Bankomat v Česku slaví 30 let. Jejich počet stále zaostává za průměrem EU

Komunistické Československo, "skryto" železnou oponou, v mnoha ohledech výrazně zaostávalo za vyspělým světem a nejinak tomu bylo i v bankovních službách. Teprve v roce 1990 si například obyvatelé Československa mohli začít vybírat své peníze z bankomatů, které na mnoha místech světa sloužily již více než 20 let. Ten první v Česku zprovoznila Česká spořitelna 1. prosince 1989 ve své pobočce na Václavském náměstí v Praze.

První bankomat v Česku byl zpočátku určen jen pro zaměstnance spořitelny a pracoval v off-line režimu. Postupně byl zpřístupněn širšímu spektru uživatelů. V únoru 1992 pak Komerční banka, jako první ve střední a východní Evropě, spustila ve své pobočce v Praze v ulici Na Příkopě on-line bankomat. Bankomaty se tak v ČR, stejně jako dříve ve světě, staly hojně využívanou službou a jejich počet rostl geometrickou řadou.

Počet bankomatů v ČR stoupl podle Sdružení pro bankovní karty za letošní první pololetí na 5461. Na milion obyvatel u nás připadá 471 bankomatů, průměr v EU ale činí 846 bankomatů. Počet výběrů hotovosti z bankomatů v Česku klesl meziročně o 15 milionů na 46,8 milionu a počet vydaných platebních karet stoupl o 430.000 na 12,24 milionu.

Nejrozsáhlejší sítí bankomatů disponuje Česká spořitelna, která k letošnímu říjnu provozovala 1473 bankomatů. ČSOB má 1003 bankomatů, Komerční banka jich v polovině letošního roku provozovala 786. Společnost Euronet, která buduje bankomaty hlavně v menších sídlech, jich má téměř 700.

Podle průzkumu České bankovní asociace (ČBA) z letošního listopadu vybírají peníze z bankomatu alespoň jednou měsíčně dvě třetiny populace, jde přitom o nejčastější frekvenci výběru. V ČR už fungují i bitcoinmaty. Společnost WBTCB jich provozuje už 40, například v Praze, Brně, Ostravě, Plzni, Karlových Varech nebo v Ústí nad Labem. Bitcoin vznikl v roce 2009 jako alternativa oficiálních měn a během let se prosadil jako přední kybernetická měna světa. Jeho hodnota nicméně v uplynulých letech prochází značnými výkyvy.

Bankomaty mají poměrně dlouhou historii. První bankomat na světě vymyslel Armén žijící v Americe Luther George Simjan, který svůj mechanický přístroj instaloval v roce 1939 v New Yorku. Veřejnost však o něj neměla zájem, a tak byl po půl roce zrušen. Simjan si však nechal zaregistrovat na 20 patentů týkajících se fungování bankomatů včetně názvu (ATM - Automated Teller Machine), které se používají do současnosti.

Myšlenku bankomatu znovu oživil o 28 let později Skot John Shepherd-Barron, když mu vadila omezená otevírací doba bank. Za vzor si vzal automat na čokoládu, kterou ve svém přístroji nahradil bankovkami. Nový bankomat pak světlo světa poprvé spatřil 27. června 1967 v pobočce Barclays Bank v severním Londýně. Automat vydával jednu desetilibrovou bankovku po vložení děrného štítku a PIN kódu. Pro větší částky se muselo použít více štítků. Přístroj už ale zobrazoval pomocí otočného válce zákazníkům pokyny "vložte kartu", "zadejte váš PIN" či "odeberte peníze", tedy podobné jako dnes.

Barronův bankomat už veřejnost přivítala s nadšením a jejich počet rychle narůstal. Další přístroje byly brzy instalovány i ve Francii, Švédsku a Švýcarsku.

V USA, kde si také nárokují vynález bankomatu, byl první přístroj od pokusu Luthera Simjana zprovozněn v New Yorku v roce 1969. Američané jako první přišli s plastovou kartou s magnetickým proužkem. Tyto karty pak od roku 1971 ovládly svět bankomatů a bezhotovostního placení. Technologie bankomatů i platebních karet však dostaly během dalších let mnoha změn, mimo jiné i ve snaze zabránit možnosti jejich zneužití a podvodným výběrům.

Související

Ilustrační fotografie. Komentář

Kdo nepatří do moderního světa? Obchodník, který odmítá platby kartou

Jedno ‒ jak se rádo říká ‒ z nesmrtelných přísloví praví: Vše, co v životě potřebujeme, lze koupit za nepatrný peníz, jen zbytečnosti jsou drahé. A tohle platí víc než dost i v tom, proč se znovu a znovu objevuje pro některé „neskutečný“ problém, totiž, proč se nedá všude zaplatit kartou a zda by takové „technické“ problémy měla řešit ústava, nebo by se podobné záležitosti podrobily nějakému zákonu. A to si někdo neustále stěžuje, jaká je v téhle zemi často až šílená regulace.

Více souvisejících

bankomaty banky peníze Ekonomika Česká republika

Aktuálně se děje

před 34 minutami

před 58 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy