Exekutorská velmoc? Česko má systém jako jinde v Evropě, brání se věřitelé

V evropských zemích dlouhodobě převažuje model soukromých exekutorů, mezi kterými si věřitel může svobodně vybírat podle vlastních preferencí či zkušeností, stejně jako je tomu v České republice. ČTK to dnes řekl prezident České asociace věřitelů Pavel Staněk.

Možnost volby exekutora mají podle něj vedle Česka věřitelé také v Anglii a Walesu, Belgii, Estonsku, Francii, Irsku, Litvě, Lotyšsku, Lucembursku, Nizozemsku, Polsku, Portugalsku, Řecku, Skotsku a Slovinsku.

"Je pravdou, že v řadě těchto států mají exekutoři omezenou územní působnost. Samotný princip teritoriality ovšem ještě neznamená, že by věřitel musel být zbaven i možnosti volby exekutora, je pouze limitován regionem, ve kterém exekutor působí," uvedl.

Vláda loni na podzim rozhodla o tom, že v Parlamentu nepodpoří návrh skupiny poslanců v čele s Piráty na zavedení místní příslušnosti exekutorů. Obávala se nadměrného zatížení soudů. V minulém volebním období dolní komora zavedení teritoriality zamítla. Záležitostí se zabývá na popud skupiny senátorů i Ústavní soud.

V posledních letech lze podle Staňka zároveň sledovat trend zvětšování těchto regionů, k čemuž došlo například v Belgii, Francii, Nizozemsku nebo Portugalsku. "Je také potřeba si uvědomit, že ve státech typu Francie, které svou rozlohou mnohokrát převyšují rozlohu Česka, může být vymezené teritorium, ve kterém exekutor může působit, srovnatelné s územím celé ČR," poznamenal.

Model, který v tuzemsku v posledních letech opakovaně prosazují zastánci tzv. exekutorské teritoriality, tedy regionální omezení bez možnosti výběru exekutora, který zároveň zůstává podnikatelským subjektem, funguje podle Staňka pouze ve dvou evropských státech, a to na Slovensku a v Maďarsku.

Zavedení teritoriality dlouhodobě podporuje Exekutorská komora. Princip místní příslušnosti by podle ní výrazně pomohl stabilitě systému vymáhání práva. Naopak část exekutorů s místní příslušností nesouhlasí.

Počet exekucí v ČR loni klesl. Nyní se vede celkem 4,542.882 exekucí vůči fyzickým osobám, v roce 2017 jich bylo 4,67 milionu. Podle mapy exekucí, která vychází z údajů komory, je nynější počet ale pořád ještě vyšší než v roce 2016. Tehdy bylo exekucí zhruba 4,46 milionu.

Komplexní údaje o exekucích za rok 2018 komora zatím analyzuje. Předloni počet nově zahájených exekucí meziročně klesl o deset procent na 612.000. Počet ukončených exekucí naopak dlouhodobě rostl, v roce 2017 jich bylo 540.000.

Srovnání počtu se situací v dalších evropských zemích by podle prezidenta komory Vladimíra Plášila mohlo být zavádějící. V každém státě totiž mohou exekutoři či jiné exekuční orgány vymáhat různé druhy pohledávek či nepeněžitých plnění. "Obecně lze pouze poukázat na to, že ze statistických dat Eurostatu vyplývá, že ČR je jednou z nejlepších zemí co do míry zadluženosti obyvatel. Celková míra zadluženosti v ČR je jedna z nejnižších v Evropě," dodal.

Související

Ilustrační foto Komentář

Nejen důchody. Česko nutně potřebuje kvůli půl milionu lidí ještě jednu reformu

Sledovat na exekuční mapě, jak se mění barvy nejvíce postižených regionů Česka není žádnou veselou zábavou. A i přesto, že v tuzemsku je celý „systém“ dluhů pěkně zarostlou houštinou, snaha snad všech možných zainteresovaných stran o řešení pořádně zapeklitého problému jako by nenalézala úrodnou půdu. Neznamená to, že vše jde špatným nebo jiným směrem, jen ta čísla a barvy předlužení mění své hodnoty k lepšímu pomaleji, než by bylo potřeba. Nutná je proto pořádná (další) reforma. Ale, jak už to tak v tuzemsku bývá, výsledek je nejistý. 
Ilustrační foto

Banky musí vést lidem v exekuci bezplatně chráněné účty, rozhodl soud

Banky mají nadále povinnost vést lidem v exekuci bezplatně chráněné účty, rozhodl Ústavní soud (ÚS). Zamítl návrh na zrušení příslušné části občanského soudního řádu, podle soudu dotyčná povinnost bank není protiústavní. Návrh loni podala skupina 17 senátorů, za které jednal Tomáš Jirsa (ODS). Skupina se domnívá, že povinnost je v rozporu s ústavním pořádkem.

Více souvisejících

Exekuce Česká advokátní komora Ekonomika

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 25 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 1 hodinou

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

Svět řeší podivnou ruskou tiskovku. Neříkejte nic o útoku balistickou střelou, nařídil někdo Zacharovové

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová byla ve čtvrtek při tiskové konferenci přistižena, jak přijímá telefonát, během kterého jí mužský hlas nařídil, aby se zdržela komentářů k údajnému raketovému útoku na Ukrajinu. Uvedl to server CNN.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy