Cizinci v Česku tvoří 10,7 % zaměstnanosti. Úřad poukázal na ohromnou disproporci

Cizinci v Česku tvoří kolem pěti procent obyvatel. Na konci roku 2017 jich v zemi včetně azylantů žilo 527.000. Na konci loňského listopadu podle statistik ministerstva vnitra mělo pak v zemi povolení k pobytu 549.600 lidí ze zahraničí.

"Cizinci se na celkové zaměstnanosti podílejí 10,7 procenta. Když si vezmeme, že tvoří zhruba pět procent obyvatel, je v tom ohromná disproporce. Je v tom vidět právě věková struktura. Jsou tu cizinci hlavně v produktivním věku, chybí tu postproduktivní věk. V důchodovém věku tu takřka nejsou, je tu málo dětí," řekl ředitel odboru statistiky trhu práce ČSÚ Dalibor Holý.

??‍? 10,7 % zaměstnanosti v Česku tvoří lidé s cizím státním občanstvím. Mezi zaměstnanci jich nejvíce pracuje ve zpracovatelském průmyslu, často mají zaměstnání prostřednictvím agentur práce ??https://t.co/fKacG0XGuW pic.twitter.com/OACRhCZacG

Na konci roku 2017 podle kvalifikovaných odhadů ministerstva práce bylo v ČR kolem 472.400 zahraničních zaměstnanců. Ministerstvo průmyslu registrovalo dalších 87.200 podnikatelů a živnostníků. Počet zaměstnanců z ciziny se podle expertky z oddělení pracovních sil ČSÚ Jarmily Marešové od roku 2006 výrazně zvedá. Po přechodném poklesu za krize v posledních letech citelně roste. Živnostenských oprávnění přibývá pomaleji. Za zvyšujícím se množstvím pracovníků z ciziny jsou hlavně lidé z EU, množství sil ze třetích zemí roste mírnějším tempem.

Mezi řídícími pracovníky a specialisty je nejvíc Slováků. Následují Rumuni. Cizinců je málo mezi techniky i řemeslníky. Nadprůměrně se naopak uplatňují při obsluze strojů a také v nekvalifikovaných profesích, uvedl Holý.

Slováci v Česku jsou hlavně mladší, převážně třicátníci. Často tu zůstávají po vysoké škole. Třetina slovenských pracovních sil má vysokoškolský titul. Ze skupin cizinců vydělávají nejvíc.

Typickému Ukrajinci je kolem 45 let, tedy jako českému pracovníkovi. Dvě pětiny Ukrajinců jsou v Praze. Muži většinou pracují v průmyslu a ve stavebnictví, ženy v obchodu, ale i zdravotnictví a sociální péči. Ukrajinští pracovníci mají mezi skupinami cizinců naopak nejnižší výdělky.

Z Polska do Česka přicházejí nejčastěji třicátníci, převážně vyučení muži. Soustředí se podél severní hranice republiky. Pracují hlavně v těžbě, a to šestkrát víc než Češi. Často mívají místo přes agentury práce.

Rumuni jsou hlavně třicátníci. Vysokou školu má 16 procent z nich. Mimo Prahu žijí hlavně v Plzeňském, Jihomoravském a Olomouckém kraji. Nejčastěji se uplatňují jako obsluha strojů, vyšší podíl je ale i ve vysoce kvalifikovaných profesích. Typický bulharský pracovník je pětačtyřicetiletý muž se středoškolským či základním vzděláním. Každý druhý pracuje v Praze. Převažují lidé, kteří mají místo přes pracovní agenturu. Měsíčně bulharští pracovníci odpracují nejvíc hodin, a to téměř 177. Převážně obsluhují stroje. Nadprůměrný podíl z bulharských sil se uplatňuje v oboru ICT.

"Ukazuje se, že z východní Evropy sem často chodí vysoce kvalifikovaní lidé. Vysokoškoláci. Dělají tu velmi kvalifikované profese za vysoké platy. Troufnul bych si tvrdit, že je tu jistý odliv mozků z východní Evropy k nám, že je české firmy přetahují," řekl Holý. Poukázal třeba na rumunské či bulharské programátory.

Při porovnání výdělků vycházeli statistici z mediánové mzdy, tedy prostřední hodnoty. Slováci a Rumuni mají vyšší medián než Češi. Polovina Českých pracovníků v roce 2017 vydělávala víc než 26.037 korun hrubého. V roce 2017 polovina Slováků v Česku měla víc než asi 31.000 korun, polovina Rumunů víc než téměř 30.000 korun.

Podle Holého v odměňování cizinců roli hraje vzdělání. Vysokoškoláci pobírají skoro dvojnásobek toho, co lidé se základní školou. U Slováků činí rozdíl 94 procent, u ostatních je o něco nižší. Výjimkou jsou Ukrajinci. Jejich medián byl pod 25.000 korunami. Střední mzda vysokoškoláka je u nich proti člověku se základní školou jen o 19 procent vyšší. Důvodem může být to, že se diplomy ze škol mimo EU vždy neuznávají.