Bude pro Česko lepší opustit EU? Rozsekli jsme otázku, která nedá lidem spát

Spolu s blížícími se parlamentními volbami sílí hlasy té části občanů, která je s členstvím v Evropské unii nespokojená. Některým sice přílišné regulace ze strany EU vadí, po vzoru Velké Británie se ale vydat nechtějí. A jiní jsou s členstvím Česka v rámci evropské osmadvacítky spokojeni. Jedno je ale jisté, pokud by došlo k czexitu a Česká republika z EU vystoupila, přišla by řádově o desítky miliard korun.

Evropská unie každoročně operuje s obrovským rozpočtem, jehož částka je pro většinu z nás nepředstavitelná. Pro rok 2017 bylo vyhrazeno v prostředcích na závazky 157,86 miliardy eur (4,2 bilionu korun) a v prostředcích na platby 134,49 miliardy eur (3,8 bilionu korun).

Než ale přejdeme k výdajům, nebude od věci podívat se, kde Unie takto velké finance získává. Zhruba tři čtvrtiny rozpočtu EU jsou spravovány ve spolupráci s vnitrostátními a regionálními orgány systémem sdíleného řízení. O to se stará 5 velkých strukturálních a investičních fondů, konkrétně Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF), Fond soudržnosti (FS), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský námořní a rybářský fond (ENRF).

Zbylé finance řídí orgány Evropské unie, které poskytují finanční prostředky na granty na konkrétní projekty ve vztahu k politikám EU a na veřejné zakázky.

Rozpočet Evropské unie tak sice poskytuje finanční prostředky na investice, které pomáhají zacelovat ekonomické rozdíly mezi státy a regiony Unie, zároveň jej ale někdo musí plnit. A o to se starají z velké části samy státy.

EU plní zejména Německo

Největší zdroj příjmů do rozpočtu Evropské unie zajišťuje procentuální část hrubého národního produktu každého členského státu EU, která se pohybuje ve výši kolem 0,7 procent. Druhou největší část příjmů tvoří harmonizované daně z přidané hodnoty ve výši zhruba 0,3 procent příjmů členských států. Unie také získává finance z vybraného dovozního cla za výrobky dovezené ze zemí mimo EU a z daní z příjmu zaměstnanců evropských orgánů.

Z výše uvedeného vyplývá, že nejvíce se na financování chodu Evropské unie podílí země s nejzdravější ekonomikou. Tradičně největší množství prostředků do EU vloží Německo, které samo pokrývá zhruba 20 procent příjmů. V závěsu za ním se nachází Francie, Velká Británie nebo Itálie, které spolu s Německem financují chod EU zhruba z 60 procent. 

Na financování Evropské unie se samozřejmě podílí i Česká republika, která do ní ročně odvádí zhruba 40 miliard korun. Odpůrci Evropské unie ale tvrdí, že členství v osmadvacítce nás stojí mnohem více peněz, než kolik z Unie dostaneme. Pokud však stát správně čerpá dostupné prostředky, jsme jedním ze států, které obdrží mnohem více financí, než kolik do EU vloží.

Česko na EU vydělává

Podle údajů ministerstva financí Česká republika za celý rok 2016 obdržela o 79,6 miliard korun více, než do rozpočtu EU odvedla. Její výsledná čistá pozice je tak třetí nejvyšší od vstupu do EU. Z rozpočtu EU jsme obdrželi příjmy ve výši celkem 123,8 miliard, zatímco na povinných platbách jsme odvedli do evropského rozpočtu 44,2 miliard.

V roce 2015 jsme na tom byli ještě lépe. České republika obdržela z rozpočtu EU rekordní příjmy ve výši celkem 193,7 miliard a současně odvedla do evropského rozpočtu 41,9 miliard. Za celý rok 2015 tak obdržela o 151,8 miliard Kč více, než kolik odvedla.

Kam finance putují?

Častým argumentem odpůrců Evropské unie je tvrzení, že ačkoliv Česko z fondů peníze dostává, ve výsledku nejsou vidět. Můžeme proto například připomenout tabulky s informačními nápisy, které hlásají, že se na podpoře daného projektu podílí Evropská unie, které jsou často k nalezení na fasádách škol, nemocnic, na dětských hřištích, knihovnách a dalších subjektů, které si o dotace z prostředků EU zažádají.

Stejně tak si o ně mohou žádat podnikatelé, pro které je na stránkách Evropské unie připraven podrobný návod, jak na to. Zažádat o dotace dnes lze téměř na vše a záleží jen na každé, jestli této možnosti využije či nikoliv. Nelze však popřít, že řadu lidí vysoká administrativní zátěž od této možnosti odláká.

Přesto Česká republika čerpá a užitkuje nemalé peníze, o které by s vystoupení z EU přišla. V roce 2015 vynaložil stát ze získaných 197,3 miliard korun 82 procent této částky na regionální politiku. 16 procent bylo přiřazeno na zemědělství, 1,47 procent na výzkum a vývoj a zbylé finance na administrativní záležitosti.

Právě regionální politika, tedy strukturální fondy a Fond soudržnosti, tvoří tu část příjmů, kterou ve skutečnosti můžeme vidět. Strukturální fondy totiž slouží ke zvyšování hospodářské vyspělosti evropských regionů a spadá mezi ně například zlepšování infrastruktury, podpora nových pracovních míst, podpora malých a středních podniků, rozvoj turistiky, podpora vzdělávacích a rekvalifikačních kurzů, podpora rozvoje venkova, stavu krajiny i kvality života na venkově, a mnoho dalších.Česká republika tak z Evropské unie dostává mnohem více, než kolik do ní vkládá, a pokud by nyní osmadvacítku opustila, ekonomicky by na tom silně utrpěla. Problémy zřejmě bude mít i Británie, která má ekonomiku mnohem zdravější, než Česká republika. I tu ale vyjde celý proces brexitu na miliony eur, nehledě na to, že na jejím odchodu utrpí i Česko. To by mohlo přijít až o sto miliard eur.

Finance čerpané z evropských fondů ale Česká republika potřebuje a v rámci jejich rozdělování se řídí operačními programy na daný časový úsek, které je třeba dodržet. V letech 2014-2020 jde například o Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost řízený Ministerstvem průmyslu a obchodu, Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání řízený Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Operační program Zaměstnanost řízený Ministerstvem práce a sociálních věcí, Operační program Doprava řízený Ministerstvem dopravy a další.

Související

Lodní doprava, ilustrační foto

Evropa jde po ruské stínové flotile. Sankcemi se snaží vytvořit mezinárodní tlak

Evropská unie uvalila nové sankce na téměř dvě stě lodí stínové flotily, které Rusko využívá k obcházení ropných embarg a k nelegálnímu vývozu ukradeného ukrajinského obilí. Cílem je zasáhnout klíčový logistický nástroj Kremlu, jenž pomáhá financovat válku a zároveň ohrožuje mezinárodní bezpečnost i potravinové trhy.
Evropská unie

Putin mír nechce. Evropa dnes uvalila na Rusko nové, tvrdé sankce

Velká Británie a Evropská unie oznámily nové rozsáhlé sankce proti Rusku poté, co pondělní telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem nepřinesl žádné konkrétní výsledky. Moskva podle všeho odmítla učinit jakékoli ústupky směrem k míru.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Česká republika CZexit

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 59 minutami

Jana Hynková

Zemřela diplomatka Jana Hynková. Lipavský ocenil její úspěchy

Českou diplomacii zasáhla smutná zpráva. Zemřela významná diplomatka Jana Hynková, která celý profesní život zasvětila službě České republice a mezinárodní diplomacii. Informovalo o tom ministerstvo zahraničí. Hynková zemřela ve čtvrtek po těžké nemoci. 

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Evropa jde po ruské stínové flotile. Sankcemi se snaží vytvořit mezinárodní tlak

Evropská unie uvalila nové sankce na téměř dvě stě lodí stínové flotily, které Rusko využívá k obcházení ropných embarg a k nelegálnímu vývozu ukradeného ukrajinského obilí. Cílem je zasáhnout klíčový logistický nástroj Kremlu, jenž pomáhá financovat válku a zároveň ohrožuje mezinárodní bezpečnost i potravinové trhy.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

V Rudolfinu se lidé loučí s Jiřím Bartoškou. (20.5.2025) Prohlédněte si galerii

Česko se naposledy rozloučilo s Jiřím Bartoškou

Česko se dnes rozloučilo s legendárním hercem Jiřím Bartoškou. Zemřel předminulý týden ve čtvrtek ve věku 78 let. Veřejné poslední rozloučení začalo v 10 hodin dopoledne v pražském Rudolfinu. Lidé mohli na místě uctít památku dlouholetého prezidenta karlovarského filmového festivalu až do 17:00. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Moře, ilustrační foto

Počasí jako skrytá hrozba pro svět? Vědci varují před ohromným rizikem, které si uvědomuje jen málokdo

Na pobřeží po celém světě se valí vlna za vlnou. Ale tentokrát nejde jen o přirozený rytmus moře, nýbrž o varovný signál. Vědci hlásí, že vlny v jižním oceánu rostou – jsou větší, silnější a rychlejší než kdykoli předtím. A zatímco pro surfaře může jít o vzrušující výzvu, pro pobřežní oblasti po celém světě představují zvyšující se vlny jedno z nejvážnějších rizik spojených s klimatickou krizí.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Sídlo Světové zdravotnické organizace

Svět schválil historickou pandemickou dohodu. USA zůstávají stranou

Po třech letech složitých jednání přijali světoví lídři v Ženevě pandemickou dohodu, která má v budoucnu zajistit lepší koordinaci v boji proti šíření nakažlivých nemocí. Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus ji označil za „vítězství pro veřejné zdraví, vědu a mezinárodní spolupráci“.

před 8 hodinami

Evropská unie

Putin mír nechce. Evropa dnes uvalila na Rusko nové, tvrdé sankce

Velká Británie a Evropská unie oznámily nové rozsáhlé sankce proti Rusku poté, co pondělní telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem nepřinesl žádné konkrétní výsledky. Moskva podle všeho odmítla učinit jakékoli ústupky směrem k míru.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Mekka, Saúdská Arábie

Arabské monarchie posilují americkou ekonomickou nadvládu. Darem letadla pro Trumpa to nekončí

Když Donald Trump podepsal s Saúdskou Arábií zbrojní dohodu v hodnotě 142 miliard amerických dolarů, prohlásil, že vztahy mezi Spojenými státy a královstvím jsou „silnější než kdy dřív“. Současně podle některých zpráv obdržel i soukromé letadlo jako dar od Kataru. I když ne každý prezident USA dostane soukromý tryskáč, tyto projevy štědrosti nejsou náhodné – jsou součástí dlouhodobého a hluboce zakořeněného vztahu mezi USA a státy Perského zálivu, který zásadně ovlivnil globální mocenskou rovnováhu posledních desetiletí.

před 9 hodinami

Donald Trump

Může Trump dostat nobelovku za mír? Podle expertů to není úplný nesmysl

Navzdory neúspěchu při naplnění slibu ukončit válku na Ukrajině do 24 hodin zůstává pro amerického prezidenta Donalda Trumpa stále možnost zapsat se do historie jako mírotvůrce. Jak ale upozorňuje analytik Hudsonova institutu Daniel Kochis, šance na dosažení trvalého míru závisí na zásadní změně přístupu – od opakovaných dohod a návrhů k tlaku a donucení Kremlu k ústupkům.

před 9 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

Půl milionu lidí na pokraji smrti: Každý pátý obyvatel Pásma Gazy čelí hladomoru, varuje zpráva OSN

Situace v Pásmu Gazy se dál dramaticky zhoršuje. Podle nejnovější zprávy pod záštitou OSN čelí každý pátý obyvatel Gazy akutnímu hladovění, přičemž celý region směřuje k plnohodnotnému hladomoru. Tato varování přicházejí téměř tři měsíce po izraelském zablokování přístupu k humanitární pomoci, která je pro přežití více než dvou milionů Palestinců naprosto klíčová.

před 10 hodinami

V Pásmu Gazy může zemřít hlady do 48 hodin 14 tisíc dětí

Situace v Gaze se dramaticky zhoršuje a humanitární pracovníci varují, že bez okamžité pomoci může dojít ke katastrofě nevídaných rozměrů. Podle Toma Fletchera, britského diplomata a hlavního koordinátora humanitární pomoci OSN, může během příštích 48 hodin zemřít až 14 000 novorozenců, pokud se k nim nedostane potřebná výživa.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy