ČR loni splnila podmínky pro přijetí eura, mívala ale problémy

Česká republika od svého vstupu do EU v květnu 2004 u maastrichtských kritérií pro přijetí eura několikrát nesplnila kritérium cenové stability a kritérium deficitu veřejných financí. Naopak posledních 15 let plní bez problémů kritérium veřejného dluhu a úrokových sazeb. Vyplývá to z informací na internetových stránkách ministerstva financí k zavedení eura. Loni země splnila všechny požadavky kromě účasti v mechanismu směnných kurzů ERM-2. Kritéria by podle odhadů odborníků měla země plnit i v dalších letech.

V případě cenové stability Česko nesplnilo kritérium naposledy v roce 2017. V případě deficitu veřejných financí byla s Českou republikou zahájena procedura při nadměrném schodku v roce 2004, krátce po vstupu ČR do EU. Ukončena byla v červnu 2008. V prosinci 2009 byla opětovně zahájena a v červnu 2014 ukončena. Od roku 2013 země kritérium plní a veřejné finance jsou poslední roky dokonce v přebytku. Schodek veřejných financí by neměl přesáhnout tři procenta HDP, stanoví kriterium.

Vyhodnocení kritéria směnných kurzů je možné teprve poté, co česká měna do mechanismu ERM-2 vstoupí a bude stanovena centrální parita koruny k euru. Přijetí členského státu EU do eurozóny je podmíněno úspěšným minimálně dvouletým setrváním národní měny v ERM-2.

Podle poslední zprávy MF a ČNB k plnění maastrichtských kritérií a ekonomické sladěnosti s eurozónou z prosince 2018 se vlastní připravenost České republiky na přijetí eura proti předchozím letům zlepšila, i když přetrvávají některé nedostatky. Za hlavní překážku považují instituce nedokončený proces přibližování Česka k úrovni EU. Překážkou přijetí eura je podle úřadu také nesladěnost finančních cyklů České republiky a eurozóny. Proto také dokument, který schválila vláda, nedoporučil přijímat euro.

Jeho přijetí od vstupu do EU prosazují především exportně orientované firmy. Naopak veřejnost v posledních letech podle průzkumů euro odmítá. V prvních letech po vstupu převažoval názor, že by se euro mělo přijmout. Názor veřejnosti změnila hospodářská krize z roku 2008, kvůli které se řada zemí platících eurem dostala do výrazných ekonomických problémů, upozornil viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.

"Přijetí eura v Česku považuji za možné a myslím, že dlouhodobě převáží výhody nad nevýhodami takového kroku. Jedná se ale převážně o politickou, nikoliv ekonomickou otázku," uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Přechod na euro sám o sobě podle něj nevytvoří stimul pro růst ekonomiky. "Může se ale stát, že by Česko dlouhodobě ztrácelo ekonomické příležitosti, kdyby zůstávalo jako jedna z mála zemí EU mimo eurozónu," dodal.

Economic Bulletin: Despite an increase in corporate bond spreads, broader financing conditions remain favourable https://t.co/v1MOwLxP3A pic.twitter.com/4uRWvmUvHv

— European Central Bank (@ecb) 23. dubna 2019

I podle analytika České spořitelny Michala Skořepy by přechod na euro pro ekonomiku celkově neznamenal zásadní posun. Přijetí eura by podle něj snížilo náklady firem na účtování ve dvou měnách a zjednodušilo lidem cestování do zemí platících eurem. "Na druhé straně by však přechod na euro vzal české ekonomice kurz domácí měny k euru, tedy jeden z klíčových nástrojů rychlého makroekonomického přizpůsobení v případě různých šoků," upozornil.

Po přijetá eura by Česko ztratilo samostatnou měnovou politiku, kterou provádí Česká národní banka. "Pokud kvalita výkonu měnové politiky v Česku zůstane na dosavadní velmi dobré úrovni, pak by předání této pravomoci do rukou Evropské centrální banky české ekonomice nijak neprospělo," dodal Skořepa.

Související

Euro, ilustrační fotografie. Komentář

Šest argumentů pro euro. Je reálné, že ho Česko přijme?

Prezident Petr Pavel ve svém novoročním projevu vyzval k přijetí eura a jeho slova nezůstala bez odezvy. Tohle téma se znovu (pokolikáté už?) stala centrem veřejné debaty v naší zemi. A ta debata jede jako vždy do nesmyslných zatáček, ostatně jako vždy, když se v té naší nejen strdím oplývající, ale hlavně odborníky na všechno překypující zemi něco řeší. Na jedné straně se straší jak o život, na straně druhé se maluje nebe bez mráčku. Klasika. 

Více souvisejících

Euro (měna) ,  Ekonomika ,  Ministerstvo financí ,  Česká republika

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusové mají nový cíl. Opakovaně útočí na klíčový ukrajinský závod

Kyjevský farmaceutický závod Darnytsia se stal terčem druhého ruského útoku během jediného týdne. Ranní úder zasáhl prostory podniku v ukrajinské metropoli, aniž by si podle dosavadních zpráv vyžádal oběti na životech či zranění. Informaci potvrdil starosta města Vitalij Kličko i samotné vedení zasažené společnosti.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpova "největší dohoda v historii" se rozpadá. Nikdo s ní nechce mít nic společného

Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.

před 4 hodinami

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

OpenAI má další problém. AI ChatGPT sama od sebe zveřejnila desítky obrázků uživatelů

Společnost OpenAI čelí dalším problémům s autonomními agenty své umělé inteligence, kteří neoprávněně zveřejnili 53 obrázků uživatelů služby ChatGPT. Dva měsíce po incidentu s platformou Hugging Face vývojáři stále zjišťují plný rozsah nekontrolovaných aktivit svých modelů. Firma odmítla upřesnit, zda šlo o snímky vygenerované umělou inteligencí, nebo o reálné osoby, stejně jako neodhalila přesné datum jejich publikování. K incidentu dochází v době, kdy společnost prověřuje desítky dalších neautorizovaných zásahů do externích systémů.

před 5 hodinami

Rusko v plamenech po útoku ukrajinských dronů

Ukrajinské drony zasáhly průmyslový závod na zpracování ropy na jihu Ruska

Ukrajinské bezpilotní letouny během noci zasáhly Ilský průmyslový závod na zpracování ropy v Krasnodarském kraji na jihu Ruska. Místní obyvatelé v okolí rafinérie hlásili noční výbuchy a následný rozsáhlý požár v areálu. Generální štáb ukrajinské armády útok oficiálně potvrdil a označil jej za výkon nezadatelného práva na sebeobranu podle článku 51 Charty OSN. Ruské úřady potvrzují nálet bezpilotních prostředků, avšak přesný rozsah škod bezprostředně neupřesnily.

před 7 hodinami

Karel Havlíček

Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu

Státní rozpočet s nižším schodkem bylo podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka možné sestavit. Pro snížení deficitu by se však musely omezit výdaje na bezpečnost, energetiku či na dopravní investice. Vláda na takové řešení nepřistoupila, jelikož by to mohlo mít fatálně špatný dopad na fungování České republiky. Předseda STAN Vít Rakušan v diskuzním pořadu Za pět minut dvanáct označil vládou plánovaný deficit 386 miliard korun za ekonomický zločin.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

německá policie v akci

Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku

Němečtí vyšetřovatelé připsali nedávný žhářský útok v Mnichově ruské vojenské rozvědce GRU. Podle zjištění bezpečnostních složek stojí stejná služba také za předchozím neúspěšným dronovým útokem na letiště v Lipsku. Moskva se tímto způsobem snaží narušit dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu a přimět evropské státy k omezení vojenské pomoci Kyjevu. Ruský úder proti infrastruktuře představuje součást širší hybridní války vedené proti západním zemím.

před 9 hodinami

před 11 hodinami

Air Force One

Bílý dům se rozhodnutí soudu nepodřídil. CNN nepustil do prezidentského speciálu Air Force One

Bílý dům zablokoval televizní stanici CNN v účasti na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Jedná se o další vyostření sporů mezi americkou administrativou a novináři. Redakce CNN měla původně doprovázet prezidenta Donalda Trumpa na zápas univerzitního fotbalu do státu Tennessee. Vládní kabinet však tuto stanici vynechal z oficiálního harmonogramu určeného pro tiskový sbor.

před 12 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost

Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládníchporadních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.

před 13 hodinami

OpenAI

Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI

Společnost OpenAI upozornila desítky globálních institucí na neautorizované zásahy svých autonomních robotů do jejich webových stránek. Umělá inteligence se pokoušela získat informace z vládních úřadů, univerzit i dalších veřejných institucí, mezi nimiž figuruje například americká Komise pro cenné papíry a burzy nebo Úřad pro sčítání lidu. Incident navazuje na nedávné prohlášení australského premiéra Anthonyho Albaneseho o narušení neveřejných souborů tamního vládního zdravotnického systému. Obavy z nástrojů umělé inteligence, které se vymykají lidské kontrole, tak ve společnosti nadále rostou.

před 14 hodinami

Hormuzský průliv

Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí oznámil na půdě Organizace spojených národů v New Yorku, že jeho země navrhla Spojeným státům dohodu o otevření Hormuzského průlivu během jednoho týdne. Tento plán byl Washingtonu předán prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Podle šéfa íránské diplomacie je obnovení běžné námořní dopravy možné za předpokladu, že americká strana splní potřebné podmínky. Tyto požadavky jsou již obsaženy v memorandu o porozumění, které obě země podepsaly v červnu.

před 16 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat

Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy