Bankomat v Česku slaví 30 let. Jejich počet stále zaostává za průměrem EU

Komunistické Československo, "skryto" železnou oponou, v mnoha ohledech výrazně zaostávalo za vyspělým světem a nejinak tomu bylo i v bankovních službách. Teprve v roce 1990 si například obyvatelé Československa mohli začít vybírat své peníze z bankomatů, které na mnoha místech světa sloužily již více než 20 let. Ten první v Česku zprovoznila Česká spořitelna 1. prosince 1989 ve své pobočce na Václavském náměstí v Praze.

První bankomat v Česku byl zpočátku určen jen pro zaměstnance spořitelny a pracoval v off-line režimu. Postupně byl zpřístupněn širšímu spektru uživatelů. V únoru 1992 pak Komerční banka, jako první ve střední a východní Evropě, spustila ve své pobočce v Praze v ulici Na Příkopě on-line bankomat. Bankomaty se tak v ČR, stejně jako dříve ve světě, staly hojně využívanou službou a jejich počet rostl geometrickou řadou.

Počet bankomatů v ČR stoupl podle Sdružení pro bankovní karty za letošní první pololetí na 5461. Na milion obyvatel u nás připadá 471 bankomatů, průměr v EU ale činí 846 bankomatů. Počet výběrů hotovosti z bankomatů v Česku klesl meziročně o 15 milionů na 46,8 milionu a počet vydaných platebních karet stoupl o 430.000 na 12,24 milionu.

Nejrozsáhlejší sítí bankomatů disponuje Česká spořitelna, která k letošnímu říjnu provozovala 1473 bankomatů. ČSOB má 1003 bankomatů, Komerční banka jich v polovině letošního roku provozovala 786. Společnost Euronet, která buduje bankomaty hlavně v menších sídlech, jich má téměř 700.

Podle průzkumu České bankovní asociace (ČBA) z letošního listopadu vybírají peníze z bankomatu alespoň jednou měsíčně dvě třetiny populace, jde přitom o nejčastější frekvenci výběru. V ČR už fungují i bitcoinmaty. Společnost WBTCB jich provozuje už 40, například v Praze, Brně, Ostravě, Plzni, Karlových Varech nebo v Ústí nad Labem. Bitcoin vznikl v roce 2009 jako alternativa oficiálních měn a během let se prosadil jako přední kybernetická měna světa. Jeho hodnota nicméně v uplynulých letech prochází značnými výkyvy.

Bankomaty mají poměrně dlouhou historii. První bankomat na světě vymyslel Armén žijící v Americe Luther George Simjan, který svůj mechanický přístroj instaloval v roce 1939 v New Yorku. Veřejnost však o něj neměla zájem, a tak byl po půl roce zrušen. Simjan si však nechal zaregistrovat na 20 patentů týkajících se fungování bankomatů včetně názvu (ATM - Automated Teller Machine), které se používají do současnosti.

Myšlenku bankomatu znovu oživil o 28 let později Skot John Shepherd-Barron, když mu vadila omezená otevírací doba bank. Za vzor si vzal automat na čokoládu, kterou ve svém přístroji nahradil bankovkami. Nový bankomat pak světlo světa poprvé spatřil 27. června 1967 v pobočce Barclays Bank v severním Londýně. Automat vydával jednu desetilibrovou bankovku po vložení děrného štítku a PIN kódu. Pro větší částky se muselo použít více štítků. Přístroj už ale zobrazoval pomocí otočného válce zákazníkům pokyny "vložte kartu", "zadejte váš PIN" či "odeberte peníze", tedy podobné jako dnes.

Barronův bankomat už veřejnost přivítala s nadšením a jejich počet rychle narůstal. Další přístroje byly brzy instalovány i ve Francii, Švédsku a Švýcarsku.

V USA, kde si také nárokují vynález bankomatu, byl první přístroj od pokusu Luthera Simjana zprovozněn v New Yorku v roce 1969. Američané jako první přišli s plastovou kartou s magnetickým proužkem. Tyto karty pak od roku 1971 ovládly svět bankomatů a bezhotovostního placení. Technologie bankomatů i platebních karet však dostaly během dalších let mnoha změn, mimo jiné i ve snaze zabránit možnosti jejich zneužití a podvodným výběrům.

Související

Ilustrační fotografie. Komentář

Kdo nepatří do moderního světa? Obchodník, který odmítá platby kartou

Jedno ‒ jak se rádo říká ‒ z nesmrtelných přísloví praví: Vše, co v životě potřebujeme, lze koupit za nepatrný peníz, jen zbytečnosti jsou drahé. A tohle platí víc než dost i v tom, proč se znovu a znovu objevuje pro některé „neskutečný“ problém, totiž, proč se nedá všude zaplatit kartou a zda by takové „technické“ problémy měla řešit ústava, nebo by se podobné záležitosti podrobily nějakému zákonu. A to si někdo neustále stěžuje, jaká je v téhle zemi často až šílená regulace.

Více souvisejících

bankomaty banky peníze Ekonomika Česká republika

Aktuálně se děje

před 39 minutami

Íránská státní televize takto odvysílala první projev nového ájatolláha Modžtaby Chameneího

Modžtaba Chameneí vydal další ostré prohlášení. Trumpovi ustupovat nehodlá

Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Modžtaba Chameneí vydal ostré prohlášení, ve kterém zdůraznil, že cizí mocnosti nemají v oblasti Perského zálivu co pohledávat. Ve svém písemném vyjádření, které bylo přečteno ve státní televizi, vzkázal, že pro cizince, kteří do regionu přicházejí s „chamtivostí a zlobou“, existuje jediné místo – dno místních vod.

před 1 hodinou

Fotografie, kterou zveřejnil James Comey

USA řeší zásadní otázku: Pokud je "86 47" trestný čin, skončí za mřížemi tisíce lidí?

Druhá obžaloba bývalého šéfa FBI Jamese Comeyho ze strany Trumpovy administrativy staví americké ministerstvo spravedlnosti na velmi tenký led. Comeyho údajný trestný čin spočívá v tom, že na sociální sítě umístil fotografii mušlí uspořádaných do nápisu „86 47“. Termín „86“ je v americkém slangu běžně používán pro vyhození, odstranění nebo zrušení něčeho, zatímco číslo 47 odkazuje na Donalda Trumpa jakožto 47. prezidenta USA.

před 2 hodinami

Írán

Otevření Hormuzského průlivu, ale za vysokou cenu. Co obsahuje nový íránský mírový návrh zaslaný USA?

Írán předložil Spojeným státům nový návrh, který má za cíl znovu otevřít strategický Hormuzský průliv a ukončit probíhající válečný konflikt. Podle informací amerických představitelů a zdrojů blízkých vyjednávání webu Axios však íránský plán obsahuje zásadní háček: požaduje odložení rozhovorů o jaderném programu na neurčito, respektive na pozdější fázi.

před 3 hodinami

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Timmy míří ke břehům Švédska. Skončí v čelistech kosatek, nebo se utopí, varují vědci. Dánsko se od něj distancuje

Záchranná operace, která nemá v moderní historii obdoby, se přesouvá do své rozhodující fáze. Transportní loď s keporkakem, kterému záchranáři přezdívají „Timmy“, pokračuje v cestě směrem k Severnímu moři. Ve čtvrtek v brzkých ranních hodinách konvoj remorkérů minul dánské pobřeží a zamířil k západnímu břehu Švédska. Kolem páté hodiny ranní se plavidlo nacházelo u ostrova Sejero.

před 4 hodinami

Americká armáda

Pentagon zvažuje, že stáhne 40 000 amerických vojáků z Německa

Prezident Donald Trump oznámil, že Pentagon zvažuje stažení části z téměř 40 000 amerických vojáků rozmístěných v Německu. Toto prohlášení přichází jen několik dní poté, co německý kancléř Friedrich Merz ostře kritizoval Spojenými státy vedenou válku v Íránu. Trump na sociálních sítích uvedl, že USA prověřují a revidují vojenskou přítomnost v zemi, která po desetiletí tvoří klíčový pilíř obrany NATO v Evropě.

před 4 hodinami

Ropa

EU čelí nečekanému problému. Zjistila, že vůbec neví, kolik má ropy

Válka v Íránu citelně zasahuje do ekonomické stability Evropy, která se potýká s dramatickým nárůstem nákladů na fosilní paliva. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové stojí tento konflikt Evropskou unii téměř 500 milionů eur denně. Situaci navíc komplikuje postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa, který připravuje své poradce na dlouhodobou blokádu Íránu, což hrozí dalším ochromením globálních energetických trhů.

před 5 hodinami

Ropa, ilustrační fotografie

Cena ropy dál prudce roste. Je nejvyšší za poslední čtyři roky

Cena ropy Brent během středy překonala hranici 126 dolarů za barel, což představuje nejvyšší hodnotu od roku 2022. Tento prudký nárůst o více než 13 % během jediného dne následuje po varování Donalda Trumpa, že americká blokáda íránských přístavů může trvat i několik měsíců. Trhy reagují na patovou situaci, kdy mírové rozhovory stagnují a Írán v odvetě drží Hormuzský průliv téměř uzavřený pro ropné tankery. 

před 7 hodinami

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš je na první cestě mimo EU. V Ázerbájdžánu jednal o dodávkách ropy a plynu

Premiér Andrej Babiš (ANO) je na první zahraniční cestě mimo EU, konkrétně na pětidenní pracovní cestě po centrální Asii a Jižním Kavkazu. S prezidentem Ázerbájdžánu Ilhamem Alijevem jednal mimo jiné o dodávkách ropy a zemního plynu do Česka. Společně s vicepremiérem a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (ANO) se zúčastnil obchodního fóra, kterého se zúčastnilo téměř 130 zástupců firem z obou zemí. Premiéra na cestě doprovází podnikatelská delegace čítající 50 podnikatelů.

včera

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Ostravský Baník hledá marně cestu z krize. Pomoci má už čtvrtý trenér za sezónu

Ještě než stihne aktuální sezóna české nejvyšší fotbalové soutěže skončit, vedení Baníku Ostravy ví, že ho ve zbytku ročníku povede již čtvrtý trenér. Po Pavlu Hapalovi, Tomáši Galáskovi a Ondřeji Smetanovi bude mít za cíl zachránit slavnou tuzemskou fotbalovou značku v první lize dosavadní trenér B-týmu Josef Dvorník. Pro osmatřicetiletého stratéga půjde o premiérové prvoligové angažmá a hned se bude jednat o takto velký křest ohněm.

včera

včera

včera

včera

Těžba ropy

Ceny ropy po oznámení o blokádě přístavů prudce vzrostly

Ceny ropy prudce vzrostly a vyšplhaly se až na úroveň 115 dolarů za barel v reakci na zprávy, že se Spojené státy připravují na prodloužení blokády íránských přístavů. Ropa Brent po úterním uzavření na hodnotě mírně nad 110 dolary posílila, a i když kolem poledne její cena mírně korigovala na 114,37 dolaru, stále se drží vysoko nad úrovněmi z období před vypuknutím konfliktu.

včera

Nový rozsudek v Cimického kauze. Psychiatr má skončit za mřížemi

Padlo nové rozhodnutí v kauze psychiatra Jana Cimického. Obvodní soud pro Prahu 8 jej ve středu znovu uznal vinným ve všech bodech obžaloby. Cimický dostal trest pět let odnětí svobody a také zákaz lékařské činnosti na dobu deseti let. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy