Babišův centrální nákup státu je fiasko? Nefunguje, žádné úspory, zhrozil se NKÚ

Centrální nákupy státu prosadil před čtyřmi lety jako ministr financí současný premiér Andrej Babiš (ANO). Sliboval si od něj výraznou úsporu provozních nákladů státu. Nákupy by se měly podle plánů vztahovat na zboží a služby za téměř 13 miliard korun. 

Nyní jsou používány dva systémy. Přes jeden z nich nakupují ministerstva pro sebe a organizace, které pod ně spadají. Předpokládalo se, že jeho prostřednictvím budou ročně zadávány zakázky za více než 45 miliard korun. V roce 2016 to však bylo 8,2 miliardy korun, přes polovinu z toho tvořily zakázky ministerstva vnitra. Takzvaný Centrální nákup státu pak mají ministerstva financí a vnitra využívat k nákupům pro celou státní správu.

Používání Centrálního nákupu státu je dobrovolné. Za dobu jeho fungování v něm byla zadána jen zakázka na nákup kancelářského papíru za 118 milionů korun. Z té se do konce roku 2017 vyčerpalo 40 procent. "Některé resorty dál nakupovaly kancelářský papír od svých dřívějších dodavatelů, protože byl levnější než papír získaný v soutěži přes Centrální nákup státu," uvedl nku.cz.

Vláda předpokládala, že centralizované zadávání přinese výrazné úspory, sníží administrativu a zefektivní nákupy. Úspory jsou však podle kontrolorů zkreslené, jiné přínosy se nesledují. Například centralizovaný nákup softwarových produktů je podle NKÚ efektivnější. "Je totiž rychlý, jednoduchý a umožňuje využít odbornou podporu centrálního zadavatele, kterým je ministerstvo vnitra," uvedl úřad.

Podle ministerstva financí přinesla značné úspory například nedávno dokončená zakázka na nákup 1400 automobilů pro různé státní organizace, u níž se podařilo ušetřit 15 až 33 procent v závislosti na kategorii vozu. 

Technickou podporu pro sběr požadavků z celé státní správy měl poskytovat Národní elektronický nástroj (NEN). Od jeho spuštění v roce 2014 ho ale podle NKÚ téměř nikdo nevyužívá, protože nefunguje tak, jak požadují centrální zadavatelé.

Jeho využití lze vyhodnotit podle údajů ve Věstníku veřejných zakázek. "Ministerstvo pro místní rozvoj ale nemá k dispozici údaje z věstníku v rozsahu a struktuře, které by umožňovaly takové vyhodnocení provést. A to i přesto, že je MMR správcem informačního systému, jehož je Věstník veřejných zakázek součástí," uvedli kontroloři. Ministerstvo je tak prý závislé na dodavateli systému a za získání údajů by mu muselo zaplatit.

Ministerstvo pro místní rozvoj v reakci uvedlo, že ve věstníku jsou zveřejňovány informace ve standardních formulářích vycházejících z nařízení Evropské komise. MMR je muselo zavést do věstníku bez úprav či doplnění. Podobu formulářů schválila i vyhláška legislativní rady vlády. "NKÚ navíc v meziresortním připomínkovém řízení nevznesl žádný požadavek na rozšíření či doplnění dat," sdělil ČTK mluvčí ministerstva Vilém Frček.

Podle něj není pravda, že je MMR závislé na dodavateli systému věstníku či Informačního systému o veřejných zakázkách. "Věstník obsahuje pouze data, která primárně využívají dodavatelé, kteří hledají obchodní příležitosti ve vyhlášených veřejných zakázkách," dodal mluvčí. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) uvedla, že pro státní úřady již platí povinné využívání NEN. 

Podle srpnového hodnocení ministerstva financí stát v rámci centrálních nákupů v uplynulých dvou letech nakoupil zboží a služby za 4,6 miliardy korun. Proti původním původním ceníkovým cenám tak prý ušetřil za oba roky 1,9 miliardy korun.