Čeští zaměstnanci s počítači spíše válčí. Robotizace je děsí, ukazuje průzkum

ASO zastřešuje zaměstnance finančních úřadů a pojišťoven, energetiky i dopravy, lékaře, železničáře, divadelníky či zemědělce. Průzkum se uskutečnil v červnu a červenci. Členové ASO si mohli vybrat papírový, nebo elektronický dotazník.

"Papírový dotazník využilo 43 procent respondentů. Napovídá to něco o tom, jak jsou na tom zaměstnanci s využíváním počítače," podotkla Markéta Nesrstová ze společnosti Trexima.

Informace o plánech zaměstnavatelů mělo 29 procent dotázaných. Zbývajících 71 procent lidí záměry vedení neznalo. Desetina respondentů si myslí, že jejich místo v příštích deseti letech zanikne. Téměř tři pětiny věří, že jejich pozice bude dál existovat. Třetina nemá představu o budoucnosti své práce. Celkem 69 procent dotázaných je připraveno v případě potřeby profesi změnit, zbytek ne.

Výhody takzvané čtvrté průmyslové revoluce s robotizací, automatizací a digitalizací lidé vidí většinou ve zrychlení práce, omezení rutiny, zlepšení komunikace i možnosti pracovat z domova. Minusy spatřují v zániku míst, možnosti zneužití dat či vyšší psychické náročnosti. "Nevýhody uváděli lidé víc než výhody. Čtvrtou průmyslovou revoluci vnímají spíš jako strašáka. Bylo by dobré medializovat věc tak, aby ji lidé vnímali jako pokrok, nikoliv jako hrozbu," uvedla Nesrstová. Podle ní obavy plynou také z nízké informovanosti o plánech zaměstnavatelů.

Internet a počítač mají v práci k dispozici čtyři pětiny lidí. Celkem 53 procent má přístup k technice a síti neomezený, 27 procent je může využívat omezeně. Pětina zaměstnanců počítač a internet v zaměstnání nemá. Každý dvacátý respondent či respondentka řekli, že mají nulovou znalost práce s počítačem a nezvládnou ani základy. Sedm z deseti lidí má základní uživatelské znalosti, necelá čtvrtina umí pracovat samostatně a sestavovat třeba tabulky a počítač si nastavit. Tři procenta se považují za zkušené uživatele, kteří dokážou programovat.

Výsledky ukázaly, že kvalifikaci si lidé nejčastěji zvyšují samostudiem. O něco méně chodí na školení a semináře. Nejvíc by stáli o výuku jazyků a práce s počítačem.

Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) zatím není jasné, zda s nástupem robotizace a digitalizace pracovních míst ubude, nebo přibude. "Většina analýz počítá s úbytkem deseti až 40 procent míst," uvedla na konferenci. Podotkla, že předchozí průmyslová revoluce přinesla pozitivní věci jako zkrácení pracovní doby, prodloužení studia a také delší dobu v důchodu. Podle ministryně je nutné na změny připravit vzdělávací i sociální systém.

Předák ASO Bohumír Dufek řekl, že odbory jsou připraveny na jednání se zaměstnavateli o "kolektivních smlouvách nové generace", které by měly postupující změny na pracovním trhu zohlednit. Upravit by měly třeba další vzdělávání a zvyšování kvalifikace a dovedností pracovníků i systém benefitů, dodal Dufek.