Vláda neschválila doplnění zásob ropy, ČR přitom neplní směrnici

Praha - Vláda dnes neschválila doplnění ropy nebo ropných produktů do státních zásob, které požadovala Správa státních hmotných rezerv (SSHR). Na twitteru o tom informoval mluvčí kabinetu Martin Ayrer, ČTK to potvrdila i SSHR. Česko přitom letos přestalo plnit evropskou směrnici o výši nouzových zásob těchto produktů. Evropská unie požaduje po státech, které ropu netěží, aby měly zásoby minimálně na 90 dní. Podle ministra průmyslu a obchodu Jiřího Havlíčka měla země ke konci května zásoby na 85 dnů, zatímco ještě 1. dubna to bylo 87 dnů.

"Znamená to pro nás, že nadále budeme porušovat zákon ČR a evropskou směrnici o povinnosti mít zásoby minimálně na 90 dnů. Zároveň budeme i nadále platit 50 milionů korun ročně za prázdnou nádrž v Meru (nádrž státního správce ropovodů v Nelahozevsi na Mělnicku)," řekl dnes ČTK předseda SSHR Pavel Švagr.

Navýšení zásob zablokovali ministři za hnuté ANO, upozornil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). "Česko má mít podle zákona nouzové zásoby ropy na minimálně 90 dnů. Vláda to chtěla zajistit, ale ministři za ANO to zablokovali," uvedl.

Podle Havlíčka tak v tuto chvíli otázka nákupu ropy padá. "Budeme se snažit ještě jednat s koaličními partnery, jak se k tomuto tématu vrátit. Ale bez změny jejich postoje to nebude možné," uvedl ministr.

Správa navrhovala buď nákup 80.000 tun takzvané sladké ropy, nebo 50.000 metrů krychlových nafty a 26.000 metrů krychlových benzinu. Obě varianty měly navýšit tuzemské zásoby o necelé čtyři dny. Zmíněný druh ropy navíc v zásobách SSHR chybí. Švagr preferoval nákup ropy, v případě nakoupení benzinu i nafty by totiž podle něj správa potřebovala od vlády další peníze na jejich skladování.

S návrhem na dokoupení zásob nesouhlasilo ministerstvo financí. V připomínkách resort uvedl, že pokles úrovně nouzových zásob ropy do značné míry odráží specifickou situaci na trhu v roce 2016, která byla způsobena omezením provozu obou rafinérií na českém území. Podle ministerstva se dá předpokládat, že v letošním roce se průběh zpracování ropy vrátí do normálního stavu. "Navrhujeme tedy případný nákup ropy či ropných produktů prozatím nerealizovat a vyčkat na skutečnost dovozů za rok 2017," uvedlo v podkladech pro vládu ministerstvo financí.

O možném přikoupení ropy do nouzových zásob se jednalo už v předloňském roce. Mělo jít o 100.000 tun takzvané sladké ropy, tedy nízkosirné neruské ropy, za více než miliardu korun. Bezpečnostní rada státu ale nákup nepodpořila. Nákup ropy podporoval tehdejší ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD), podle dřívějších informací s ním naopak nesouhlasil bývalý ministr financí Andrej Babiš (ANO).

"ČSSD zkouší dva roky zbytečně utratit miliardu Kč za ropu, kterou nepotřebujeme. Kdyby se něco stalo, potřebujeme naftu a letecký benzin," uvedl dnes na twitteru Babiš.

SSHR má na skladování a obměnu ropy a ropných produktů smlouvy se státními společnostmi Mero a Čepro, v jejichž nádržích jsou komodity uloženy. V materiálech pro vládu správa uvádí, že v současnosti udržuje nouzové zásoby ropy a ropných produktů v celkové výši téměř dvou milionů tun. Z tohoto množství tvoří největší podíl ropa, které je uskladněn milion tun, následuje nafta (přibližně 700.000 tun) a benzin (více než 300.000 tun). SSHR do zásob počítá i zhruba dvoudenní zásobu nafty, kterou ČR postupně převáží zpět ze skladu zkrachovalé společnosti Viktoriagruppe v bavorském Kraillingu.

Související

Více souvisejících

Vláda ČR ropa Jiří Havlíček (ČSSD) Správa státních hmotných rezerv (SSHR) EU (Evropská unie) Ekonomika

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

včera

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

včera

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

včera

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

včera

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

včera

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

včera

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

včera

1. června 2026 22:02

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

1. června 2026 20:50

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy