Novela nemá rdousící efekt. Fungování kampeliček zůstane beze změn, rozhodl ÚS

Senátoři podali návrh na zrušení novely v roce 2016, bylo jich 21 a jednala za ně Eliška Wagnerová (za SZ). Podle senátorů jsou klienti záložen - na rozdíl od vkladatelů v bankách - nucení podílet se na kapitálu kampeliček pod hrozbou ztráty úročení. Navíc podíl člena na základním kapitálu není chráněn prostřednictvím Fondu pojištění vkladů. V případě krachu by tak vkladatelé část svých peněz patrně nezískali zpět.

Senátoři poukazovali také na to, že záložny podléhají dohledu České národní banky (ČNB) a řadě regulací, sporné opatření proto nepokládají za nutné ani přiměřené. V návrhu hovořili přímo o likvidačním účinku a "rdousícím efektu". Podle senátorů po novele nastal dramatický propad nových vkladů. "Sektor záložen postupně skomírá," řekl dnes ČTK právní zástupce skupiny senátorů Libor Němec.

Právní úprava platí od roku 2015, Parlament ji přijal na návrh vlády a z podnětu ČNB spolu s řadou dalších pravidel reagujících na nestabilitu v sektoru družstevních záložen. Právě na dřívější systémovou nestabilitu dnes poukázal také ústavní soudce Radovan Suchánek. Vláda sporné opatření zdůvodnila potřebou posílit finanční zainteresovanost členů na řádné správě a řízení družstevní záložny a výsledcích jejího hospodaření. Opatření také mělo omezit "morální hazard".

"Má-li družstevní záložna efektivně plnit funkce, jež ji odlišují od bank na jedné straně a od nebankovních poskytovatelů úvěrů na straně druhé, není v rozporu s ústavním pořádkem, jestliže je zákonem požadováno důsledné naplňování členského principu," stojí v nálezu ÚS. Je podle něj důležité, aby byli členové motivovaní ke skutečnému zájmu o zdravé hospodaření záložny.

Podmínky v segmentu záložen se podle poslední zprávy ČNB stabilizovaly, kampeličky nejsou zdrojem systémového rizika a jejich význam oproti bankám stále klesá.