáhly 7,24 TJ, ale do roku 2020 by se kumulativní úspory energií měly vyšplhat u těchto budov na více než 266 TJ. K tomu by bylo zapotřebí investovat téměř 6 miliard korun. Podle NKÚ bude Česká republika úspory u budov vládních institucí naplňovat jen problematicky vzhledem k jejich dosavadnímu pomalému tempu a obrovským finančním nárokům, které navíc dosud nejsou finančně pokryty.

Kontroloři zároveň prověřili 25 projektů z pohledu pravidel přidělování dotací a nezjistili závažné nedostatky. Jen v jednom případě Ministerstvo průmyslu a obchodu schválilo dotaci 36 milionů korun v rozporu s dotačními podmínkami. Ministerstvo kontroloři ale kritizují za to, že dostatečně nesleduje všechny programy a opatření, která směřují k úsporám energií.

NKÚ dále zkontroloval 19 projektů z pohledu příjemců peněz, kteří na tyto projekty dostali dotace za celkem 858 milionů korun. Kontroloři našli několik méně závažných pochybení v oblasti veřejných zakázek a vykazování výdajů, ta ale neměla vliv na splnění cílů jednotlivých projektů. NKÚ tak konstatuje, že i přes drobné nedostatky vedly kontrolované projekty k úsporám energií a zlepšení životního prostředí.

Ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek dnes ČTK řekl, že na neuspokojivou situaci v oblasti úspor energií sdružení spolu s Hospodářskou komorou a Svazem průmyslu upozorňovalo již v květnu letošního roku. "V tomto smyslu zpráva NKÚ jen potvrzuje naše obavy. Pokud se plánovaných úspor nepodaří dosáhnout, hrozí zavedení takzvaného povinného schématu úspor s negativním dopadem do cen energií pro podniky i domácnosti," dodal.

Analytik společnosti ENA Jiří Gavor upozornil, že dosažení plánů energetických úspor ale netrápí jen Českou republiku. "Z klimaticko-energetických cílů EU do roku 2020 jsou energetické úspory bolavým místem pro více států. V Česku rychlejšímu tempu brání nejen nedostatek financí, ale i značná roztříštěnost podpůrných programů, ve kterých se případní zájemci o podporu obtížně orientují," dodal Gavor.

Podle mluvčího ministerstvo průmyslu Františka Kotrby připravuje resort aktualizaci národního akčního plánu energetické účinnosti, ve které se teprve ukáže, jestli ministerstvo závazky dokáže splnit. Materiál by měl podle něj být předložen na jednání vlády do konce roku. "Jejím primárním cílem je to, aby se ČR podařilo do roku 2020 závazných cílů dosáhnout," dodal mluvčí.