Banky prověřují i malé finanční převody. Podezřelých je i pár tisíc

Paní Michaele přistane každý měsíc na běžném účtě částka ve výši průměrné mzdy, píše server Aktuálně.cz. Aktivitou na svém účtu nevzbuzuje podezření, protože transakce, které by mohly být například za prodej nemovitosti nebo automobilu neprovádí. „Já opravdu nerozumím, proč bych měla bance vysvětlovat, odkud mi jde pár desítek tisíc měsíčně, nepřevádím přece žádné miliony," řekla rozzlobeně.

Podle mluvčích bank, které redakce zmíněného webu oslovila, se nejedná o nic mimořádného. Banky totiž mají daná jasná pravidla, která určují postupy k předcházení zneužívání finančního systému. Jsou to takzvaná AML pravidla. Jedná se zjednodušeně o mechanismy, které mají zjistit obchody, jejichž povahou by mohlo být zastírání původu prostředků.

Podle mluvčího ČSOB a Poštovní spořitelny Patrika Madleho není dotazování na původ peněžitých prostředků soukromých osob žádnou novinkou. „Pokud nám nějaká informace od klienta chybí, naskytnou-li se nějaké nejasnosti, případně si aktuálnost údajů potřebujeme potvrdit, kontaktujeme klienta," sdělil.

Michaela přilákala pozornost bank pravděpodobně z jiného důvodu než kvůli přesunům velkých částek. „Mám sjednanou hypotéku u jiné banky, kam mi kvůli tomu musí chodit výplata od zaměstnavatele, takže peníze si pravidelně přeposílám, a ještě po částech, protože u druhé banky musím naplnit tři povinné platby za měsíc," popsala žena.

Budit podezření kontrolních mechanismů bank tedy mohou právě tyto převody malých sum. Při podezření z páchání trestné činnosti není podle Filipa Čabarty z advokátní kanceláře Havel & Partners výše částek relevantní.

„Takováto regulace má smysl, neboť právě v menším objemu pravidelných plateb je obtížnější zjišťování jejich původu, a jde tedy o logický způsob chování pachatelů, kteří se na zastírání původu prostředků zaměřují," vysvětlil Čabarta. Ve většině případů se pak potvrdí, že jde pouze o běžné transakce. „Je to cena za identifikaci nelegálních převodů,“ dodává.

Kontrole jsou podrobeni všichni klienti bank. „AML prověrka je prováděna u každého klienta, ale rozsah dokládaných informací, dokumentů a dokladů se liší s ohledem na jeho rizikový profil, do kterého je zařazen v souladu s hodnocením rizik," osvětlil za Českou spořitelnu Lukáš Kropík.

Většinou se na pobočku nemusí

Většina českých bank zvládne provést kontrolu na dálku pomocí telefonu, e-mailu nebo formuláře. „Pokud klienta požádáme o další prokázání původu jeho peněz, ptáme se většinou telefonicky a ve výjimečných případech požadujeme zaslání nějakých písemných dokladů, navštěvovat pobočku klient nemusí," ujistil Vladimír Komjati z Air Bank.

Michaela bohužel na pobočku musela. „To mě vlastně na tom dopálilo nejvíc, že musím investovat nemalý čas a cestovat někam na pobočku, kterou mám daleko,“ dodala.

Madle nutnost fyzické přítomnosti za ČSOB a Poštovní spořitelnu potvrdil. Někdy musí podat vysvětlení na pobočce i klienti České spořitelny, ale u produktů, které jsou zřizovány on-line, to neplatí. „K doložení dokumentů a informací k původu peněžních prostředků může být klient vyzván i bankéřem e-mailem v průběhu obchodního vztahu. Pak stačí, když klient zašle požadované informace a dokumenty e-mailem," doplnil Kropík.

Pokud klient odmítne bance objasnit původ peněz, může banka jejich obchodní vztah ukončit. Banka následně hlásí sporné převody Finančnímu analytickému úřadu a může dojít k jejich dočasnému zablokování.