Česká republika patří podle studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) a Institutu pro politiku a společnost (IPPS) k zemím s nejlepším systémem zdanění spotřeby v Evropské unii. Spotřební daně v ČR se v posledních letech podílí stabilně významnou částí na příjmech státního rozpočtu, a to zhruba 11 až 13 procenty ročně. Loni byl příjem ze spotřební daně 153,7 miliard Kč, tedy o 26,1 miliard více než v roce 2010. Studie byla dnes představena na setkání s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO) organizované IPPS.
"Efektivnost systému spotřebního zdanění lze definovat jako vektor několika parametrů - stability, jednoduchosti a pochopitelnosti, pružnosti nebo schopnosti vstřebávat šoky způsobené společenskými změnami. Je možné konstatovat, že Česká republika patří k zemím s nejlepším systémem zdanění spotřeby v Evropské unii," uvádí studie.
Ta dále upozornila, že spotřební daně jsou zaváděny především za účelem navýšení příjmů státního rozpočtu a regulace spotřeby vybraných statků na trhu. "Funkci navýšení příjmů státního rozpočtu plní spotřební daně spolehlivě," uvádí.
Největší podíl na spotřebních daních má zdanění minerálních olejů, především pohonných hmot. Loni byl podíl minerálních olejů 56,4 procenta na celkových příjmech ze spotřebních daní. Tabákové výrobky měly 35,66procentní podíl, líh a lihoviny 4,79 procenta, víno a meziprodukty z něj jen 0,24 procenta a pivo 2,91 procenta. V letech 2014 až 2018 přitom podle studie mírně roste podíl spotřební daně z tabáku, a naopak mírně klesá podíl spotřební daně z minerálních olejů.
V případě spotřební daně na líh se ČR podle studie pohybuje pod průměrem i mediánem členských států EU. Nejvyšší spotřební daň z lihu platí tradičně severské země. U pohonných hmot pak patří zdanění v ČR podle studie do pomyslného středu v EU. Nejvyšší spotřební daň je ve Velké Británii, Itálii, Francii a Belgii, nejnižší pak v Bulharsku, Lucembursku a Polsku.
Studie zároveň upozorňuje na některá problémy v efektivitě nastavení spotřebních daní. Například levnější cigarety jsou podle materiálu v rámci spotřebních daní daňově zvýhodňovány. "Z pohledu omezování zdravotních rizik toto opatření nedává smysl. Každá cigareta, nehledě na její cenu, přináší spotřebiteli a okolí stejnou újmu," uvádí studie. Stejně tak je problematické daňové zvýhodnění minipivovarů.
Proti logice spotřebního zdanění jde také podle studie nulová daňová sazba na tzv. tiché víno, tedy neperlivé. "Rozpočtový výpadek vlivem nulové sazby na tiché víno dosahuje až 5,1 miliard Kč. Tedy zhruba o 0,3 miliardy Kč více, než činí celkový výběr ze spotřebního zdanění piva," upozornila studie. Navíc nulová sazba způsobila, že víno je nejlevnějším alkoholem po přepočtu na objemové jednotky. Krabicová vína s obsahem alkoholu 11 procent o objemu jeden litr lze podle studie koupit za méně než 20 Kč. "Decilitr čistého lihu v tomto balení stojí méně než dvě koruny," upozorňuje studie. U spotřební daně z lihu je v současnosti přitom daň 28.500 korun za jeden hektolitr etanolu.
Studie zároveň upozornila na studii iHETA7 ve spolupráci s Centrem ekonomických a tržních analýz a Úřadu vlády České republiky. Podle ní jsou celospolečenské náklady spojené s konzumací alkoholů 56,57 miliardy Kč. Největším nákladem 24,3 miliardy Kč jsou náklady spojené se ztrátou produktivity na pracovišti. Zdravotní náklady u 26 hlavních zkoumaných diagnóz spojených s konzumací alkoholů vychází na 12,9 miliard Kč. Náklady vlivem předčasného úmrtí byly vyčísleny na 6,6 miliard Kč, náklady spojené s kriminální činností na 6,3 miliard Kč a náklady na dopravní nehody 4,4 miliardy Kč. Započítaná je konzumace všeho alkoholu - včetně vína, piva a dalších alkoholických nápojů.
Poslanecká sněmovna 10. července v prvním čtení schválila zvýšení spotřebních daní z lihu, cigaret a dalších tabákových výrobků. Dále bude o návrhu jednat. Vládní daňový balíček také zvyšuje i další daně, například z hazardních her. Jako hlavní cíl předkladatelé uvádějí omezení dostupnosti cigaret a alkoholu. Opoziční poslanci však vládu obviňují, že pouze zvyšuje daně a hledá peníze do rozpočtu. Balíček by měl veřejným rozpočtům přinést podle propočtu ministerstva financí v letech 2020 a 2021 každoročně přes deset miliard korun.
Související
Česká nafta zdražila v EU nejvíce, ukazují data. Expert zhodnotil dopad snížení daně
Končí lhůta pro podání přiznání k dani z nemovitosti. Týká se statisíců lidí
Daně , Adam Vojtěch (ANO) , cigarety , Alkohol , Ekonomika , zdražování
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Nové napětí v Hormuzském průlivu. Lodě hlásí, že se dostávají pod palbu
včera
Zbývá poslední jméno. StarDance odhalila již devět profesionálních tanečníků
včera
Rulíka nahradí silné trenérské duo. Moták a Gross začnou po mistrovství světa
včera
USA se nenechají vydírat, vzkázal Trump do Teheránu
včera
Írán hodlá kontrolovat průliv až do konce války. Ozval se i Chameneí
včera
Je neprávem pozapomenuta. Před 120 lety převzala Nobelovu cenu první Češka
včera
Pohřeb Jana Potměšila bude veřejný. Proběhne ve známém pražském kostele
včera
Maďarské volby ještě nejsou uzavřené. Magyarova Tisza získala další křesla
včera
Feriho propuštění se bude řešit znovu u okresního soudu
včera
Policie si převzala dalšího podezřelého v pardubické kauze
včera
Írán to myslel vážně. Hormuzský průliv je opět uzavřený
včera
Chorý zná trest za plivnutí na soupeře. Nezahraje si jen jeden zápas
včera
Bude to historické. Trump se zasnil při představě jednání s čínským prezidentem
včera
Praha otevřela nový most přes řeku. Od víkendu slouží běžnému provozu
včera
Hormuzský průliv můžeme znovu uzavřít, varoval Írán
včera
Počasí: Teploty o víkendu překonají hranici 20 stupňů, překazit je mohou bouřky
17. dubna 2026 21:44
Nebudeme riskovat. Do otevřeného Hormuzského průlivu se lodě nehrnou, mají strach
17. dubna 2026 20:39
Žádná krize nehrozí. EU popřela tvrzení IEA o nedostatku leteckého paliva
17. dubna 2026 19:22
Vance vyjádřil hrdost nad tím, že USA přestaly darovat zbraně Ukrajině
17. dubna 2026 18:07
Delegace EU dorazila do Budapešti. Začalo jednání o restartu napjatých vztahů
Delegace Evropské unie dorazila do Budapešti k zásadním jednáním, která mají za cíl restartovat napjaté vztahy mezi Bruselem a Maďarskem. Rozhovory probíhají v době, kdy dosluhující premiér Viktor Orbán poprvé od své volební porážky veřejně uznal, že jedna politická éra skončila. Přestože Orbán přijal plnou odpovědnost za výsledek své strany Fidesz, naznačil, že o jeho dalším setrvání v čele hnutí rozhodne až červnový sjezd.
Zdroj: Libor Novák