Porcování medvěda? V rozpočtu se má přesunout 983 milionů, řada poslanců s návrhy narazila

Sněmovní rozpočtový výbor dnes podpořil přesuny peněz v návrhu státního rozpočtu na příští rok celkem za 983 milionů korun. Většinu změn, jak je požadovali jiné výbory a jednotliví poslanci, zamítl. Poslanci budou moci další návrhy úprav předkládat za týden při druhém čtení rozpočtu na plénu.

Nejvyšší přesun prosadila předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá z KSČM, tedy strany, která ve Sněmovně toleruje menšinovou vládu hnutí ANO a ČSSD. Z několika kapitol by mělo jít 600 milionů korun na výstavbu a opravy obecních základních a mateřských škol a také nájemních bytů. Vostrá na dotaz novinářů potvrdila, že návrh na přesun 300 milionů korun na podporu výstavby nájemného bydlení byl jednou z podmínek KSČM pro podporu rozpočtu ve třetím čtení.

V kapitole ministerstva práce a sociálních věcí by mělo jít 327 milionů korun navíc na investice v sociálních službách na úkor dávek státní sociální podpory a pěstounské péče. Přesun úspěšně navrhoval Roman Onderka (ČSSD), poukazoval přitom na dohodu ministerstev práce a financí.

Rozpočtový výbor podpořil na návrh Vostré posílení částek na platy zaměstnanců v sedmi rozpočtových kapitolách zhruba o 51 milionů korun z vládní rozpočtové rezervy. Výbor kývl také na převod pěti milionů korun z peněz pro poradní orgány úřadu vlády na příspěvky na podporu zaměstnávání postižených lidí v kapitole ministerstva práce. Chtěl to Jan Hrnčíř z hnutí SPD.

Výbory žádaly přesuny peněz asi za 1,35 miliardy korun, rozpočtový výbor nepodpořil žádný z jejich požadavků. Například sociální výbor neuspěl s přesuny v kapitole ministerstva práce za 410 milionů korun a ministerstvo kultury by nemělo dostat ze všeobecné pokladní správy tři miliony korun na rehabilitaci památníku Jana Palacha před Národním muzeem, jak chtěl školský výbor. Výbor pro veřejnou správu neprosadil mimo jiné navýšení rozpočtu ministerstva pro místní rozvoj o 310 milionů korun na opravy místních komunikací a ministerstva vnitra o 300 milionů korun na investice pro hasiče ze všeobecné pokladní správy.

Poslanci navrhovali přesuny za více než 5,2 miliardy korun. Rozpočtový výbor zamítl například návrh Věry Kovářové (STAN) na přesun 300 milionů korun ministerstvu školství na rozvoj mateřských a základních škol a až 263 milionů korun ministerstvu kultury na obnovu památek, a to na úkor všeobecné pokladní správy. Kovářová neuspěla ani s požadavkem na snížení dotace Českému svazu bojovníků za svobodu na polovinu z navrhovaných 6,3 milionu korun, nebo až na nulu. Peníze chtěla poslat Československé obci legionářské na opravu Larischovy vily.

Pirátka Lenka Kozlová neprosadila zvýšení částky pro ministerstvo kultury na živé umění o 257,2 milionu korun na vrub peněz na státní dluh. Kozlové stranický kolega Mikuláš Ferjenčík pak narazil s návrhem dodat přes miliardu korun na platy v nestátních školách a Lukáš Bartoň s požadavkem dát vysokým školám navíc 773 milionů korun na zvýšení tarifů odborných asistentů.

Snažíme se prosadit rozklikávací rozpočet státu, aby bylo vidět, kam jdou naše peníze. Primárně jde o dvě věci. 1) Vědět, jaké služby si stát vlastně objednává a platí za ně. Na úrovni monitoru státní pokladny... https://t.co/KmNw8ehPWr

— Mikulas Ferjencik (@Mikiferjencik) 27. listopadu 2018

Neuspěla ani Kateřina Valachová (ČSSD), která chtěla přidělit 700 milionů navíc na příplatky učitelů. Vostrá podotkla, že rozpočet kapitoly ministerstva školství vzrostl celkově o 28 miliard korun. "Já si samozřejmě plně uvědomuji, že tato kapitola byla dlouhodobě podfinancována, ale není možné to zlomit za jedno rozpočtové období," uvedla.

Rozpočtový výbor nepodpořil ani doprovodné usnesení školského výboru o zvyšování výdajů na školství tak, aby nejpozději v roce 2025 představovaly alespoň pět procent hrubého domácího produktu a aby platy učitelů rostly každý rok nejméně o 15 procent. Podle předsedkyně Vostré však toto doprovodné usnesení nasadilo tak tvrdá čísla, která nemusí být v souladu s vývojem ekonomiky.

Loni při projednávání návrhu státního rozpočtu na letošní rok rozpočtový výbor podpořil přesuny zhruba za 3,1 miliardy korun. Výbory žádaly změny za téměř 4,6 miliardy korun a jednotliví poslanci za čtyři miliardy korun. Pozměňovacích návrhů od poslanců bylo podle předsedkyně výboru Vostré letos poměrně málo.

"Tak takhle úplně optimisticky bych to neviděla," odpověděla Vostrá na dotaz, zda KSČM ve třetím čtení podpoří státní rozpočet. "Musím říct, že to, co také dlouhodobě signalizujeme, tak to je navýšení, které se týká kapitoly sociálních služeb, takže to budeme určitě ještě načítat ve druhém čtení," dodala. Komunisté by podle ní chtěli přidat i hasičům. "Pak samozřejmě jsou tam i věci, které se netýkají přímo státního rozpočtu," poznamenala. Potvrdila však, že další podmínkou pro podporu rozpočtu je zachování zhruba šestimilionové dotace Českému svazu bojovníků za svobodu.

Související

Vláda ČR

Vláda schválila schodek rozpočtu 310 miliard. Schválila růst platů ve veřejném sektoru, na obranu půjdou 2 % HDP

Vláda Andreje Babiše schválila v pondělí upravený návrh státního rozpočtu se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová při představení dokumentu uvedla, že kabinet musel zásadně přepracovat plán předchozí vlády Petra Fialy, který označila za nereálný a plný nadhodnocených příjmů. Současný návrh navyšuje deficit o 24 miliard korun oproti původnímu záměru, což má podle Schillerové směřovat výhradně do prorůstových investic a nápravy chybějících výdajů na povinné platby státu.
Alena Schillerová přichází na zasedání nové vlády

Vláda schválila rozpočet s deficitem 310 miliard. Je výrazně vyšší, než navrhl Fialův kabinet

Vláda Andreje Babiše, tvořená zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů, schválila v pondělí nový návrh státního rozpočtu pro letošní rok. Kabinet se rozhodl hospodařit se schodkem ve výši 310 miliard korun, což je o 24 miliard více, než plánovala předchozí vláda Petra Fialy. Ministryně financí Alena Schillerová tento nárůst obhajuje tím, že původní návrh se schodkem 286 miliard korun byl zcela nereálný a neobsahoval některé nezbytné výdaje. Podle nové vládní většiny v původním plánu chyběly prostředky v celkové hodnotě zhruba 96 miliard korun.

Více souvisejících

státní rozpočet Miloslava Vostrá Mikuláš Ferjenčík (Pirátská strana) Kateřina Valachová Poslanecká sněmovna

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

včera

Michal Krčmář

Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig

Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.

včera

včera

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

včera

Donald Trump

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

včera

Ilustrační foto

Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti

Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.

včera

Emmanuel Macron

Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.

včera

Fakultní nemocnice Olomouc

Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory

Kriminalisté z odboru hospodářské kriminality v Olomouci začali prověřovat mimořádně závažný případ, který se týká Fakultní nemocnice Olomouc. Existuje totiž důvodné podezření, že tamní lékaři z kardiologické kliniky implantovali stovkám pacientů srdeční defibrilátory (ICD), i když k tomu z odborného hlediska nebyl důvod. Podle policie nešlo o ojedinělé případy, ale o dlouhodobý a systematický postup, který trval celou dekádu – od roku 2015 až do února loňského roku.

včera

Evropská unie

Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě

Evropská komise plánuje v březnu představit nová bezpečnostní opatření, která mají omezit přístup čínských firem k lukrativním veřejným zakázkám v Evropské unii. Podle informací od unijních představitelů hodlá Brusel upravit rozpočtová pravidla tak, aby v budoucnu zvýhodňovala evropské podniky před zahraničními konkurenty. Tato strategie se má týkat nejen současného rozpočtu, ale především dlouhodobého finančního rámce pro období po roce 2028.

včera

Vladimír Putin

Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat

Probíhající mírový proces pod vedením Spojených států, který má ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, se potýká s vážným nedostatkem důvěryhodnosti. Skeptici pochybují o skutečném zájmu Vladimira Putina na trvalém urovnání a kritizují logiku současných jednání. Varují, že pokud západní partneři přiznají Rusku právo veta nad bezpečnostními zárukami pro Kyjev, riskují tím nekonečné prodlužování válečného konfliktu.

včera

Chicago

Jak Trump změnil Ameriku? Většině lidí se do USA nechce, zvažují i zrušení dovolené

V uplynulých dvanácti měsících prošly Spojené státy pod Trumpovou administrativou proměnou, která z nich v očích mnoha cestovatelů učinila nehostinné a nebezpečné místo. Průzkum deníku Independent ukazuje, že 80 % respondentů se hodlá cestám do USA vyhýbat, zatímco pouze 11 % by zemi stále navštívilo. Mezi těmi, kteří již mají dovolenou zarezervovanou, zvažuje každý sedmý její zrušení.

včera

Starmer utnul výzvy k rezignaci. Odstoupit nehodlá

Britský premiér Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého úřadu poté, co lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval k jeho rezignaci. Starmer na pondělním zasedání parlamentní frakce prohlásil, že není připraven odejít a uvrhnout zemi do chaosu, jeho pozice je však po sérii rezignací klíčových spolupracovníků vážně oslabena.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy