Řecko se dohodlo s věřiteli na reformách, jinak by nedostalo další finanční injekci

Atény - Řecký ministr financí Euklidis Tsakalotos oznámil, že Atény dojednaly se zahraničními věřiteli dlouho očekávanou smlouvu o reformách, které jsou nutné k uvolnění dalších peněz ze záchranného programu.

Věřitelské instituce dopoledne potvrdily dosažení předběžné dohody, která bude základem pro ukončení druhé prověrky záchranného programu. Naznačily i možnost začátku debaty o způsobech, jak zajistit udržitelnost řeckého dluhu.

Dohoda zahrnuje reformy v oblasti práce a energie, ale také snížení penzí a naopak zvýšení daní. Jednání se táhla půl roku, hlavně kvůli neshodám mezi Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o fiskálních cílech.

Eurokomisař pro hospodářské a měnové otázky Pierre Moscovici noční dohodu označil za pozitivní vývoj, který přišel po měsících složitého vyjednávání. Podle něj se tak otevírá cestu k tomu, aby ministři financí eurozóny rychle potvrdili uzavření druhé prověrky řeckého programu, a umožnili tak odeslání dalších peněz Aténám.

"Je teď na všech partnerech, aby se v příštích týdnech shodli na otázce zadlužení Řecka," uvedl Moscovici s tím, že pro občany v Řecku nastal čas obrátit list v dlouhé a těžké kapitole o úsporách a je třeba nový příběh "o stabilitě, pracovních místech a růstu".

Dohoda zahrnuje reformy v oblasti práce a energie, ale také snížení penzí a naopak zvýšení daní. Řecko nyní musí nová opatření legislativně schválit, pak budou moci ministři financí eurozóny schválit uvolnění další části peněz. Atény budou potřebovat v červenci na splacení dluhů zhruba 7,5 miliardy eur (201,5 miliardy Kč).

Řecko v rámci reforem slíbilo, že v roce 2019 sníží důchody a v roce 2020 sníží hranici pro nezdaněnou mzdu, aby tak dosáhlo úspor ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP). Pokud se Řecku podaří překročit stanované cíle, bude moci aktivovat soubor opatření, který kompenzuje dopad dodatečných úsporných opatření. Jeho součástí je hlavně snížení daní.

Po dnešní dohodě budou věřitelé zřejmě mezi sebou rozhodovat o střednědobých cílem přebytku primárního rozpočtu, což je důležitý ukazatel pro schválení dalšího oddlužení. MMF tvrdí, že Řecko nemůže udržet vysoký přebytek primárního rozpočtu, pokud nepřijme další úsporná opatření a Evropská unie mu neumožní další úlevu od dluhů. Primární rozpočet nezahrnuje náklady na obsluhu dluhu.

V návrhu dokumentu, na který se odvolává agentura Reuters, MMF uvedl, že pokud Řecko příjme všechna nová opatření dohodnutá s věřiteli, může příští rok dosáhnout přebytku primárního rozpočtu 2,2 procenta HDP a v letech 2019 až 2021 se zaměřit na přebytek 3,5 procenta ročně. Pak by se přebytek mohl snížit na 1,5 procenta. Věřitelé z eurozóny se domnívají, že Řecko je v delším období schopno udržet primární přebytek 3,5 procenta HDP.

Související

Uprchlíci v Evropě

Plány na deportaci migrantů dostávají jasné obrysy. Evropské státy pracují na zřízení prvních center

Řecko spolupracuje se čtyřmi dalšími evropskými státy na plánu zřízení deportačních center ve třetích zemích, nejspíše v Africe. Tato střediska mají sloužit pro migranty, jejichž žádosti o azyl byly v Evropské unii zamítnuty. Řecký ministr pro migraci Thanos Plevris ve středu uvedl, že na vzniku takzvaných „návratových center“ Atény pracují společně s Německem, Nizozemskem, Rakouskem a Dánskem.

Více souvisejících

Řecko eurozóna Mezinárodní měnový fond (MMF IMF) Ekonomika Euklidis Tsakalotos

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš napsal dopis do Bruselu. Vláda schválila novely zákonů o dokladech

Premiér Andrej Babiš (ANO) po zasedání vlády informoval o dalších krocích jeho kabinetu k zachování konkurenceschopnosti českého a evropského průmyslu. Babiš se rozhodl napsat dopis do Bruselu. Vláda zároveň schválila návrh novel zákonů o cestovních dokladech a o občanských průkazech nebo novelu nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima.

včera

včera

Václav Hybš

Zemřel legendární kapelník Václav Hybš

Českou hudební scénou otřásla velmi smutná zpráva v úvodu nového kalendářního týdne. Ve věku úctyhodných 90 let zemřel známý kapelník a hudebník Václav Hybš, jenž svého času spolupracoval s největšími hvězdami populární hudby u nás. 

včera

Pouštní saharský písek, ilustrační fotografie.

Nad Česko doputoval prach ze Sahary. Může i ovlivnit počasí

Nad Českem se momentálně nachází velké množství saharského prachu, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v pondělí na sociální síti X. V posledních letech jde o poměrně pravidelnou záležitost, která přitom může mít vliv na počasí. 

včera

Péter Szijjártó navštívil Česko

Kam se poděl Szijjártó? Od voleb se na veřejnosti neobjevil, jeho letadlo odletělo do Afriky

V pondělí v brzkých ranních hodinách opustila maďarský vzdušný prostor dvě vojenská letadla, která zamířila směrem k africkému kontinentu, uvedl web 24.hu. Mezi sledovanými stroji byl i letoun typu Falcon, který ke svým zahraničním cestám často využívá ministr zahraničí Péter Szijjártó, a také nový brazilský transportní letoun KC-390 Millennium, který maďarské letectvo zařadilo do výzbroje teprve v loňském roce. Situace je o to divnější, že se Szijjártó poděl neznámo kam.

včera

Péter Magyar

Magyar: Szijjártó běžel po volbách na ministerstvo skartovat dokumenty. Omezíme výkon funkce premiéra

Péter Magyar, předseda strany Tisza a budoucí maďarský premiér, vystoupil na tiskové konferenci poté, co jeho strana v historických volbách drtivě zvítězila a získala ústavní dvoutřetinovou většinu. S aktuálním ziskem 138 mandátů oproti 55 křeslům dosavadního vládního bloku Fidesz-KDNP hovořil Magyar o „vítězství celého Maďarska“ a konci éry, kterou přirovnal ke státostrannému systému před rokem 1990.

včera

Na uvolnění Hormuzského průlivu se bude podílet i Británie, prohlásil Trump. Podle Londýna je to úplně jinak

Spojené království odmítlo účast na chystané námořní blokádě Hormuzského průlivu, kterou prosazuje administrativa Donalda Trumpa. Přestože Londýn podle deníku The Guardian připouští možnost asistence při odminování této strategické cesty, od samotné blokády se distancuje. Britský kabinet má totiž vážné obavy, že by aktivní zapojení do Trumpových plánů mohlo nebezpečně vyostřit už tak kritickou situaci na Blízkém východě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy