S kým by Westinghouse spolupracoval při dostavbě Temelína?

Praha - Dohodu o porozumění s Českým vysokým učením technickým v Praze (ČVUT) uzavřela americká společnost Westinghouse ucházející se o zakázku staletí, dostavbu bloků 3 a 4 temelínské elektrárny. Přednostmi nabízeného projektu jsou podle čtvrtečního vyjádření společnosti bezpečnost a moderní technologie.

Dohoda pokrývá spolupráci s několika fakultami univerzity (stavební, strojní, elektrotechnickou, jadernou a fyzikálně inženýrskou a s fakultou informačních technologií) v oborech, které se úzce týkají dostavby jaderné elektrárny v Temelíně a technologie AP1000 nabízené americkou Westinghouse.

Součástí dohody je i ujednání, že na půdě ČVUT proběhne série přednášek a seminářů o technologii reaktoru AP1000, na kterých se budou podílet přední odborníci na jaderné technologie a jejich licencování ze společnosti Westinghouse a z jejích partnerských společností. Navíc dohoda dává studentům ČVUT šanci zúčastnit se mezinárodně uznávané letní stáže v centrále Westinghouse v americké Pensylvánii. Společnost Westinghouse a její partneři rovněž využijí odbornosti ČVUT v několika specializovaných oblastech projektu dostavby Temelína, například v oblasti kalkulací, statických výpočtů a testování materiálů.

"Česká republika má dlouhou tradici ve využívání jaderné energie a jaderného know-how a tato dohoda spojuje firmu Westinghouse a její partnery s jednou z nejlepších českých institucí v oblasti vyššího technického vzdělávání," řekl viceprezident pro obchodní rozvoj Westinghouse Sandy Rupprecht.

Dohodu o porozumění zároveň podepsali také členové společností Toshiba Corporation a Metrostavu, kteří se v případě úspěchu americké Westinghouse budou podílet na dostavbě jaderné elektrárny. "Jako přední dodavatel systémů na výrobu energie se těšíme na plodnou výměnu informací s ČVUT," uvedl Kiyoshi Okamura, viceprezident Toshiba Corporation.

Rektor ČVUT Václav Havlíček se nechal slyšet, že je velice rád, že ČVUT, jakožto jedna z nejstarších technických univerzit na světě a přední technická univerzita v ČR, byla přizvána konsorciem Westinghouse, Toshiba a Metrostav, aby se stala konzultantem při výstavbě jaderné elektrárny. "Věřím, že naše spolupráce povede ke zvýšení kvality a bezpečnosti českých jaderných elektráren. Jsem také přesvědčen, že pozvedne kvalitu výzkumných a vzdělávacích aktivit na univerzitě," doplnil.

Energetická skupina ČEZ vyhlásila veřejnou zakázku na dostavbu Temelína 3. srpna. 2009. Do jara 2010 se poté kvalifikovali tři zájemci, s nimiž se následně do října 2011 konala jednání týkající se veškerých aspektů dotčené veřejné zakázky. Zájem projevily americká společnost Westinghouse, francouzská Areva a česko-ruské konsorcium MIR.1200. Dne 5. října však ČEZ ze soutěže vyřadil Arevu a nyní se rozhoduje pouze mezi ruskou a americkou nabídkou. Přesto se francouzský uchazeč proti vyřazení odvolal a do hry by ho tak ještě mohl vrátit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který nad celým procesem dohlíží. Samotný podpis smlouvy na nejdražší zakázku v historii ČR (více než 200 miliard korun) je naplánován na konec roku 2013. Uchazeči zároveň slibují přes 70procentní účast tuzemských firem.

Související

Jaderná elektrárna Dukovany

Dva nové bloky jaderné elektrárny Dukovany postaví Korejci, rozhodla vláda

Dva nové bloky jaderné elektrárny v Dukovanech postaví korejská společnost Korea Hydro & Nuclear Power Company (KHNP). O preferovaném dodavateli strategického projektu rozhodla vláda na středečním zasedání. Informovalo o tom ministerstvo průmyslu v tiskové zprávě. Česko si od projektu slibuje, že zemi zajistí energetickou bezpečnost a soběstačnost na několik desetiletí dopředu. 
Jaderná elektrárna Temelín Komentář

Česku zoufale chybí opravdová diskuse o energetice. Kdo za to může?

I přesto, že snad všechna mainstreamová média přinášejí v poslední době zprávy o tom, že jedny z nejsledovanějších cenových položek každodenního života obyvatel této země, totiž ceny energií, neustále klesají níž a níž, je vidět o to snad intenzivnější kritika politiků z opozičních stran k současné vládě. Na tom by asi nebylo nic divného, vždyť je jasné, že je třeba zkritizovat cokoliv a kdykoliv. Jenže ta poselství jsou oproti všemu očekávání spíše hodně smutná. A smutnější je při nich jedno zjištění o nás samých.

Více souvisejících

Jaderná elektrárna Temelín Westinghouse

Aktuálně se děje

včera

Jejich Veličenstva jsou vyfocena v Trůnním sále v Buckinghamském paláci.

Karel III. má 77. narozeniny. Krátce po zásadním rozhodnutí o bratrovi

Velká Británie je jako monarchie zemí některých zvláštních zvyků a dnešek je toho důkazem. Na den přesně před 77 lety se narodil současný král Karel III., ale jeho narozeniny už se letos slavily. Až dlouho po oslavě musel panovník učinit jedno zcela zásadní personální rozhodnutí. 

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Dálniční známky v lednu zdraží. Možná naposledy, naznačují strany příští vlády

Je to jen několik dní, co ministerstvo dopravy oznámilo ceny dálničních známek pro příští rok. Potvrdilo tak, že se kvůli rozšíření dálniční sítě a růstu spotřebitelských cen opět zvýší. Možná to bude naposledy. Podle dostupných informací totiž v řadách koalice ANO, SPD a Motoristů panuje shoda na zrušení valorizace u dálničních kuponů. 

včera

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Deset let od masakru v Bataclanu: Jak teroristické útoky změnily Francii?

Bezprostředně po teroristických útocích v Paříži, ke kterým došlo 13. listopadu 2015, vyhlásila francouzská vláda celostátní výjimečný stav. Tento stav poskytl úřadům rozsáhlé pravomoci k boji proti terorismu, a to na úkor některých občanských svobod. Deset let poté se část těchto výjimečných právních pravomocí stala součástí běžného zákona a byla zavedena ještě rozsáhlejší opatření pro sledování občanů.

včera

Uprchlíci, ilustrační foto

Británie se chystá na revoluci. Chce napodobit tvrdý dánský azylový model, jak ale ve skutečnosti vypadá?

Dánsko se snaží omezit počet žadatelů o azyl především udělováním pouze krátkodobého statusu, což je často citováno jako nejúčinnější opatření zavedené za poslední desetiletí. Před rokem 2015 měli uprchlíci v Dánsku původně povolen pobyt na pět až sedm let, po kterých se jejich povolení k pobytu automaticky stalo trvalým. Pravidla se dramaticky změnila před deseti lety, kdy do Evropy dorazil více než milion lidí prchajících před konflikty, převážně ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku a Eritrey.

včera

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

"Nežijeme v době míru." Německo chce vytvořit nejsilnější armádu v Evropě, 18leté pošle na prohlídku

Německá koaliční vláda se po měsících politických sporů dohodla na novém plánu vojenské služby, jehož cílem je navýšit počet vojáků. Nový model nařídí všem 18letým mužům vyplnit dotazník o jejich vhodnosti ke službě a od roku 2027 také podstoupit lékařskou prohlídku. Toto rozhodnutí přichází v době, kdy se Berlín snaží vytvořit nejsilnější konvenční armádu v Evropě. Šéf největší německé zbrojovky Rheinmetall, Armin Papperger, vyjádřil přesvědčení, že by tohoto cíle mohlo být dosaženo během pěti let. Očekává se, že zákonodárci budou o plánu hlasovat do konce roku 2025.

včera

Kim Čong-Un

Sok-jol chtěl vyprovokovat Kim Čong-una. Měl posílat drony do Pchjongjangu

Jihokorejská prokuratura tvrdí, že tajné lety dronů z Jižní Koreje do samého srdce Pchjongjangu byly součástí plánu bývalého prezidenta Jun Sok-jola na vyprovokování severokorejského vůdce Kim Čong-una. Cílem mělo být vytvoření situace, která by ospravedlnila šokující vyhlášení stanného práva z loňského prosince. Prokurátoři v pondělí zveřejnili nové důkazy, které údajně potvrzují dřívější tvrzení Severní Koreje, že Jižní Korea v říjnu loňského roku vyslala drony k shození protirežimních letáků.

včera

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rusko po vzoru Ukrajiny zakládá vlastní Síly bezpilotních systémů

Rusko, inspirované úspěchem Ukrajiny, vytvořilo novou složku svých ozbrojených sil, která se má výhradně zaměřit na bezpilotní systémy (UAS). Tímto krokem Rusko následuje Ukrajinu, která svou vlastní jednotku bezpilotních systémů (USF) zřídila již v září 2024. V současné válce se bezpilotní letouny staly klíčovou vojenskou součástí na frontových liniích. Rusko tento měsíc oznámilo, že zformovalo Síly bezpilotních systémů pro dohled nad svou doktrínou a operacemi s drony.

včera

FSB (ruská kontrarozvědka)

Ruská tajná služba tvrdí, že zmařila ukrajinský pokus o atentát na vysoce postaveného úředníka

Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) oznámila, že se jí podařilo zabránit pokusu Ukrajiny o atentát na vysoce postaveného kremelského úředníka, ke kterému mělo dojít na území Ruska během jeho návštěvy hřbitova. Toto tvrzení přišlo v době, kdy obyvatelé Kyjeva zažili další těžkou noc pod smrtícími ruskými vzdušnými útoky, při nichž podle ukrajinských představitelů zahynuli nejméně čtyři lidé. FSB ve svém pátečním prohlášení uvedla, že se ukrajinské speciální služby pokoušely zaútočit na nejmenovaného, ale jako „jednoho z nejvýše postavených činitelů ruského státu“ popsaného úředníka. K útoku mělo dojít, když dotyčný navštěvoval hroby svých příbuzných na hřbitově nedaleko Moskvy.

včera

Maduro, Nicolas

Maduro se svého postu nevzdá. Američanům poslal jasný vzkaz

Venezuelský prezident Nicolás Maduro exkluzivně pro CNN v Caracasu během čtvrtečního shromáždění vyzval obyvatele Spojených států, aby se spojili s Venezuelou pro mír v Amerikách. Jeho prohlášení přichází v době zvýšeného napětí se Spojenými státy, které do Karibiku vyslaly válečné lodě, oficiálně zaměřené na plavidla údajně zapojená do obchodu s drogami z Venezuely. Caracas však tvrdí, že skutečným cílem Washingtonu je vynucená změna režimu.

včera

včera

BBC Studios in Northern Ireland, Belfast, Northern Ireland. Credit: K. Mitch Hodge

BBC se omluvila Trumpovi, odškodné platit odmítá

BBC se omluvila Donaldu Trumpovi, prezidentovi Spojených států, za způsob, jakým byl upraven jeho projev z 6. ledna 2021 v rámci pořadu Panorama. Televizní stanice však striktně odmítla požadavek na zaplacení odškodného. Společnost uznala, že úprava videa v pořadu vyvolala mylný dojem, že Trump přímo vybízel k násilnému jednání. Z tohoto důvodu se rozhodla, že už pořad, který byl vysílán v roce 2024, nebude znovu odvysílán.

včera

13. listopadu 2025 21:59

13. listopadu 2025 21:09

Kyjev

Ukrajina do EU patří. Na její problémy ale ani Unie nemusí stačit

Slib, že Ukrajina „patří do Evropy“, se dnes ukazuje jako možná unáhlený a příliš velkorysý. Summit ve Lvově sice potvrzuje politickou podporu Kyjevu, zároveň ale odhaluje tvrdou realitu: vstup země uprostřed války by zatížil obranný systém EU, rozpočet i institucionální stabilitu. Riziko kolapsu zemědělské politiky, přetrvávající korupce, organizovaný zločin a slabá sociální struktura vyvolávají zásadní pochybnosti, zda je Unie schopna integrovat stát takové velikosti a nároků. Evropě tak nezbývá než přiznat, že závazek učiněný v návalu solidarity může přesahovat její současné možnosti.

13. listopadu 2025 20:48

COP30

COP30: Pokud budeme pokračovat v těžbě uhlovodíků, lidstvo se samo vyhubí

Mezinárodní skupina aktivistů shromážděná v Belému, dějišti klimatického summitu COP30, vydala naléhavou výzvu k uzavření Smlouvy o postupném vyřazení fosilních paliv. Aktivisté naléhají na brazilské předsednictví, aby podnítilo země k ukončení éry uhlí, ropy a plynu, která je hlavní příčinou klimatické krize.

13. listopadu 2025 19:30

Německo odmítlo brannou povinnost, sází na dobrovolníky a finanční motivaci

Německá vláda po intenzivní debatě rozhodla, že neobnoví všeobecnou brannou povinnost, a místo toho se rozhodla pro dobrovolný model s výraznými pobídkami. Cílem tohoto plánu je doplnit vyčerpané ozbrojené síly tváří v tvář rostoucí hrozbě ze strany Ruska.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy