Česko digitální daň zruší po vytvoření nadnárodního řešení

V případě, že bude v souvislosti s digitální daní dosaženo řešení na úrovni Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), je Česko připraveno daň na národní úrovni zrušit. Do té doby se na pozici ČR nic nemění. V reakci na oznámení, že USA prověřují daň z digitálních služeb, kterou plánují zavést nebo již zavedly některé země, to dnes uvedlo ministerstvo financí.

Dodalo, že nakonec plánuje zavést daň nižší, místo sedmi pět procent, a její účinnost odložit až na počátek roku 2021. Daň by měla platit na národní úrovni do konce roku 2024.

Spojené státy prověřují daň z digitálních služeb některých zemí včetně České republiky. USA se již několikrát vyjádřily, že daň považují za diskriminační vůči americkým firmám a výsledkem přezkumu by mohla být odvetná cla. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na prohlášení Úřadu amerického obchodního zmocněnce (USTR).

Podle USTR se záležitost týká kromě České republiky Evropské unie a dále Rakouska, Brazílie, Indie, Indonésie, Itálie, Španělska, Turecka a Británie. Úřad požádal vlády těchto zemí o konzultace.

"Daňová politika je suverénní záležitostí každého státu. Zavedením digitální daně se Česká republika zařadí mezi rostoucí počet ekonomik, které aktivně řeší nerovnováhu mezi společnostmi vykonávajícími svoji činnost na bázi tradičních obchodních modelů, a společnostmi, které podnikají v rámci zcela nových obchodních modelů digitální ekonomiky," uvedlo MF. Jakmile bude řešení na úrovni OECD dosaženo, je ministerstvo financí připraveno národní úpravu zdanění zrušit. "Do té doby se na pozici České republiky nic nemění," dodal úřad.

MF dále upozornilo, že národní návrh na digitální daň nemá ambici cílit na konkrétní zahraniční společnosti, ale odstranit nerovnost mezi firmami, které generují zisk na území ČR, ale jejich daňové odvody jsou nesrovnatelně nižší oproti společnostem působícím v tradičních odvětvích.

Digitální daň se má vztahovat na internetové firmy v ČR s globálním obratem nad 750 milionů eur (téměř 20 miliard korun), které budou mít v tuzemsku roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. Týkat by se tak měla předních světových společností jako Google, Facebook, Amazon či Apple.

V polovině května sněmovní rozpočtový výbor opět přerušil projednávání vládního návrhu na zavedení digitální daně. Výbor už projednávání návrhu přerušil letos v únoru, a to do března, kdy ale tento bod vyřadil z programu. Doporučení Sněmovně by mohl vydat na dalším jednání 10. června.

ODS či TOP 09 jsou u digitální daně pro společný evropský postup

Předsedové poslaneckých klubů ODS Zbyněk Stanjura a TOP 09 Miroslav Kalousek se shodují, že daň z digitálních služeb by měla být zavedena na základě jednotného evropského postupu. Kalousek ČTK řekl, že pokud by si Česká republika daň stanovila samostatně, jistě by Spojené státy reagovaly odvetnými opatřeními, které by ČR bolely. Podle poslance KSČM Jiřího Dolejše je vyhrožování odvetnými cly ze strany USA konfrontační politikou, i podle něj by se ale Česko mohlo opřít o společný evropský postup. Všichni tři poslanci jsou členy sněmovního rozpočtového výboru.

Spojené státy prověřují daň z digitálních služeb, kterou plánuje zavést nebo již zavedla řada zemí, včetně ČR. USA se již několikrát vyjádřily, že daň považují za diskriminační vůči americkým firmám a výsledkem přezkumu by mohla být odvetná cla, uvedla v úterý agentura Reuters.

Česko podle vládního návrhu plánuje sedmiprocentní digitální daň, která se má vztahovat na internetové firmy v ČR s globálním obratem nad 750 milionů eur (téměř 20 miliard korun), které budou mít v tuzemsku roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. Týkat by se měla předních světových společností jako Google, Facebook, Amazon či Apple. Podle návrhu má zákon vstoupit v účinnost 15. dnem po vyhlášení ve sbírce. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se ale už dříve vyjádřila, že plánuje navrhnout snížení daně ze sedmi na pět procent. Musí to ale podle ní schválit koaliční rada. Účinnost daně chce posunout na počátek roku 2021.

"Jedná se o dlouhodobý postoj USA, není to překvapení. Proto ODS preferuje mezinárodní řešení digitální daně v rámci OECD nebo EU. Jednostranné zavedení digitální daně Českou republikou sice odstraní daňovou nespravedlnost, kdy zahraniční IT giganti u nás neplatí takřka žádné daně, ale současně může ohrozit naše úspěšné firmy, které exportují do USA," napsal ČTK Stanjura.

Také Kalousek nemá nic proti zavedení digitální daně jako takové. Česko by ji ale nemělo řešit samostatně, nýbrž společně s Evropskou unií. "Spojené státy si podle mého přesvědčení dobře rozmyslí obchodní válku s Evropskou unií, zatímco kdybychom si stanovili tu daň samostatně, byli bychom velmi snadným soustem. Mohli bychom si být naprosto jisti odvetnými opatřeními, která by velmi bolela, a digitální daň by mohla přinést více škody než užitku. Mluvím o našich exportérech," řekl ČTK.

"Vyhrožování odvetnými cly je konfrontační politika. Pokud nejsou USA schopny doložit diskriminaci, nebylo by dobré ustupovat, ale opřít se o společný evropský postup," napsal ČTK Dolejš.

Související

Více souvisejících

Česká republika Daně digitální daň

Aktuálně se děje

včera

Donald Trump a princ William se setkali v Paříži. (7.12.2024)

Princ William čelil dotěrnému Trumpovi. Prezident řekl, o čem se mluvilo

Princ William reprezentoval britskou monarchii během minulého víkendu na znovuotevření katedrály Notre-Dame. V Paříži se při té příležitosti setkal se zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který si obsah jejich rozhovoru nenechal jen pro sebe. Pro jedno z amerických médií prozradil, o čem se s budoucím králem bavil. 

včera

Pendolino jen těsně minulo skupinu lidí.

Zákaz neviděli, i když je výrazný. Železničáři okomentovali incident v Zábřehu

Česko v tomto týdnu vyděsily záběry z nádraží v Zábřehu na Moravě, kde rodina s dětmi přecházela koleje tam, kde neměla, když se po jedné z nich řítilo Pendolino. Případu se ujala i policie, která dospěla k závěru, že došlo k přestupku. Podle Správy železnic jsou cestující na zmíněné stanici dostatečně výrazně upozorněni, aby použili podchod. 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Lidem míří do schránek důležité oznámení. Jde o výši důchodů

Prosincové důchody jsou těmi posledními, které se vyplácí v současné výši. V lednu proběhne pravidelná valorizace, která zvýší penze v průměru o nižší stovky korun. Důchodci, kteří o tom ještě neví, by o tom měli být informováni během nadcházejících dnů a týdnů. 

včera

Vratislav Mynář

Český fotbal je bez etické komise. Členové nečekaně rezignovali, i kvůli Mynářovi

Nečekanou rezignaci podali v úterý všichni členové Etické komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) mající na starost vyšetřování nejrůznějších fotbalových kauz, které se týkají třeba i fotbalových funkcionářů. Učinili tak kvůli střetu s Odvolací komisí FAČR, která často jejich původní tresty buďto rušila, snižovala či vracela k novému projednání.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Syrští rebelové v Aleppu

Sýrie padla do rukou rebelů za pouhý týden. Proč se tamní armáda nebránila?

V roce 2017, po šesti letech občanské války, se zdálo, že Sýrie pod vedením Bašára al-Asada dospěla k určitému novému normálu. Nešlo o poklidnou situaci, kterou Asadova rodina zažívala před Arabským jarem po potlačení islamistického povstání v 80. letech, ale režim dosáhl určité stability. S pomocí Ruska, Íránu, Hizballáhu a dokonce i Spojených států, které bojovaly proti ISIS, se Asadovým silám podařilo zatlačit rebely. Postupem času získal jeho režim kontrolu nad zhruba dvěma třetinami Sýrie.

včera

Petr Pavel přivítal na Pražském hradě nejvyšší ústavní činitele. (12.12.2024)

Politici mají hotovo. Důchodovou reformu posvětil i prezident

Vládní důchodová reforma, která například postupně zvýší věk odchodu do důchodu až na 67 let, může začít platit. V pátek ji totiž podepsal prezident Petr Pavel. Informoval o tom Pražský hrad. Novelu zákona už předtím schválily obě komory parlamentu. 

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa směřuje k jednotné obranné průmyslové základně. Klíčoví hráči? Německo a překvapivě Itálie

Německo-italská spolupráce v oblasti obrany se stává klíčovým krokem k vybudování sjednocené evropské obranné průmyslové základny, která je strategickou odpovědí na rostoucí globální napětí a požadavky na posílení kolektivní bezpečnosti. Ruská invaze na Ukrajinu znovu upozornila na zranitelnosti evropské obranné politiky a zdůraznila nutnost přehodnotit evropský přístup k obraně, včetně výrobních a akvizičních kapacit.

včera

včera

včera

François Bayrou

Francie má nového premiéra. Barniera nahradil Macronův spojenec Bayrou

Francouzská politická scéna zažila další významný zvrat. François Bayrou byl jmenován novým premiérem Francie poté, co Michel Barnier podal demisi. Třiasedmdesátiletý centrista je dlouholetým politickým hráčem a klíčovým partnerem prezidenta Emmanuela Macrona, jehož centristická aliance nyní usiluje o stabilizaci politické situace, uvedl server SkyNews.

včera

včera

Tomáš Řepa

Zapojení Kyjeva do převratu v Sýrii je pro Rusko další ze špatných signálů. Podobné akce už běží v Súdánu a Mali, říká Řepa

Ukrajinci pomohli svrhnout syrský režim Bašára Asada minimálně nasazením svých zkušených operátorů dronů nebo předáním informací. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz to řekl bezpečnostní expert Tomáš Řepa z brněnské Univerzity obrany. „Ovlivňovat dění za hranicemi dnes už lze i bez statutu velmoci a myslím, že kdyby nebylo války na Ukrajině, tak žádné takové ambice zapojovat se i do konfliktů mimo region by Ukrajinci určitě neměli,“ říká.

včera

včera

Bašár Asad se sešel s Vladimirem Putinem (21.11.2017).

O transportu Asada do Ruska nevěděla ani jeho rodina. Moskva ho nechá upadnout v zapomnění

Bývalý syrský prezident Bašár al-Asad byl potichu evakuován do Moskvy poté, co povstalecké síly obsadily Damašek. Úniková operace, organizovaná ruskými tajnými službami, byla provázena přísným utajením – dokonce i Asadův bratr údajně nebyl informován. Zatímco Moskva dříve Asadovu režimu poskytovala vojenskou podporu, nyní mu zajistila útočiště, které se však pravděpodobně stane místem jeho politického zapomnění. Uvedl to server The Guardian.

včera

Eutanazie zažívá nevídaný boom. V Kanadě takto zemře každý dvacátý

Kanada zaznamenala v roce 2023 rekordní počet úmrtí pomocí lékařsky asistované smrti (eutanazie), přičemž většina případů se týkala pacientů s terminálním onemocněním. Podle nových federálních statistik dosáhl počet eutanazií více než 15 000, což představuje 4,7 % všech úmrtí v zemi – oproti 4,1 % v předchozím roce. Přestože počet případů stále roste, tempo růstu se zpomalilo. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy