Ženy v Česku stále vydělávají méně peněz. Na manažerských pozicích jsou ale platy srovnané

Praha - Česká republika je na třetím místě v Evropské Unii ve výši takzvané „gender pay gap“, tedy rozdílu mezi průměrnými platy žen a mužů. Muži berou podle dat Eurostatu z roku 2014 v průměru o 22,1 % větší platy než ženy. Na manažerských pozicích ale firmy rozdíly nedělají. Vyplývá to z údajů společnosti Stanton Chase, která se věnuje vyhledávání vrcholových manažerů.

Spravedlnost někdy zůstává při výplatách kvůli rozdílu pohlaví stranou. „K narovnávání platů podle dostupných výzkumů nedochází, naopak jsme na třetím místě v Evropě ve výši gender pay gap," říká socioložka Lenka Formánková ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR a dodává, že snižování rozdílů je obecně spojeno se zvýšením rovnosti ve společnosti a s opouštěním od tradičního pojetí rolí žen a muže, tedy ženy jako primárně pečovatelky a muže jako chlebodárce.

Podle dat statistického úřadu Evropské Unie je větší nerovnost mezi muži a ženami pouze v Rakousku a Estonsku. „V Rakousku ale za rozdílem stojí s největší pravděpodobností právě patriarchální myšlení. Spousta žen je u našich jižních sousedů v domácnosti," říká Marek Huml, Managing Partner ve společnosti Stanton Chase.

Rozdílné platy se ale netýkají vrcholových manažerů. Velké korporace v dnešní době naopak velmi často mají interní kvóty na poměr žen ve vedeních kvůli diverzitě. „V celé Evropě včetně České republiky jsem se nesetkal s tím, že bychom při dosazování kandidáta na pozici pracovali s dvěma rozdílnými platy pro muže a ženy," vysvětluje Huml poměry na vrcholových místech ve firmách.

„Microsoft považuje za samozřejmost, že ženy i muži mají za stejnou práci dostat stejnou odměnu. Jednou z našich hlavních hodnot je podpora diverzity a rovných příležitostí, aby se každý mohl rozvíjet a dosahovat úspěchu," říká Biljana Weber, generální ředitelka společnosti Microsoft v České republice.

Rostoucí počet žen ve vedení firem je žádoucí. Společnosti s vyšším podílem zástupkyň něžného pohlaví na klíčových postech mívají podle odborníků vyšší zisky a lepší hodnocení na burze.

Související

Ilustrační foto

Evropská ekonomika dostala pomyslnou ránu do obličeje. A hned dvakrát za sebou

Evropská ekonomika čelí souběhu vážných komplikací způsobených extrémním počasím a dopady války v Íránu, které doplňují tlak amerických cel a čínské konkurence. Vlny veder nutí evropské státy k drastickým opatřením v energetice i zemědělství. Rumunský státní výrobce elektřiny Nuclearelectrica musel odpojit svůj jediný funkční reaktor kvůli rekordně nízké hladině Dunaje, který je klíčový pro chlazení zařízení. Země vyhlásila stav energetické nouze a vyzvala firmy i domácnosti k dobrovolnému omezení spotřeby.
Ilustrační foto

Není to jen válka. Klimatická krize je pro globální ekonomiku stále větší hrozbou

Klimatická krize a kolaps přírodních ekosystémů představují pro globální ekonomiku stále zásadnější hrozbu. Před tímto vývojem varuje člen výkonné rady Evropské centrální banky Frank Elderson, podle něhož je nutné výrazně intenzivněji sledovat finanční rizika spojená s úbytkem takzvaných ekosystémových služeb. Jedná se o přírodní procesy a zdroje, na nichž je lidská činnost i hospodářství přímo závislé.

Více souvisejících

Ekonomika ženy manažeři

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

Rusko, Kreml

Rusko kvůli ukrajinským útokům zrušilo prestižní festival

V Moskvě byl pouhé čtyři dny před svým plánovaným zahájením zrušen mezinárodní vojensko-hudební festival Spasská věž, který se měl konat na Rudém náměstí. Pořadatelé akce na svém oficiálním účtu na platformě Telegram oznámili, že se událost odkládá na rok 2027 z důvodů, které leží mimo jejich kontrolu. Tento tradiční festival vojenských hudeb se poprvé uskutečnil v roce 2007 na základě rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina a v minulosti byl kvůli epidemiologické situaci zrušen pouze jednou, a to v roce 2020 během pandemie koronaviru.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

USA tlačí na Netanjahua, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy

Americký zmocněnec a zeť prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner se v Jeruzalémě zúčastnil více než čtyřhodinového jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Během schůzky vyvíjel na izraelského lídra tlak, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy. Jednání se zúčastnil také ředitel Rady míru (Board of Peace) Nickolay Mladenov, který předtím absolvoval rozhovory se zástupci Hnutí palestinského odporu v Egyptě.

včera

Donald Trump

Trump omezil rozsah vojenských cvičení. Vyvolal pochybnosti o spolehlivosti USA

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit rozsah plánovaných vojenských cvičení se Jižní Koreou vyvolává podle vojenských analytiků oslovených serverem CNN pochybnosti o spolehlivosti Spojených států vůči jejich klíčovým spojencům v Tichomoří. K tomuto kroku hlava státu přistoupila v momentě, kdy Severní Korea pokračuje v rozšiřování svého jaderného a raketového programu a upevňuje vojenské vazby na Rusko a Čínu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump pohrozil vojenským úderem Ománu

Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským úderem Ománu, pokud podle jeho slov bude zasahovat do vyjednávání Spojených států s Íránem. Své vyjádření přednesl v pondělním telefonickém rozhovoru pro televizi Fox News. Reagoval tak na informace o tom, že Omán vede s Íránem vlastní jednání týkající se správy a plavby v mezinárodně klíčovém Hormuzském průlivu.

včera

Transfúze

Krev nemá prázdniny. Ministerstvo nabádá k darování krve, zásoby se tenčí

Zásoby krve v českých nemocnicích se v letních měsících výrazně snížily a na některých pracovištích se dostávají na kritickou úroveň. Dárců přichází méně, potřeba krve však neklesá. Nemocnice ji každý den potřebují při operacích, úrazech, porodech i léčbě závažně nemocných pacientů. Ministerstvo zdravotnictví proto společně s transfuzními pracovišti vyzvalo všechny, kteří mohou krev darovat, aby v následujících dnech přišli k odběru.

včera

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Čísla nelžou. Kongo zažívá nejhorší epidemii eboly ve své historii

Současná epidemie smrtelně nebezpečné eboly v Demokratické republice Kongo je nejsmrtelnější v historii této africké země. Potvrzených už je přes 2300 obětí. Více mrtvých si choroba vyžádala jen jednou, a to během minulé dekády, kdy se šířila hned v několika afrických státech najednou. 

včera

včera

včera

včera

Exministr Blažek si stěžoval u Ústavního soudu. Narazili i další obvinění

Exministr spravedlnosti Pavel Blažek narazil u Ústavního soudu s námitkami ohledně vyšetřování bitcoinové kauzy, v níž byl nedávno obviněn, takže mu hrozí více než šest let za mřížemi. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy