Drahá paliva trápí Čechy několik měsíců. Scénářů dalšího vývoje je několik

Ceny ropy jsou jedním z klíčových faktorů, proč svět okolo nás (doslova, nikoliv jen regionálně) zvedá rychle ceny vzhůru. Všichni už víme, že hlavní příčinou tohoto dění je agresor a válečný zločinec Vladimir Putin, toho času v křeslu ruského prezidenta, který hodlá svět nejen energeticky „vydusit“, ale i fakticky „vyhladovět“, aby mohl přijít k územím, která, jak pevně doufá, mu padnou radostí k nohám. Jenže se zdá, jak ukazují nejen poslední cenovky na světových komoditních burzách u ropy, že jsou spíše fantaskními přáními než realitou.

Posuďte sami: Cena ropy Brent ještě v začátku března činila přes 130 amerických dolarů za barel, nyní seskakuje den za dnem pod hranici 100 dolarů za barel. A i takové instituce, jakou je například EIA (EIA - Energy Information Administration, tedy americká vládní agentura, která shromažďuje, analyzuje a šíří nezávislé a nestranné informace o energetice) nevidí další vývoj ohledně ceny ropy nijak, byť to není ani nyní vůbec nijak lehké, dramaticky.

Tak tedy, EIA ve svém aktuálním výhledu na druhé pololetí tohoto roku o ceně ropy říká: „Očekáváme, že cena ropy Brent bude ve 2. pololetí roku 2022 v průměru 101 USD/b (barel) a poté klesne na 94 USD/b v roce 2023. Předpokládaný pokles cen je výsledkem očekávaného nárůstu světových zásob ropy na konci roku 2022. Většina cenových poklesů v naší prognóze platí pro druhé pololetí roku 2022, přičemž ceny by měly klesnout z průměrných 123 USD/b v červnu na 97 USD/b ve 4. čtvrtletí roku 2022.“ Jistě, můžete nazlobeně říct, proč tedy (sakra!) u českých benzínových čerpadel vidíme stále čísla, která nám dělají spíše černo před očima. Fungují nebo nefungují nějaká vládní opatření proti vysokým cenám benzínu a nafty?

Nutno předem říct, že věc má několik „ale“. Analytici hodnotí problém vysokých cen na domácím trhu u benzínových totemů nejen v souvislosti s rostoucími velkoobchodními maržemi, a to na celoevropském trhu, ale také v souvislosti s dalšími problémovými faktory. Třeba nedostatečnými rafinérskými kapacitami, spíše podceněným stavem zásob ropy na západní polokouli světa nebo vývoji měnových kurzů. A zdá se, že i vládní opatření, zaváděná v průběhu letošního roku, poklesu cen výrazněji nepomáhají. Proč? „Opatření vlády proti vysokým cenám ropy měly minimální efekt pro koncové spotřebitele jednoduše proto, že měly doposud spíše symbolický rozsah,“ řekl serveru EuroZprávy.cz Dominik Rusinko, analytik finanční skupiny ČSOB. Podle něj například dočasným snížením spotřební daně o 1,5 koruny si česká vláda koupila relativně málo muziky za relativně hodně peněz (přibližně 4 miliardy korun).

Možná, že vás napadne, že když bude česká koruna posilovat, benzín začne zlevňovat. A ta úvaha není vůbec špatná. Jaký je tedy vliv tuzemské měny na cenu benzinu? „Ceny pohonných hmot v Česku ovlivňují v zásadě dvě nejdůležitější proměnné – jednak cena ropy, respektive velkoobchodní ceny benzinu a nafty, a jednak kurz koruny vůči americkému dolaru, ve kterém se ropa na světových trzích obchoduje. Současné svižné oslabování koruny na frontě s dolarem tak přináší další tlaky na zdražování pohonných hmot v Česku, který však úspěšně tlumí pokles ceny ropy na světových trzích,“ vysvětlil pro server EuroZprávy.cz Dominik Rusinko. A jak možná tušíte, kurz domácí měny ovlivňují nejen nálady světových investorů, ale především klíčové, makroekonomické ukazatele dané země. Zadlužení, inflace, nezaměstnanost, vývoj HDP, navyšování mezd a tak dále. Kam mířím? Bude-li totiž svět vnímat Česko jako problémovou krajinu, není těžké uhodnout, kam s největší pravděpodobností zamíří kurz české koruny.

A ty zmiňované zásoby ropy? Inu, je to podobné jako se vším. Zmiňovaná americká vládní agentura EIA konstatovala, že „přestože zásoby (ropy) podle naší prognózy rostou, aktuálně jsou nižší než v roce 2019, což může omezit některé tlaky na snižování cen spojené s rostoucími zásobami a zvyšují potenciál pro pokračující volatilitu (výkyvy ceny ropy). Podle EIA se ale tato neklidná situace se zásobami „narovná“ v roce 2023, což by mělo vést k následnému pomalému poklesu ceny ropy až na hodnotu 93 USD/barel. Pokud k tomu opravdu dojde, bude to stejná cena, jakou svět míval před spuštěním ruské barbarské válečné agrese na Ukrajině.

Můžeme se tedy těšit opravdu na lepší závěr roku, alespoň pokud jde o nižší ceny benzínu? „Předpovídat cenu ropy při souběhu tolika rizik a nejistot je nesmírně komplikované,“ vzkázal však všem laskavým čtenářům, kteří se už těšili na lepší zprávy o cenách benzínu, Dominik Rusinko, analytik finanční skupiny ČSOB. „Pokud by mělo dojít ke globální recesi, lze si představit o poznání slabší dynamiku ropné poptávky, díky čemuž by mohly ceny klesnout výrazněji pod 100 dolarů za barel. Naopak, pokud nedojde k dramatickému propadu hospodářského růstu v největších ekonomikách a přidá se například další vyostření geopolitického napětí mezi Západem a Ruskem, je možné, že ropa začne opět významněji zdražovat. My si myslíme, že ceny ropy ve zbytku tohoto roku spíše setrvají těsně nad hranicí 100 dolarů za barel, nicméně míra nejistoty spojená s tímto výhledem je zvláště vysoká,“ odhalil serveru EuroZprávy.cz možné scénáře vývoje ceny „černého zlata“ Dominik Rusinko.

Související

Ropa

K návratu cen ropy na předválečnou úroveň možná nikdy nedojde, varují experti

Prezident Donald Trump sice v sobotu prohlásil, že mír s Íránem je na dosah a Hormuzský průliv se brzy znovu otevře, finanční trhy však jeho vyjádření po předchozích falešných zprávách z posledních tří měsíců spíše ignorují. Obchodníci nyní čekají na hmatatelné důkazy skutečné dohody. Írán v konfliktu sice vojensky podléhal, ale díky rychlým člunům, minám a dronům dokázal zablokovat průliv, kterým proudí pětina světové ropy, což z této námořní cesty učinilo jeho hlavní páku při vyjednávání.
Ropná rafinerie

Spojené státy prodlouží dočasné pozastavení sankcí na export ruské ropy

Americký ministr financí Scott Bessent oznámil, že Spojené státy prodlouží dočasné pozastavení sankcí na export ruské ropy až do poloviny června. K tomuto rozhodnutí došlo během pondělního zasedání ministrů financí zemí G7 v Paříži, přičemž evropské spojence Washingtonu tento krok překvapil. Evropská komise a představitelé Kyjeva totiž dlouhodobě naléhají na USA, aby platnost sankcí obnovily a omezily tak válečné příjmy ruského prezidenta Vladimira Putina.

Více souvisejících

ropa pohonné hmoty Čerpací stanice

Aktuálně se děje

před 11 minutami

Kaja Kallasová

Neřeší Ukrajinu, Írán ani Trumpa. Státy EU se bouří proti Kallasové

Francie, Německo a další členské státy Evropské unie intenzivně diskutují o zásadní reformě, či dokonce rozpuštění patnáct let staré Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). Cílem plánovaných změn je zefektivnit reakci bloku na současné geopolitické krize. Podle informací deníku Financial Times zvažují unijní metropole omezení pravomocí šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové a přesun funkcí tohoto úřadu, disponujícího ročním rozpočtem ve výši jedné miliardy eur, zpět pod Evropskou komisi a jednotlivé členské státy.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Hormuzský průliv

Írán oznámil uzavření Hormuzského průlivu. Útoky USA zlikvidovaly příměří, tvrdí

Útoky Spojených států z posledních hodin podle íránského ministerstva zahraničí prakticky zlikvidovaly platnost dosavadního příměří. Teherán označil americké vojenské akce za nezákonné a kriminální, přičemž zdůraznil, že vedle zjevného porušení Charty OSN a základních pravidel mezinárodního práva ohledně národní suverenity tyto údery učinily dohodu o příměří z 8. dubna fakticky bezvýznamnou. 

před 3 hodinami

Elon Musk

Musk podnítil nepokoje v Belfastu. Odhalil slabinu sociálních sítí

Násilné nepokoje v Belfastu a dalších britských městech ukázaly rostoucí vliv sociálních sítí, s jejichž pomocí krajně pravicoví aktéři prosazují protipřistěhovaleckou agendu. Rozbuškou pro vlnu neklidu se stal pondělní útok nožem v Belfastu, ze kterého byl obviněn súdánský žadatel o azyl, jenž do Spojeného království dorazil v roce 2023. Incidentu okamžitě využili radikální aktivisté k mobilizaci svých stoupenců. Následující večer provázely pouliční střety, zapalování aut, domů i autobusů a také rasově motivované útoky na majetek, včetně napadení provozovny tureckého holičství.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

V Severním Irsku vypukly násilné protiimigrační protesty

Policie v Severním Irsku nasadila proti demonstrantům vodní děla

Policie v Severním Irsku nasadila vodní děla proti výtržníkům během druhé noci protiimigračních protestů. U kruhového objezdu Sandyknowes poblíž Newtownabbey, severně od Belfastu, tak rozehnala dav přibližně tří set lidí, kteří zapálili nákladní vůz a házeli cihly a zápalné lahve. Nepokoje byly hlášeny také z měst Derry a Coleraine, celkově však byly výtržnosti mírnější než v úterý, kdy davy útočily na etnické menšiny v reakci na pondělní útok nožem v severním Belfastu, který si vyžádal jednoho těžce zraněného muže.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

Aleš Svoboda

Česká cesta do vesmíru míří k úspěchu. Svoboda by mohl letět na ISS

Premiér Andrej Babiš se společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem, ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Robertem Plagou a ministrem obrany Jaromírem Zůnou v pondělí v pražském Planetáriu zúčastnil tiskové konference k národnímu projektu Česká cesta do vesmíru. Konference představila aktuální kroky směřující k realizaci historicky první samostatné mise České republiky na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS).

včera

včera

včera

včera

Zdena Mašínová

Zemřela Zdena Mašínová

Česko zasáhla ve středu odpoledne velmi smutná zpráva. Ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. O úmrtí Mašínové informoval historik Petr Blažek. 

včera

včera

včera

včera

včera

Maďarsko už problémy nedělá. Mezi EU a Ukrajinou přesto roste napětí

Mezi Evropskou unií a Ukrajinou roste napětí ohledně rychlosti přístupových rozhovorů. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by chtěl ještě před koncem letošního léta otevřít několik vyjednávacích skupin, takzvaných klastrů, členské státy ani Evropská komise k tomu zatím neprojevily ochotu. V Kyjevě proto panují obavy, že se celý proces po počátečním posunu výrazně zpomalí, nebo dokonce ocitne na vedlejší koleji, jako se to již stalo v případě jiných kandidátských zemí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy