Porcování medvěda? V rozpočtu se má přesunout 983 milionů, řada poslanců s návrhy narazila

Sněmovní rozpočtový výbor dnes podpořil přesuny peněz v návrhu státního rozpočtu na příští rok celkem za 983 milionů korun. Většinu změn, jak je požadovali jiné výbory a jednotliví poslanci, zamítl. Poslanci budou moci další návrhy úprav předkládat za týden při druhém čtení rozpočtu na plénu.

Nejvyšší přesun prosadila předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá z KSČM, tedy strany, která ve Sněmovně toleruje menšinovou vládu hnutí ANO a ČSSD. Z několika kapitol by mělo jít 600 milionů korun na výstavbu a opravy obecních základních a mateřských škol a také nájemních bytů. Vostrá na dotaz novinářů potvrdila, že návrh na přesun 300 milionů korun na podporu výstavby nájemného bydlení byl jednou z podmínek KSČM pro podporu rozpočtu ve třetím čtení.

V kapitole ministerstva práce a sociálních věcí by mělo jít 327 milionů korun navíc na investice v sociálních službách na úkor dávek státní sociální podpory a pěstounské péče. Přesun úspěšně navrhoval Roman Onderka (ČSSD), poukazoval přitom na dohodu ministerstev práce a financí.

Rozpočtový výbor podpořil na návrh Vostré posílení částek na platy zaměstnanců v sedmi rozpočtových kapitolách zhruba o 51 milionů korun z vládní rozpočtové rezervy. Výbor kývl také na převod pěti milionů korun z peněz pro poradní orgány úřadu vlády na příspěvky na podporu zaměstnávání postižených lidí v kapitole ministerstva práce. Chtěl to Jan Hrnčíř z hnutí SPD.

Výbory žádaly přesuny peněz asi za 1,35 miliardy korun, rozpočtový výbor nepodpořil žádný z jejich požadavků. Například sociální výbor neuspěl s přesuny v kapitole ministerstva práce za 410 milionů korun a ministerstvo kultury by nemělo dostat ze všeobecné pokladní správy tři miliony korun na rehabilitaci památníku Jana Palacha před Národním muzeem, jak chtěl školský výbor. Výbor pro veřejnou správu neprosadil mimo jiné navýšení rozpočtu ministerstva pro místní rozvoj o 310 milionů korun na opravy místních komunikací a ministerstva vnitra o 300 milionů korun na investice pro hasiče ze všeobecné pokladní správy.

Poslanci navrhovali přesuny za více než 5,2 miliardy korun. Rozpočtový výbor zamítl například návrh Věry Kovářové (STAN) na přesun 300 milionů korun ministerstvu školství na rozvoj mateřských a základních škol a až 263 milionů korun ministerstvu kultury na obnovu památek, a to na úkor všeobecné pokladní správy. Kovářová neuspěla ani s požadavkem na snížení dotace Českému svazu bojovníků za svobodu na polovinu z navrhovaných 6,3 milionu korun, nebo až na nulu. Peníze chtěla poslat Československé obci legionářské na opravu Larischovy vily.

Pirátka Lenka Kozlová neprosadila zvýšení částky pro ministerstvo kultury na živé umění o 257,2 milionu korun na vrub peněz na státní dluh. Kozlové stranický kolega Mikuláš Ferjenčík pak narazil s návrhem dodat přes miliardu korun na platy v nestátních školách a Lukáš Bartoň s požadavkem dát vysokým školám navíc 773 milionů korun na zvýšení tarifů odborných asistentů.

Snažíme se prosadit rozklikávací rozpočet státu, aby bylo vidět, kam jdou naše peníze. Primárně jde o dvě věci. 1) Vědět, jaké služby si stát vlastně objednává a platí za ně. Na úrovni monitoru státní pokladny... https://t.co/KmNw8ehPWr

— Mikulas Ferjencik (@Mikiferjencik) 27. listopadu 2018

Neuspěla ani Kateřina Valachová (ČSSD), která chtěla přidělit 700 milionů navíc na příplatky učitelů. Vostrá podotkla, že rozpočet kapitoly ministerstva školství vzrostl celkově o 28 miliard korun. "Já si samozřejmě plně uvědomuji, že tato kapitola byla dlouhodobě podfinancována, ale není možné to zlomit za jedno rozpočtové období," uvedla.

Rozpočtový výbor nepodpořil ani doprovodné usnesení školského výboru o zvyšování výdajů na školství tak, aby nejpozději v roce 2025 představovaly alespoň pět procent hrubého domácího produktu a aby platy učitelů rostly každý rok nejméně o 15 procent. Podle předsedkyně Vostré však toto doprovodné usnesení nasadilo tak tvrdá čísla, která nemusí být v souladu s vývojem ekonomiky.

Loni při projednávání návrhu státního rozpočtu na letošní rok rozpočtový výbor podpořil přesuny zhruba za 3,1 miliardy korun. Výbory žádaly změny za téměř 4,6 miliardy korun a jednotliví poslanci za čtyři miliardy korun. Pozměňovacích návrhů od poslanců bylo podle předsedkyně výboru Vostré letos poměrně málo.

"Tak takhle úplně optimisticky bych to neviděla," odpověděla Vostrá na dotaz, zda KSČM ve třetím čtení podpoří státní rozpočet. "Musím říct, že to, co také dlouhodobě signalizujeme, tak to je navýšení, které se týká kapitoly sociálních služeb, takže to budeme určitě ještě načítat ve druhém čtení," dodala. Komunisté by podle ní chtěli přidat i hasičům. "Pak samozřejmě jsou tam i věci, které se netýkají přímo státního rozpočtu," poznamenala. Potvrdila však, že další podmínkou pro podporu rozpočtu je zachování zhruba šestimilionové dotace Českému svazu bojovníků za svobodu.

Související

Zbyněk Stanjura

Schodek rozpočtu dosáhl 232,4 miliardy. Vláda v demisi věří v plnění cíle

Státní rozpočet České republiky vykázal na konci listopadu schodek ve výši 232,4 miliardy korun. Během posledního měsíce se tak deficit prohloubil o téměř 50 miliard korun. Informovalo o tom v pondělí Ministerstvo financí. Schválený deficit pro celý rok je přitom stanoven na 241 miliard korun. Zůstává tak otázkou, zda se vládě v demisi podaří stanovený cíl splnit, jelikož do limitu zbývá necelých devět miliard korun a například loni v prosinci deficit vzrostl o více než dvanáct miliard korun.

Více souvisejících

státní rozpočet Miloslava Vostrá Mikuláš Ferjenčík (Pirátská strana) Kateřina Valachová Poslanecká sněmovna

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 9 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy