Česko digitální daň zruší po vytvoření nadnárodního řešení

V případě, že bude v souvislosti s digitální daní dosaženo řešení na úrovni Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), je Česko připraveno daň na národní úrovni zrušit. Do té doby se na pozici ČR nic nemění. V reakci na oznámení, že USA prověřují daň z digitálních služeb, kterou plánují zavést nebo již zavedly některé země, to dnes uvedlo ministerstvo financí.

Dodalo, že nakonec plánuje zavést daň nižší, místo sedmi pět procent, a její účinnost odložit až na počátek roku 2021. Daň by měla platit na národní úrovni do konce roku 2024.

Spojené státy prověřují daň z digitálních služeb některých zemí včetně České republiky. USA se již několikrát vyjádřily, že daň považují za diskriminační vůči americkým firmám a výsledkem přezkumu by mohla být odvetná cla. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na prohlášení Úřadu amerického obchodního zmocněnce (USTR).

Podle USTR se záležitost týká kromě České republiky Evropské unie a dále Rakouska, Brazílie, Indie, Indonésie, Itálie, Španělska, Turecka a Británie. Úřad požádal vlády těchto zemí o konzultace.

"Daňová politika je suverénní záležitostí každého státu. Zavedením digitální daně se Česká republika zařadí mezi rostoucí počet ekonomik, které aktivně řeší nerovnováhu mezi společnostmi vykonávajícími svoji činnost na bázi tradičních obchodních modelů, a společnostmi, které podnikají v rámci zcela nových obchodních modelů digitální ekonomiky," uvedlo MF. Jakmile bude řešení na úrovni OECD dosaženo, je ministerstvo financí připraveno národní úpravu zdanění zrušit. "Do té doby se na pozici České republiky nic nemění," dodal úřad.

MF dále upozornilo, že národní návrh na digitální daň nemá ambici cílit na konkrétní zahraniční společnosti, ale odstranit nerovnost mezi firmami, které generují zisk na území ČR, ale jejich daňové odvody jsou nesrovnatelně nižší oproti společnostem působícím v tradičních odvětvích.

Digitální daň se má vztahovat na internetové firmy v ČR s globálním obratem nad 750 milionů eur (téměř 20 miliard korun), které budou mít v tuzemsku roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. Týkat by se tak měla předních světových společností jako Google, Facebook, Amazon či Apple.

V polovině května sněmovní rozpočtový výbor opět přerušil projednávání vládního návrhu na zavedení digitální daně. Výbor už projednávání návrhu přerušil letos v únoru, a to do března, kdy ale tento bod vyřadil z programu. Doporučení Sněmovně by mohl vydat na dalším jednání 10. června.

ODS či TOP 09 jsou u digitální daně pro společný evropský postup

Předsedové poslaneckých klubů ODS Zbyněk Stanjura a TOP 09 Miroslav Kalousek se shodují, že daň z digitálních služeb by měla být zavedena na základě jednotného evropského postupu. Kalousek ČTK řekl, že pokud by si Česká republika daň stanovila samostatně, jistě by Spojené státy reagovaly odvetnými opatřeními, které by ČR bolely. Podle poslance KSČM Jiřího Dolejše je vyhrožování odvetnými cly ze strany USA konfrontační politikou, i podle něj by se ale Česko mohlo opřít o společný evropský postup. Všichni tři poslanci jsou členy sněmovního rozpočtového výboru.

Spojené státy prověřují daň z digitálních služeb, kterou plánuje zavést nebo již zavedla řada zemí, včetně ČR. USA se již několikrát vyjádřily, že daň považují za diskriminační vůči americkým firmám a výsledkem přezkumu by mohla být odvetná cla, uvedla v úterý agentura Reuters.

Česko podle vládního návrhu plánuje sedmiprocentní digitální daň, která se má vztahovat na internetové firmy v ČR s globálním obratem nad 750 milionů eur (téměř 20 miliard korun), které budou mít v tuzemsku roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. Týkat by se měla předních světových společností jako Google, Facebook, Amazon či Apple. Podle návrhu má zákon vstoupit v účinnost 15. dnem po vyhlášení ve sbírce. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se ale už dříve vyjádřila, že plánuje navrhnout snížení daně ze sedmi na pět procent. Musí to ale podle ní schválit koaliční rada. Účinnost daně chce posunout na počátek roku 2021.

"Jedná se o dlouhodobý postoj USA, není to překvapení. Proto ODS preferuje mezinárodní řešení digitální daně v rámci OECD nebo EU. Jednostranné zavedení digitální daně Českou republikou sice odstraní daňovou nespravedlnost, kdy zahraniční IT giganti u nás neplatí takřka žádné daně, ale současně může ohrozit naše úspěšné firmy, které exportují do USA," napsal ČTK Stanjura.

Také Kalousek nemá nic proti zavedení digitální daně jako takové. Česko by ji ale nemělo řešit samostatně, nýbrž společně s Evropskou unií. "Spojené státy si podle mého přesvědčení dobře rozmyslí obchodní válku s Evropskou unií, zatímco kdybychom si stanovili tu daň samostatně, byli bychom velmi snadným soustem. Mohli bychom si být naprosto jisti odvetnými opatřeními, která by velmi bolela, a digitální daň by mohla přinést více škody než užitku. Mluvím o našich exportérech," řekl ČTK.

"Vyhrožování odvetnými cly je konfrontační politika. Pokud nejsou USA schopny doložit diskriminaci, nebylo by dobré ustupovat, ale opřít se o společný evropský postup," napsal ČTK Dolejš.

Související

Více souvisejících

Česká republika Daně digitální daň

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 4 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 4 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO

Zástupci NATO a Ukrajiny se příští úterý setkají v Bruselu na jednání o ruském použití experimentální hypersonické rakety středního doletu. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy