"Nepřijatelné riziko." Senát ČR smetl záměr Bruselu rozhodovat o daních většinově

Senát podpořil odmítavý postoj vlády k návrhu Evropské komise, aby rozhodnutí o daňových záležitostech na úrovni Evropské unie byla přijímána většinově, nikoliv už jednomyslně. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) dnes negativní stanovisko zdůvodnila senátorům mimo jiné tím, že Česko by tak mohlo být přinuceno k některým daňovým změnám, které by pro něj byly nevýhodné.

Horní komora ve shodě s ministryní označila změnu způsobu rozhodování o daňových pravidlech za "nepřijatelné riziko". "Senát preferuje zachování jednomyslnosti při rozhodování v oblasti daní a doporučuje vyjádřit nesouhlas se změnou rozhodovacích postupů v Radě EU v daňové politice z jednomyslného rozhodování na rozhodování kvalifikovanou většinou," uvádí se ve stanovisku.

Senátoři podpořili zachování principu jednomyslného schvalování daňových směrnic v EU. Rozhodování o daních má bezprostřední vliv na správu státu a jeho hospodářství. Princip jednomyslnosti zajišťuje, že i malá země jako ČR může hájit své zájmy a její hlas v Evropě bude slyšet.

— Alena Schillerová (@alenaschillerov) 20. března 2019

Proti odmítnutí se postavili předseda senátního evropského výboru Václav Hampl (za KDU-ČSL) a šéf ústavní komise Jiří Dienstbier (ČSSD). Podle něj je zavedení většinového rozhodování jediná možnost, jak zajistit financování veřejných rozpočtů a jak omezit daňové odvody firem, které působí v Česku, do zemí z nižším zdaněním příjmů.

Schillerová uvedla, že Česko by se v případě změny vzdalo části své daňové politiky ve prospěch Bruselu, mělo by ale ochránit své zájmy. Senátor ODS Raduan Nwelati poznamenal, že jednomyslné rozhodování je pojistkou proti tomu zavádět daňové principy, s nimiž by členský stát nemohl souhlasit. "Daňová politika by měla zůstat v rukou národního státu," dodal Tomáš Goláň (za Senátor 21).

Evropská komise zdůvodnila změnu tím, že by umožnila větší akceschopnost a rychlejší přijímání změn například v boji s daňovými úniky či podvody. Přesun k většinovému rozhodování by prý nastat v několika fázích do roku 2025. O změně měl podle Evropské komise rozhodnout summit EU. Sněmovna se zatím k návrhu nevyjádřila.

Zatímco nyní je potřeba souhlas všech států, kvalifikovaná většina znamená v současnosti potřebu souhlasu 16 zemí bloku, které dohromady reprezentují 65 procent obyvatel EU. Je to nejčastěji používaný způsob rozhodování v Radě EU, kde spolu o návrzích nových unijních pravidel rozhodují členské státy bloku.

Související

Volby, ilustrační fotografie.

Sečteno. Senátní volby 2024 znají výsledky, úspěch ANO je zřejmý

Česko zná jména nových či staronových senátorů. Úspěch slaví opoziční hnutí ANO, kterému uspělo v prvním či druhém kole voleb celkem osm kandidátů. V Senátu nově usedne například bývalý policista Róbert Šlachta, končí naopak někdejší prezidentský kandidát Marek Hilšer. Volební účast ve druhém kole činila jen 17 a půl procenta.

Více souvisejících

Senát ČR Alena Schillerová Mojmír Hampl Jiří Dienstbier ml. Daně evropská komise

Aktuálně se děje

před 18 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy