Tripartita se nedohodla na růstu minimální mzdy, rozhodne vláda

Minimální mzda činí 11.000 korun. Odboráři požadují přidání o 1500 korun. Podle zaměstnavatelů by to mělo být o 800 korun. Resort práce předloží vládě návrh na zvednutí o 1200 korun na 12.200 korun. Rozhodne kabinet, a to do letošních sněmovních voleb.

Shoda v koalici na přidání zatím není. Šéf lidovců Pavel Bělobrádek už v dubnu řekl, že prostor pro "dramatický růst" nevidí. "Budeme jednat s koaličními partnery. Doufám, že se podaří dohodnout na co nejvyšším návrhu růstu minimální mzdy," uvedl Sobotka. Dodal, že česká minimální mzda patří v EU k nejnižším.

V koaliční dohodě a programovém prohlášení se Sobotkova vláda zavázala k tomu, že nejnižší výdělek přiblíží dvěma pětinám průměrné mzdy. Po zvýšení o 1200 korun, což je růst zhruba o 11 procent, by mohl podle ministerstva práce dosahovat 40,5 procenta.

Zaměstnavatelé skokové zvýšení minimální mzdy odmítají. Žádají jasná pravidla pro zvedání nejnižšího výdělku, aby firmy předem věděly, jaké budou mít náklady. Svaz průmyslu a dopravy už dříve uvedl, že by se minimální mzda měla navázat na vývoj průměrné mzdy, HDP a cen. O vytvoření pravidel usilovala i hospodářská komora. Odboráři už dřív řekli, že by stačilo, pokud by minimální příjem odpovídal 40 procentům průměrné mzdy.

Tripartita se dnes shodla alespoň na přípravě modelu valorizace. Vytvořit by ho mělo ministerstvo práce. "Mají se připravit teze možností stanovení případného valorizačního mechanismu," uvedl Středula. Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) by návrh, jak by se měla minimální mzda zvyšovat, měla představit na příští tripartitě 17. července.

Premiér řekl, že jeho vláda změnu zákona s novým valorizačním modelem ale do voleb už prosazovat nebude. Návrh nachystá pro příští kabinet. Do novely by se tak v budoucnu mohlo promítnou to, že minimální mzda má růst vždy k 1. lednu a má odpovídat určitému procentu průměrné mzdy. "Mně to připadá rozumné," řekl Sobotka.

Zaměstnavatelé požadovali, aby vláda "zafixovala minimální mzdu na 40 procentech průměrné mzdy od 1. ledna 2019", řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

Podle šéfa Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů (KZPS) Jana Wiesnera by se přidávání mělo řídit růstem produktivity a dalšími ekonomickými ukazateli. "Pakliže zvýšíte minimální mzdu o 11 procent, tak produktivita se v žádném případě o toto procento nezvedá. Vždy musí být ekonomické parametry dodrženy. Nemůžeme to dělat jako ve státní správě, kde se úplně rovnostářsky zvýší o deset procent," řekl novinářům.

Zvyšování minimální mzdy nutí firmy zvednout i ostatní tarify. Premiér už dřív řekl, že jeho vláda chce na růst výdělků v Česku tlačit právě zvyšováním minimální mzdy.

Podle odborů by Česko nemělo stavět na levné práci a mzdy by se měly zvedat výrazněji. Kritizují také to, že minimální mzda je pod hranicí příjmové chudoby. Ta loni činila pro samotného dospělého 10.691 korun. Po případném zvýšení o 1200 korun by pracovník s minimální mzdou měl mít v peněžence příští rok 10.477 korun čistého.

Minimální mzdu dostává asi 132.000 lidí, tedy 3,6 procenta zaměstnanců. Zaměstnavatele by zvýšení o 1200 korun příští rok stálo o 3,4 miliardy víc. Do sociálního pojištění by z toho mohlo přitéct 800 milionů a do zdravotního 340 milionů, uvedlo ministerstvo práce.