Pošta letos počítá se snížením zisku. Co se chystá na pošťáky? Knap naznačil

Česká pošta letos vykáže nižší zisk než loňských 91 milionů korun. Důvodem je pouze částečná úhrada nákladů na základní služby, které si objednává stát. Přesto bude nutné v příštím roce zvýšit investice na modernizaci pobočkové a logistické sítě na jednu miliardu korun. V rozhovoru s ČTK to řekl generální ředitel Roman Knap.

Pošta letos od státu dostane jako úhradu nákladů na tzv. univerzální službu jen půl miliardy korun. Stát si u České pošty objednává například doručování na každou adresu každý pracovní den v týdnu, držení 3200 poboček či provoz poštovních schránek. Náklady na poskytování těchto služeb přitom každý rok dosahují okolo dvou miliard korun, za rok 2017 je pošta vyčíslila na 2,14 miliardy.

Podnik letos ale získá dodatečných 800 milionů jako úhradu za roky 2013 a 2014 a pomohou jí také výnosy z prodeje zbytného majetku. Bez těchto příjmů by skončila ve ztrátě.

"Kvůli tomu, že pošta nedostává úhradu objednaných služeb od státu celou, chybí prostředky na nutné investice i na zvyšování platů, které jsou pod celorepublikovým průměrem," uvedl Knap. Maximální výši úhrady stanovuje zákon. V jeho chystané novele, která se má v listopadu dostat do Poslanecké sněmovny, by se měl strop pro úhradu z iniciativy ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) zvýšit.

Pokud stát podle Knapa nechce platit tak vysokou úhradu, je jednou z možností omezení rozsahu objednávaných služeb podobně jako v Norsku, Švédsku, v částech Itálie nebo naposled v Dánsku. Tato změna se chystá také v Belgii a Nizozemsku.

V příštím roce plánuje podnik zvýšit investice z letošních zhruba 800 milionů korun na přibližně jednu miliardu korun, z toho polovina je na modernizaci a rekonstrukci poboček a logistické sítě a na potřebnou mechanizaci. Zhruba čtvrt miliardy korun půjde do obnovy a modernizace informačních technologií a 140 milionů je plánováno na obnovu a rozvoj vozového parku. Investice jsou na základě podrobné analýzy směřovány tam, kde zajistí zkvalitnění služeb zákazníkům.

Zároveň Knap plánuje zvyšování platů nejméně o deset procent, což si vyžádá dodatečných 1,2 miliardy korun. Zlepšené platové podmínky mají vedle získání nových zaměstnanců zamezit vysoké fluktuaci pracovníků, kdy z podniku ročně odchází až 7000 lidí. Pošta také navrhne prodloužení stávající kolektivní smlouvy o půl roku do konce června 2019. "Důvodem je, že kolektivní vyjednávání bylo na nějaký čas zablokované. Nyní opět běží, ale abychom měli od ledna platnou kolektivní smlouvu, navrhli jsme na středečním jednání s odborovými organizacemi prodloužení platnosti té stávající. Chtěl bych jen připomenout, že růst mezd není součástí kolektivní smlouvy," dodal.

Podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy letos pošta vykáže nejnižší zisk v historii, není to ale tak, že by nová doba poštovním službám nepřála. "Například boom online obchodů zvyšuje poptávku po balíkových a zásilkových službách. Jenže Česká pošta je příliš zkostnatělá a zpolitizovaná, aby dokázala nový trend zachytit a adekvátně na něm vydělat," uvedl s tím, že pošta má jednu z nejhustších sítí poštovních poboček na světě a i kdyby jich 1000 zrušila, uspoří náklady a stále bude zajišťovat elementární dostupnost služeb po celé ČR.

Cestu vidí i v rychlém převedení pošt na partnery, kteří ale o franšízy nemají kvůli neatraktivním podmínkám dostatečný zájem. "Je třeba zpružnění systému Pošta Partner. Jenže to by politici museli umožnit například omezení pracovní doby na partnerských pobočkách, aby zvýšili zájem o jejich zakládání. To ale politici nedopustí, stejně jako už vůbec nedopustí samotné rušení poboček. Pošta je zejména na venkově středobod společenského života," uzavřel.

Pošťáky by mohli nahradit partnerští doručovatelé

"Máme spoustu případů zejména v menších obcích, kde už je fungující Pošta Partner, která má zájem rozšířit služby také o doručování zásilek ve své obci. Právě v malých obcích se všichni znají a v rámci jakési sousedské výpomoci se tento model nabízí," míní Knap.

Pošta dosud převedla na partnery, zejména obecní úřady nebo místní obchodníky, více než 500 poboček z celkových 3200 pošt. Podle Knapa se ukázalo, že úspora nákladů pro poštu je o čtvrtinu nižší, než si podnik sliboval. Proto projekt prochází velkou revizí. Výrazně se také kvůli partnerským poštám propadly výnosy z doplňkového prodeje.

"Ten projekt nám stále dává smysl, ale musí běžet za zjednodušených podmínek, které budou výhodné pro všechny strany. Je například zbytečné budovat u partnera nákladné tradiční nábytkové přepážky, když mnohde stačí běžný pult a k němu regál na zásilky a trezor na ceniny," podotkl.

Pošta původně počítala s tím, že převede na partnery 2500 poboček. Podle Knapa se ale nedá říci, jaký bude cílový stav. Pošta si podle něj musí definovat, které pobočky rozhodně hodlá provozovat sama a které jsou naopak vhodné pro provozování někým jiným.

Česká pošta platí za provozování franšíz partnerům fixní měsíční odměnu a vedle toho i variabilní platbu, která závisí na počtu uskutečněných transakcí a zahrnuje i provizi za prodej.

Pošta se také snaží přesouvat své pobočky do vhodnějších objektů, protože objekty mnohdy nevyhovují, jsou zchátralé, špatně umístěné či stojí příliš vysoké náklady. Proto podnik rozjel společný projekt se Správou železniční dopravní cesty, v rámci kterého by se vytipovala vhodná nádraží v centrech měst a obcí, kde by bylo možné poštu umístit. Nové poštyvznikají v nových obchodních centrech nebo v satelitních sídlech.

Související

Více souvisejících

Česká pošta Roman Knap Ekonomika

Aktuálně se děje

před 14 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 2 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

včera

Demonstrace, ilustrační foto

Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět

Rok 2025 se stal okamžikem, kdy se hněv generace Z převalil z displejů mobilních telefonů do ulic po celém světě. Od Káthmándú přes Jakartu až po Limu se mladí lidé narození na přelomu tisíciletí postavili zavedeným elitám a proměnili lokální nepokoje v globální hnutí za spravedlnost. Podle sociologů nejde jen o rebelii pro rebelii samotnou, ale o protest poháněný univerzálními hodnotami, jako je právo na vzdělání, dostupné bydlení a konec korupce.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Americká armáda provedla sérii leteckých úderů v Nigérii, útočila na Islámský stát

Spojené státy podnikly na druhý svátek vánoční sérii leteckých úderů proti ozbrojencům napojeným na Islámský stát (IS) v severozápadní Nigérii. Operace se zaměřila na tábory radikálů ve státě Sokoto u hranic s Nigerem, kde se extremisté pokoušejí vybudovat novou základnu. Přestože přesný počet obětí není znám, americké i nigerijské úřady potvrdily, že při útoku zahynulo několik teroristů.

včera

Zimní počasí v Česku, mráz trápí chodce i řidiče

Počasí: Meteorologové vydali varování před ledovkou. Část Česka zasáhne už dnes večer

Český hydrometeorologický ústav vydal varování před ledovkou, která se může vytvořit už během dnešního večera. Komplikace hrozí především v severních a severovýchodních Čechách, konkrétně v Ústeckém a Libereckém kraji. Přechod studené fronty sem přinese nejen sněžení, ale místy i mrznoucí mrholení nebo déšť, což může na silnicích a chodnících vytvořit nebezpečný kluzký povrch. Riziko těchto nebezpečných srážek by mělo pominout během noci na neděli.

včera

včera

včera

F-16 thajské armády

Krvavé střety jsou u konce. Thajsko a Kambodža uzavřely dohodu o příměří

Thajsko a Kambodža v sobotu uzavřely dohodu o příměří, která má ukončit tři týdny trvající krvavé pohraniční střety. Tento konflikt, nejhorší za poslední desetiletí, zahrnoval nasazení stíhaček, dělostřelecké ostřelování i raketové útoky. Dokument podepsali thajský ministr obrany Natthaphon Narkphanit a jeho kambodžský protějšek Tea Seiha v thajské provincii Chanthaburi s platností od místního poledne.

včera

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev

V noci na sobotu podniklo Rusko masivní vzdušný útok na Kyjev, který si vyžádal nejméně osm zraněných. Útok, při němž byly použity balistické rakety a drony, zasáhl obytné budovy i civilní infrastrukturu a vynutil si mimo jiné evakuaci domova pro seniory. V reakci na tuto eskalaci Polsko preventivně aktivovalo své letectvo a dočasně uzavřelo letiště v Rzeszówě a Lublinu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy