Starejte se o rodiče, říká zákon. Kde na to máme brát, zlobí se Češi!

Jen pětina seniorů nepotřebuje od své rodiny žádnou podporu. Z této jedné pětiny ale pouze 40 procent má dostatečný příjem z důchodu. Zbylých 60 procent má vedle penze ještě jiný zdroj příjmu nebo úspory, takže tito senioři jsou schopni své náklady v penzi pokrýt bez pomoci rodiny.

Nejčastěji by lidé svým rodičům mohli přispívat částkou mezi 1000 až 3000 Kč. Touto částkou by přispívala čtvrtina z těch, kteří si vůbec mohou nějaký příspěvek dovolit. Nejštědřejší jsou lidé v Jihočeském kraji, více než 5000 Kč by tam svým rodičům přispívalo 15 procent z nich. S velkou mezerou pak následuje kraj Moravskoslezský s šesti procenty a Praha s pěti procenty.

Více než pětina účastníků průzkumu připustila, že si nemohou dovolit své rodiče finančně podpořit vůbec, ačkoliv by chtěla. Nejmarkantnější to je ve Zlínském kraji, kde nemůže podpořit své rodiče z důvodu nedostatku vlastních financí téměř polovina dotazovaných. Následuje Ústecký kraj s 28 procenty a Olomoucký kraj s 27 procenty. Nejlépe jsou na tom Jihočeši, zde by nemohlo svým rodičům přispět pouze 11 procent dětí.

Rodiče mají vůči svým dětem vyživovací povinnost. A platí to i obráceně. Děti se musí o své rodiče i prarodiče starat, když oni sami se starat nemohou. Pro ty, kteří to nevědí sami od sebe, to říká zákon o rodině.

Pokud se děti na své staré rodiče vykašlou, ti mohou jejich podporu vymáhat soudně. Případů, kdy se rodiče na soud opravdu obrátí, je ovšem velmi málo. Ne snad proto, že by se snad všechny děti o nemohoucí rodiče vzorně starali, spíš proto, že rodiče se své děti žalovat stydí. Podle statistiky ministerstva spravedlnosti se jich na soudy každý rok obrátí jen pár desítek.

Pochopitelně to neznamená, že jakmile začnete vydělávat, musíte svým rodičům začít platit výživné. Povinnost starat se o ně nastává tehdy, když jsou rodiče nemohoucí, respektive nemají dostatek peněz na svou obživu. Tak to říká zákon o rodině v paragrafu 87. Rodiči, který pomoc opravdu potřebuje – starobní či invalidní důchod má velmi nízký, nestačí mu na zajištění základních osobních potřeb – musí jeho potomek zajistit slušnou výživu.

Ovšem nepředstavujte si, že pod pojmem slušná výživa je myšlena jen strava. Je sem zahrnuto i zabezpečení odpovídajícího bydlení, oblečení, zdravotní péče včetně zajištění sociálního a kulturního vyžití.

Na druhou stranu i potřeba rodičů má své meze. Děti nejsou povinny zajistit rodičům výživu a životní úroveň, která bude stejná jako ta jejich. Zároveň nelze mluvit o potřebě rodičů, pokud budou na dítěti vyžadovat, aby jim místo víkendu stráveného na chatě zaplatil zájezd k moři.

(Zdroj: penize.cz)