Praha - Česká republika je na třetím místě v Evropské Unii ve výši takzvané „gender pay gap“, tedy rozdílu mezi průměrnými platy žen a mužů. Muži berou podle dat Eurostatu z roku 2014 v průměru o 22,1 % větší platy než ženy. Na manažerských pozicích ale firmy rozdíly nedělají. Vyplývá to z údajů společnosti Stanton Chase, která se věnuje vyhledávání vrcholových manažerů.
Spravedlnost někdy zůstává při výplatách kvůli rozdílu pohlaví stranou. „K narovnávání platů podle dostupných výzkumů nedochází, naopak jsme na třetím místě v Evropě ve výši gender pay gap," říká socioložka Lenka Formánková ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR a dodává, že snižování rozdílů je obecně spojeno se zvýšením rovnosti ve společnosti a s opouštěním od tradičního pojetí rolí žen a muže, tedy ženy jako primárně pečovatelky a muže jako chlebodárce.
Podle dat statistického úřadu Evropské Unie je větší nerovnost mezi muži a ženami pouze v Rakousku a Estonsku. „V Rakousku ale za rozdílem stojí s největší pravděpodobností právě patriarchální myšlení. Spousta žen je u našich jižních sousedů v domácnosti," říká Marek Huml, Managing Partner ve společnosti Stanton Chase.
Rozdílné platy se ale netýkají vrcholových manažerů. Velké korporace v dnešní době naopak velmi často mají interní kvóty na poměr žen ve vedeních kvůli diverzitě. „V celé Evropě včetně České republiky jsem se nesetkal s tím, že bychom při dosazování kandidáta na pozici pracovali s dvěma rozdílnými platy pro muže a ženy," vysvětluje Huml poměry na vrcholových místech ve firmách.
„Microsoft považuje za samozřejmost, že ženy i muži mají za stejnou práci dostat stejnou odměnu. Jednou z našich hlavních hodnot je podpora diverzity a rovných příležitostí, aby se každý mohl rozvíjet a dosahovat úspěchu," říká Biljana Weber, generální ředitelka společnosti Microsoft v České republice.
Rostoucí počet žen ve vedení firem je žádoucí. Společnosti s vyšším podílem zástupkyň něžného pohlaví na klíčových postech mívají podle odborníků vyšší zisky a lepší hodnocení na burze.
Související
Benzin na příděl? Svět čelí větší hrozbě než za velké ropné krize, hrozí výrazné zdražování potravin i paliv
Tři měsíce války vyšroubují cenu ropy na 185 dolarů za barel. Ekonomiku může potkat nepředstavitelný otřes
Aktuálně se děje
před 4 hodinami
Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem
Aktualizováno před 4 hodinami
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
včera
Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?
včera
První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody
včera
Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO
včera
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
včera
Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána
včera
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
včera
Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?
včera
Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice
Aktualizováno včera
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
včera
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
včera
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
včera
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
včera
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
včera
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
včera
Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů
včera
Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla
včera
Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar
včera
Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev
Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.
Zdroj: Libor Novák