Pošta letos počítá se snížením zisku. Co se chystá na pošťáky? Knap naznačil

Česká pošta letos vykáže nižší zisk než loňských 91 milionů korun. Důvodem je pouze částečná úhrada nákladů na základní služby, které si objednává stát. Přesto bude nutné v příštím roce zvýšit investice na modernizaci pobočkové a logistické sítě na jednu miliardu korun. V rozhovoru s ČTK to řekl generální ředitel Roman Knap.

Pošta letos od státu dostane jako úhradu nákladů na tzv. univerzální službu jen půl miliardy korun. Stát si u České pošty objednává například doručování na každou adresu každý pracovní den v týdnu, držení 3200 poboček či provoz poštovních schránek. Náklady na poskytování těchto služeb přitom každý rok dosahují okolo dvou miliard korun, za rok 2017 je pošta vyčíslila na 2,14 miliardy.

Podnik letos ale získá dodatečných 800 milionů jako úhradu za roky 2013 a 2014 a pomohou jí také výnosy z prodeje zbytného majetku. Bez těchto příjmů by skončila ve ztrátě.

"Kvůli tomu, že pošta nedostává úhradu objednaných služeb od státu celou, chybí prostředky na nutné investice i na zvyšování platů, které jsou pod celorepublikovým průměrem," uvedl Knap. Maximální výši úhrady stanovuje zákon. V jeho chystané novele, která se má v listopadu dostat do Poslanecké sněmovny, by se měl strop pro úhradu z iniciativy ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) zvýšit.

Pokud stát podle Knapa nechce platit tak vysokou úhradu, je jednou z možností omezení rozsahu objednávaných služeb podobně jako v Norsku, Švédsku, v částech Itálie nebo naposled v Dánsku. Tato změna se chystá také v Belgii a Nizozemsku.

V příštím roce plánuje podnik zvýšit investice z letošních zhruba 800 milionů korun na přibližně jednu miliardu korun, z toho polovina je na modernizaci a rekonstrukci poboček a logistické sítě a na potřebnou mechanizaci. Zhruba čtvrt miliardy korun půjde do obnovy a modernizace informačních technologií a 140 milionů je plánováno na obnovu a rozvoj vozového parku. Investice jsou na základě podrobné analýzy směřovány tam, kde zajistí zkvalitnění služeb zákazníkům.

Zároveň Knap plánuje zvyšování platů nejméně o deset procent, což si vyžádá dodatečných 1,2 miliardy korun. Zlepšené platové podmínky mají vedle získání nových zaměstnanců zamezit vysoké fluktuaci pracovníků, kdy z podniku ročně odchází až 7000 lidí. Pošta také navrhne prodloužení stávající kolektivní smlouvy o půl roku do konce června 2019. "Důvodem je, že kolektivní vyjednávání bylo na nějaký čas zablokované. Nyní opět běží, ale abychom měli od ledna platnou kolektivní smlouvu, navrhli jsme na středečním jednání s odborovými organizacemi prodloužení platnosti té stávající. Chtěl bych jen připomenout, že růst mezd není součástí kolektivní smlouvy," dodal.

Podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy letos pošta vykáže nejnižší zisk v historii, není to ale tak, že by nová doba poštovním službám nepřála. "Například boom online obchodů zvyšuje poptávku po balíkových a zásilkových službách. Jenže Česká pošta je příliš zkostnatělá a zpolitizovaná, aby dokázala nový trend zachytit a adekvátně na něm vydělat," uvedl s tím, že pošta má jednu z nejhustších sítí poštovních poboček na světě a i kdyby jich 1000 zrušila, uspoří náklady a stále bude zajišťovat elementární dostupnost služeb po celé ČR.

Cestu vidí i v rychlém převedení pošt na partnery, kteří ale o franšízy nemají kvůli neatraktivním podmínkám dostatečný zájem. "Je třeba zpružnění systému Pošta Partner. Jenže to by politici museli umožnit například omezení pracovní doby na partnerských pobočkách, aby zvýšili zájem o jejich zakládání. To ale politici nedopustí, stejně jako už vůbec nedopustí samotné rušení poboček. Pošta je zejména na venkově středobod společenského života," uzavřel.

Pošťáky by mohli nahradit partnerští doručovatelé

"Máme spoustu případů zejména v menších obcích, kde už je fungující Pošta Partner, která má zájem rozšířit služby také o doručování zásilek ve své obci. Právě v malých obcích se všichni znají a v rámci jakési sousedské výpomoci se tento model nabízí," míní Knap.

Pošta dosud převedla na partnery, zejména obecní úřady nebo místní obchodníky, více než 500 poboček z celkových 3200 pošt. Podle Knapa se ukázalo, že úspora nákladů pro poštu je o čtvrtinu nižší, než si podnik sliboval. Proto projekt prochází velkou revizí. Výrazně se také kvůli partnerským poštám propadly výnosy z doplňkového prodeje.

"Ten projekt nám stále dává smysl, ale musí běžet za zjednodušených podmínek, které budou výhodné pro všechny strany. Je například zbytečné budovat u partnera nákladné tradiční nábytkové přepážky, když mnohde stačí běžný pult a k němu regál na zásilky a trezor na ceniny," podotkl.

Pošta původně počítala s tím, že převede na partnery 2500 poboček. Podle Knapa se ale nedá říci, jaký bude cílový stav. Pošta si podle něj musí definovat, které pobočky rozhodně hodlá provozovat sama a které jsou naopak vhodné pro provozování někým jiným.

Česká pošta platí za provozování franšíz partnerům fixní měsíční odměnu a vedle toho i variabilní platbu, která závisí na počtu uskutečněných transakcí a zahrnuje i provizi za prodej.

Pošta se také snaží přesouvat své pobočky do vhodnějších objektů, protože objekty mnohdy nevyhovují, jsou zchátralé, špatně umístěné či stojí příliš vysoké náklady. Proto podnik rozjel společný projekt se Správou železniční dopravní cesty, v rámci kterého by se vytipovala vhodná nádraží v centrech měst a obcí, kde by bylo možné poštu umístit. Nové poštyvznikají v nových obchodních centrech nebo v satelitních sídlech.

Související

Více souvisejících

Česká pošta Roman Knap Ekonomika

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 59 minutami

Aktualizováno včera

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

včera

Jan Darmovzal

Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer

Český občan Jan Darmovzal, který byl od září 2024 držen ve venezuelském vězení, je po měsících nejistoty na cestě domů. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Otázky Václava Moravce potvrdil, že vládní speciál s propuštěným Čechem by měl v Praze přistát během nedělního večera. Spolu s ním se na palubě nacházejí další tři nebo čtyři cizinci, které režim Nicoláse Madura rovněž zadržoval bez věrohodných důkazů. Podle informací serveru EuroZprávy.cz by měl speciál přistát kolem desáté hodiny večerní.

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.

včera

Petr Pavel

Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu

Prezident Petr Pavel zareagoval na slova ministra zahraničí Petra Macinky, který se dnes v České televizi vymezil vůči jeho tvrzením o dodávce letounů Ukrajině. Prezident v neděli před svým odletem do Říma vysvětloval pozadí jednání o těchto letounech, o která má Kyjev zájem už minimálně půl roku. Podle hlavy státu jeho slova navazovala na dřívější debaty o bitevnících coby daru, nyní se ale hovořilo o možnosti odkoupení.

včera

Donald Trump

Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace

Evropské mocnosti čelí bezprecedentní diplomatické krizi poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením drastických cel a ekonomickým tlakem na osm evropských zemí. Důvodem je jeho trvající snaha získat pod americkou kontrolu Grónsko. Velká Británie spolu s Francií, Norskem, Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Dánskem vydala společné prohlášení, ve kterém varuje, že tento postup riskuje „nebezpečnou sestupnou spirálu“ a zásadním způsobem podkopává transatlantické vztahy.

včera

Martin Červíček

Vedení ODS je kompletní. Post místopředsedy obhájil Vondra, mezi nově zvolenými je i Červíček

Vedení Občanské demokratické strany je po víkendovém kongresu v Praze kompletní. V nedělní volbě delegáti rozhodli o čtyřech řadových místopředsedech, kterými se stali poslanec Karel Haas, exministr Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra. Nejsilnější podporu získal Karel Haas s 383 hlasy, zatímco Alexandr Vondra jako jediný obhájil svůj dosavadní post v nejužším vedení.

včera

Prezident Trump

Trump zpoplatní členství v mírové radě pro Gazu. Od států za ni bude chtít neuvěřitelnou částku

Prezident Donald Trump plánuje zpoplatnit členství ve své nově vznikající „Radě pro mír“, která má dohlížet na situaci v Gaze. Podle informací médií Bloomberg a The Atlantic bude od států, které se chtějí do tohoto orgánu zapojit, vyžadovat příspěvek ve výši jedné miliardy dolarů. Tato částka by měla zemím zajistit trvalé místo v radě bez nutnosti periodického obnovování mandátu.

včera

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil

Ministr zahraničí Petr Macinka se ostře opřel do prezidenta Petra Pavla za jeho nedávné kroky během návštěvy Ukrajiny. Prezident tam údajně přislíbil možnost dodání lehkých bojových letounů, prostředků včasného varování a generátorů, což však podle šéfa diplomacie nebylo předem projednáno s vládou. Macinka v České televizi prohlásil, že se hlava státu zachovala jako „slon v porcelánu“, a překročila tak své pravomoci.

včera

ČEZ

Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček

Vláda potvrzuje svůj záměr získat plnou kontrolu nad energetickou společností ČEZ. První vicepremiér Karel Havlíček v České televizi uvedl, že stát stále počítá s výkupem akcií od menšinových vlastníků. Celý tento náročný proces by měl podle jeho odhadů trvat přibližně osmnáct měsíců až dva roky.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyzval Íránce ke svržení režimu a ukončení vlády Chameneího

Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.

včera

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Chameneí označil Trumpa za zločince. Přiznal, že při protestech umírají tisíce lidí

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí poprvé oficiálně přiznal, že nedávné masové nepokoje v zemi si vyžádaly tisíce lidských životů. Během svého  projevu uvedl, že mnozí lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Zodpovědnost za vysoký počet obětí však odmítl připsat domácím bezpečnostním složkám a místo toho obvinil Spojené státy.

včera

Ilustrační foto

Lavina v Alpách smetla skupinu Čechů. Tři na místě zemřeli

Rakouské Alpy se potýkají s tragickou bilancí, kterou si vyžádaly tři ničivé laviny během jediného dne. Celkem osm lidí přišlo o život poté, co se v různých částech země uvolnily masy sněhu. Horská služba i policie potvrzují, že podmínky v horách jsou v současné době extrémně nebezpečné.

včera

17. ledna 2026 21:59

Prezident Trump

Trump chce rozhodnout o tom, zda může Netflix koupit Warner Bros

Americký prezident Donald Trump investoval nejméně milion dolarů do nákupu dluhopisů společností Netflix a Warner Bros Discovery (WBD). Vyplývá to z finanční zprávy, kterou Bílý dům zveřejnil tento pátek. Na celé transakci je nejvíce kontroverzní její načasování; k nákupům totiž došlo jen několik dní poté, co Trump veřejně prohlásil, že hodlá osobně zasahovat do schvalovacího procesu plánovaného spojení těchto dvou mediálních gigantů.

17. ledna 2026 21:14

Jana Černochová

Nové vedení nestačí, říká pro EZ po prvním dni sjezdu Černochová. Členům poslala rázný vzkaz

Exministryně obrany Jana Černochová neskrývá spokojenost s výsledky pražského kongresu ODS, který do čela strany vynesl Martina Kupku. Podle ní je nové složení vedení správným krokem, ale pro EuroZprávy.cz zároveň upozorňuje, že samotná změna ve špičkách strany k úspěchu stačit nebude. Černochová zdůraznila, že odpovědnost za restart občanských demokratů nesou všichni členové, kteří nyní musí společně pracovat na zásadní proměně politického stylu.

17. ledna 2026 19:58

17. ledna 2026 18:41

Martin Kupka

Koalice SPOLU jde k ledu. Kupka ji dál rozvíjet nehodlá

Jedním z nejzásadnějších prohlášení nového předsedy ODS byl postoj k budoucí spolupráci s koaličními partnery. Nový šéf strany Martin Kupka jasně deklaroval, že v rozvíjení projektu SPOLU již nehodlá pokračovat a chce se soustředit na samostatnou cestu občanských demokratů. 

Aktualizováno 17. ledna 2026 18:14

OBRAZEM: Zvrat na sjezdu ODS: Červíček se vzdal kandidatury, prvním místopředsedou je Portlík

Jednání o novém vedení ODS na pražském kongresu přineslo zvrat, o kterém se na sjezdu v zákulisí podle informací serveru EuroZprávy.cz spekulovalo celý den. O post statutárního místopředsedy se měla původně utkat dvojice silných kandidátů – senátor Martin Červíček a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Červíček se však na závěr svého nominačního projevu rozhodl z boje odstoupit a vyzval delegáty, aby podpořili jeho soupeře Portlíka.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy