Komunistické Československo, "skryto" železnou oponou, v mnoha ohledech výrazně zaostávalo za vyspělým světem a nejinak tomu bylo i v bankovních službách. Teprve v roce 1990 si například obyvatelé Československa mohli začít vybírat své peníze z bankomatů, které na mnoha místech světa sloužily již více než 20 let. Ten první v Česku zprovoznila Česká spořitelna 1. prosince 1989 ve své pobočce na Václavském náměstí v Praze.
První bankomat v Česku byl zpočátku určen jen pro zaměstnance spořitelny a pracoval v off-line režimu. Postupně byl zpřístupněn širšímu spektru uživatelů. V únoru 1992 pak Komerční banka, jako první ve střední a východní Evropě, spustila ve své pobočce v Praze v ulici Na Příkopě on-line bankomat. Bankomaty se tak v ČR, stejně jako dříve ve světě, staly hojně využívanou službou a jejich počet rostl geometrickou řadou.
Počet bankomatů v ČR stoupl podle Sdružení pro bankovní karty za letošní první pololetí na 5461. Na milion obyvatel u nás připadá 471 bankomatů, průměr v EU ale činí 846 bankomatů. Počet výběrů hotovosti z bankomatů v Česku klesl meziročně o 15 milionů na 46,8 milionu a počet vydaných platebních karet stoupl o 430.000 na 12,24 milionu.
Nejrozsáhlejší sítí bankomatů disponuje Česká spořitelna, která k letošnímu říjnu provozovala 1473 bankomatů. ČSOB má 1003 bankomatů, Komerční banka jich v polovině letošního roku provozovala 786. Společnost Euronet, která buduje bankomaty hlavně v menších sídlech, jich má téměř 700.
Podle průzkumu České bankovní asociace (ČBA) z letošního listopadu vybírají peníze z bankomatu alespoň jednou měsíčně dvě třetiny populace, jde přitom o nejčastější frekvenci výběru. V ČR už fungují i bitcoinmaty. Společnost WBTCB jich provozuje už 40, například v Praze, Brně, Ostravě, Plzni, Karlových Varech nebo v Ústí nad Labem. Bitcoin vznikl v roce 2009 jako alternativa oficiálních měn a během let se prosadil jako přední kybernetická měna světa. Jeho hodnota nicméně v uplynulých letech prochází značnými výkyvy.
Bankomaty mají poměrně dlouhou historii. První bankomat na světě vymyslel Armén žijící v Americe Luther George Simjan, který svůj mechanický přístroj instaloval v roce 1939 v New Yorku. Veřejnost však o něj neměla zájem, a tak byl po půl roce zrušen. Simjan si však nechal zaregistrovat na 20 patentů týkajících se fungování bankomatů včetně názvu (ATM - Automated Teller Machine), které se používají do současnosti.
Myšlenku bankomatu znovu oživil o 28 let později Skot John Shepherd-Barron, když mu vadila omezená otevírací doba bank. Za vzor si vzal automat na čokoládu, kterou ve svém přístroji nahradil bankovkami. Nový bankomat pak světlo světa poprvé spatřil 27. června 1967 v pobočce Barclays Bank v severním Londýně. Automat vydával jednu desetilibrovou bankovku po vložení děrného štítku a PIN kódu. Pro větší částky se muselo použít více štítků. Přístroj už ale zobrazoval pomocí otočného válce zákazníkům pokyny "vložte kartu", "zadejte váš PIN" či "odeberte peníze", tedy podobné jako dnes.
Barronův bankomat už veřejnost přivítala s nadšením a jejich počet rychle narůstal. Další přístroje byly brzy instalovány i ve Francii, Švédsku a Švýcarsku.
V USA, kde si také nárokují vynález bankomatu, byl první přístroj od pokusu Luthera Simjana zprovozněn v New Yorku v roce 1969. Američané jako první přišli s plastovou kartou s magnetickým proužkem. Tyto karty pak od roku 1971 ovládly svět bankomatů a bezhotovostního placení. Technologie bankomatů i platebních karet však dostaly během dalších let mnoha změn, mimo jiné i ve snaze zabránit možnosti jejich zneužití a podvodným výběrům.
Související
V Praze opět explodoval bankomat. Pachatele hledal i vrtulník
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
bankomaty , banky , peníze , Ekonomika , Česká republika
Aktuálně se děje
před 16 minutami
Ženy z Rovenska čekají testy DNA. Policie chce objasnit smrt malého dítěte
před 40 minutami
Španěl začíná u reprezentace nešťastně. Přibývá omluvenek ze srazu
před 1 hodinou
Prošlá vejce ve špagetách mohou za epidemii salmonely v pražské škole
před 2 hodinami
OpenAI napadení webů australské vlády měsíce tajila. Přiznala se jednoduchým e-mailem
před 2 hodinami
Do USA dorazili nejvyšší čínští představitelé. Trump bude se Si Ťin-pchingem řešit Tchaj-wan i Írán
před 3 hodinami
Moskva nemůže proti Ukrajině vyhrát, vyřiďte šéfovi, že už to stačilo vzkázal Sikorski Lavrovovi
před 4 hodinami
Rusko bude eskalovat hybridní válku s NATO, je pod největším tlakem od začátku invaze, varují zpravodajci
před 5 hodinami
Poletí Putin do USA? Kreml neskrýval nadšení z pozvání, v novém prohlášení mluví jinak
před 5 hodinami
USA oficiálně pozvaly Putina na summit G20 v Miami
před 6 hodinami
Bývalý filmový producent Weinstein byl odsouzen k 15 letům vězení
před 7 hodinami
Trump musí pustit do Bílého domu média, kterým zakázal vstup, rozhodl soud
před 8 hodinami
Umělá inteligence napadla weby australské vlády
před 8 hodinami
Tony Blair: Británie by se měla do 10 let vrátit do EU
před 9 hodinami
Rusko čeká velmi bolestivá zima, prohlásil Zelenskyj v OSN
před 10 hodinami
Počasí bude o víkendu výrazně teplejší
včera
Ruské ozbrojené síly podnikly rozsáhlý celodenní útok na Kyjev
včera
Nejsme teroristé, ale oběti. Pezeškiján v OSN obvinil USA ze zabíjení dětí
včera
Trump posunul tabu. V OSN otevřeně mluvil o zničení jiné země
včera
"Právo postupně nahrazuje hrubá síla." Pavel se v projevu v OSN opřel do velmocí
včera
Trump opevňuje Washington. Bílý dům se mění v pevnost
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čím dál více využívá argumenty národní bezpečnosti k rozsáhlým proměnám hlavního města Washingtonu a vytvoření ochranného pásma v okolí Bílého domu. Argumentace národní bezpečností slouží jako univerzální odůvodnění pro rozšiřování prezidentských pravomocí i čerpání veřejných prostředků. V minulosti byla tato rétorika využita například při zavádění cel, deportacích či plánech na získání Grónska. Nyní se však pozornost soustředí přímo na samotné centrum americké vlády, které se podle CNN postupně mění v opevněnou pevnost.
Zdroj: Libor Novák