Česká pošta letos vykáže nižší zisk než loňských 91 milionů korun. Důvodem je pouze částečná úhrada nákladů na základní služby, které si objednává stát. Přesto bude nutné v příštím roce zvýšit investice na modernizaci pobočkové a logistické sítě na jednu miliardu korun. V rozhovoru s ČTK to řekl generální ředitel Roman Knap.
Pošta letos od státu dostane jako úhradu nákladů na tzv. univerzální službu jen půl miliardy korun. Stát si u České pošty objednává například doručování na každou adresu každý pracovní den v týdnu, držení 3200 poboček či provoz poštovních schránek. Náklady na poskytování těchto služeb přitom každý rok dosahují okolo dvou miliard korun, za rok 2017 je pošta vyčíslila na 2,14 miliardy.
Podnik letos ale získá dodatečných 800 milionů jako úhradu za roky 2013 a 2014 a pomohou jí také výnosy z prodeje zbytného majetku. Bez těchto příjmů by skončila ve ztrátě.
"Kvůli tomu, že pošta nedostává úhradu objednaných služeb od státu celou, chybí prostředky na nutné investice i na zvyšování platů, které jsou pod celorepublikovým průměrem," uvedl Knap. Maximální výši úhrady stanovuje zákon. V jeho chystané novele, která se má v listopadu dostat do Poslanecké sněmovny, by se měl strop pro úhradu z iniciativy ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) zvýšit.
Pokud stát podle Knapa nechce platit tak vysokou úhradu, je jednou z možností omezení rozsahu objednávaných služeb podobně jako v Norsku, Švédsku, v částech Itálie nebo naposled v Dánsku. Tato změna se chystá také v Belgii a Nizozemsku.
V příštím roce plánuje podnik zvýšit investice z letošních zhruba 800 milionů korun na přibližně jednu miliardu korun, z toho polovina je na modernizaci a rekonstrukci poboček a logistické sítě a na potřebnou mechanizaci. Zhruba čtvrt miliardy korun půjde do obnovy a modernizace informačních technologií a 140 milionů je plánováno na obnovu a rozvoj vozového parku. Investice jsou na základě podrobné analýzy směřovány tam, kde zajistí zkvalitnění služeb zákazníkům.
Zároveň Knap plánuje zvyšování platů nejméně o deset procent, což si vyžádá dodatečných 1,2 miliardy korun. Zlepšené platové podmínky mají vedle získání nových zaměstnanců zamezit vysoké fluktuaci pracovníků, kdy z podniku ročně odchází až 7000 lidí. Pošta také navrhne prodloužení stávající kolektivní smlouvy o půl roku do konce června 2019. "Důvodem je, že kolektivní vyjednávání bylo na nějaký čas zablokované. Nyní opět běží, ale abychom měli od ledna platnou kolektivní smlouvu, navrhli jsme na středečním jednání s odborovými organizacemi prodloužení platnosti té stávající. Chtěl bych jen připomenout, že růst mezd není součástí kolektivní smlouvy," dodal.
Podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy letos pošta vykáže nejnižší zisk v historii, není to ale tak, že by nová doba poštovním službám nepřála. "Například boom online obchodů zvyšuje poptávku po balíkových a zásilkových službách. Jenže Česká pošta je příliš zkostnatělá a zpolitizovaná, aby dokázala nový trend zachytit a adekvátně na něm vydělat," uvedl s tím, že pošta má jednu z nejhustších sítí poštovních poboček na světě a i kdyby jich 1000 zrušila, uspoří náklady a stále bude zajišťovat elementární dostupnost služeb po celé ČR.
Cestu vidí i v rychlém převedení pošt na partnery, kteří ale o franšízy nemají kvůli neatraktivním podmínkám dostatečný zájem. "Je třeba zpružnění systému Pošta Partner. Jenže to by politici museli umožnit například omezení pracovní doby na partnerských pobočkách, aby zvýšili zájem o jejich zakládání. To ale politici nedopustí, stejně jako už vůbec nedopustí samotné rušení poboček. Pošta je zejména na venkově středobod společenského života," uzavřel.
Pošťáky by mohli nahradit partnerští doručovatelé
"Máme spoustu případů zejména v menších obcích, kde už je fungující Pošta Partner, která má zájem rozšířit služby také o doručování zásilek ve své obci. Právě v malých obcích se všichni znají a v rámci jakési sousedské výpomoci se tento model nabízí," míní Knap.
Pošta dosud převedla na partnery, zejména obecní úřady nebo místní obchodníky, více než 500 poboček z celkových 3200 pošt. Podle Knapa se ukázalo, že úspora nákladů pro poštu je o čtvrtinu nižší, než si podnik sliboval. Proto projekt prochází velkou revizí. Výrazně se také kvůli partnerským poštám propadly výnosy z doplňkového prodeje.
"Ten projekt nám stále dává smysl, ale musí běžet za zjednodušených podmínek, které budou výhodné pro všechny strany. Je například zbytečné budovat u partnera nákladné tradiční nábytkové přepážky, když mnohde stačí běžný pult a k němu regál na zásilky a trezor na ceniny," podotkl.
Pošta původně počítala s tím, že převede na partnery 2500 poboček. Podle Knapa se ale nedá říci, jaký bude cílový stav. Pošta si podle něj musí definovat, které pobočky rozhodně hodlá provozovat sama a které jsou naopak vhodné pro provozování někým jiným.
Česká pošta platí za provozování franšíz partnerům fixní měsíční odměnu a vedle toho i variabilní platbu, která závisí na počtu uskutečněných transakcí a zahrnuje i provizi za prodej.
Pošta se také snaží přesouvat své pobočky do vhodnějších objektů, protože objekty mnohdy nevyhovují, jsou zchátralé, špatně umístěné či stojí příliš vysoké náklady. Proto podnik rozjel společný projekt se Správou železniční dopravní cesty, v rámci kterého by se vytipovala vhodná nádraží v centrech měst a obcí, kde by bylo možné poštu umístit. Nové poštyvznikají v nových obchodních centrech nebo v satelitních sídlech.
Související
Pošta zavírá několik partnerských pošt. Kontrola odhalila vážné problémy
Pošta od dubna mění ceník. Platby zákazníků budou vyšší
Česká pošta , Roman Knap , Ekonomika
Aktuálně se děje
před 47 minutami
Evropa se intenzivně chystá na situaci, kdy bude Trump pro NATO hrozbou
před 1 hodinou
Američané jsou na hraně nepostupu do čtvrtfinále. Dánové slaví první výhru na MS
před 2 hodinami
Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?
před 3 hodinami
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
před 4 hodinami
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
před 5 hodinami
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
před 7 hodinami
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
před 7 hodinami
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
před 8 hodinami
Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico
před 9 hodinami
Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů
před 11 hodinami
Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka
před 12 hodinami
Počasí se po víkendu zásadně nezmění. Teplá epizoda bude pokračovat
včera
Princ William odložil dekorum. Záběry z fotbalu obletěly celý svět
včera
Politici zareagovali na tragédii v Pardubicích. Ozval se i premiér Babiš
včera
Recidivista míří k soudu. Policie navrhla jeho obžalobu za vraždu v Mírově
včera
Moravec představil pořady nového projektu. Otázky oprášil a přejmenoval
včera
OBRAZEM: Druhý den se sudetskými Němci v Brně. K jednomu stolu přišli i protestující
včera
Svědci mohou stále mluvit o bývalém princi Andrewovi, připomněla policie
včera
Policie vznesla obvinění z vraždy v případu čtvrtečního napadení v Pardubicích
včera
Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?
Před prosincovým zavedením restrikcí pro využívání sociálních sítí mladistvými v Austrálii se vedly bouřlivé debaty o možných rizicích. Odborníci se obávali především toho, že teenageři ztratí kontakt s aktuálním děním, protože pro ně tyto platformy představují hlavní a často i návykový informační kanál. Čerstvé vědecké poznatky shromážděné několik měsíců po začátku platnosti nové legislativy ukazují, jakým způsobem vládní zásah reálně ovlivnil chování tamní mládeže.
Zdroj: Libor Novák