Svaz minerálních vod kritizuje růst poplatku výrobcům balených vod za čerpání minerální vody. Rozhodnutí vlády podle organizace zvedne výrobní náklady. Svaz, který sdružuje výrobce balených minerálních vod v České republice, to uvedl v dnešní tiskové zprávě. Podle skupiny Mattoni 1873 nevychází zvýšení poplatku z žádné logické úvahy.
Kabinet v pondělí rozhodl o tom, že se od července zdvojnásobí poplatek výrobcům balených vod za čerpání minerální vody ze šesti na 12 korun za metr krychlový.
Zvýšení poplatku podle svazu poškodí domácí výrobce i spotřebitele a ohrozí zdroje a jejich využití. Přínos pro stát přitom v měřítku státního rozpočtu bude jen kosmetický, míní organizace. "Jedná se už o druhé stoprocentní zvýšení poplatků za posledních pět let, což pochopitelně zvedne výrobní náklady. Už nyní je poplatek za odběr minerální vody devětkrát vyšší než poplatek za odběr ostatních druhů vod z podzemních zdrojů a de facto se tak znovu zvyšuje nepřímé zdanění zdravé potraviny," uvedl svaz.
"Členové Svazu minerálních vod si uvědomují, že hospodaří s výjimečným produktem, provádějí velké množství analýz a zabezpečují a ochraňují zdroje přírodních minerálních vod před vlivy vnějších zásahů v rámci ochranných pásem zdrojů. Zjednodušeně řečeno vykonávají pro Českou republiku ty činnosti, které umožní státu zajištění přírodního bohatství, jeho korektní využití i ochranu, jeho monitoring, a to z vlastních prostředků. Opětovné navýšení poplatku za odběr minerálních vod o dalších 100 procent může vážně ohrozit schopnosti zajišťovat tuto péči," dodala organizace.
Podle generálního ředitele Mattoni Alessandra Pasqualeho se stát dostává do absurdní situace, kdy ministerstvo zdravotnictví penalizuje zdravé potraviny. "Zvyšování nepřímého zdanění zdravé potraviny a současné snižování spotřební daně na čepované pivo přímo vybízí k dohadům o populistických snahách nalákat voliče a nesystémovým způsobem naplnit státní pokladnu," dodal ředitel.
Ministerstvo zdravotnictví původně navrhovalo zvýšení poplatku o tři koruny na devět. Resort považuje navýšení za přirozenou reakci na vývoj cen v posledních pěti letech, neboť poplatek se předtím zvýšil naposledy v roce 2014. Stát na něm vydělal v roce 2018 asi 18 milionů korun. Každý Čech spotřeboval v roce 2017 v průměru asi 55 litrů minerálních vod.
V roce 2018 byla podle materiálu zpracovaného ministerstvem zdravotnictví celková produkce balených přírodních vod 0,8 milionu metrů krychlových, tedy méně než třetina maximálního povoleného čerpání. Skutečné množství se u různých výrobců pohybuje od 30 do 50 procent tohoto maxima.
Změna se podle návrhu dotkne sedmi společností: Bohemia Healing Marienbad Waters, Hanácká Kyselka, Chodovar, Karlovarská Korunní, Karlovarské minerální vody, Ondrášovka a Poděbradka.
Výše shodného poplatku na Slovensku představuje zhruba 17 Kč, v Německu 8,40 Kč, v Polsku 7,60 Kč a v Itálii 27 - 81 Kč. V Itálii je poplatek na rozdíl od ostatních uvedených zemí vypočítáván ze skutečně odebraného množství, uvádí ministerstvo.
Související
Francií otřásá mohutný skandál: Třetina minerálních vod byla nelegálně upravena
Smrtící past uprostřed léta: Největší zákaz pití kohoutkové vody v historii je hrozbou pro celou Evropu
Voda , Mattoni (Karlovarské minerální vody) , Vláda ČR , poplatky , Česká republika , Alessandro Pasquale
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 3 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 3 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 4 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 5 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 5 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 6 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 7 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 8 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 9 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 11 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 12 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 12 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 13 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 14 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 15 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 16 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák