Drahá paliva trápí Čechy několik měsíců. Scénářů dalšího vývoje je několik

Ceny ropy jsou jedním z klíčových faktorů, proč svět okolo nás (doslova, nikoliv jen regionálně) zvedá rychle ceny vzhůru. Všichni už víme, že hlavní příčinou tohoto dění je agresor a válečný zločinec Vladimir Putin, toho času v křeslu ruského prezidenta, který hodlá svět nejen energeticky „vydusit“, ale i fakticky „vyhladovět“, aby mohl přijít k územím, která, jak pevně doufá, mu padnou radostí k nohám. Jenže se zdá, jak ukazují nejen poslední cenovky na světových komoditních burzách u ropy, že jsou spíše fantaskními přáními než realitou.

Posuďte sami: Cena ropy Brent ještě v začátku března činila přes 130 amerických dolarů za barel, nyní seskakuje den za dnem pod hranici 100 dolarů za barel. A i takové instituce, jakou je například EIA (EIA - Energy Information Administration, tedy americká vládní agentura, která shromažďuje, analyzuje a šíří nezávislé a nestranné informace o energetice) nevidí další vývoj ohledně ceny ropy nijak, byť to není ani nyní vůbec nijak lehké, dramaticky.

Tak tedy, EIA ve svém aktuálním výhledu na druhé pololetí tohoto roku o ceně ropy říká: „Očekáváme, že cena ropy Brent bude ve 2. pololetí roku 2022 v průměru 101 USD/b (barel) a poté klesne na 94 USD/b v roce 2023. Předpokládaný pokles cen je výsledkem očekávaného nárůstu světových zásob ropy na konci roku 2022. Většina cenových poklesů v naší prognóze platí pro druhé pololetí roku 2022, přičemž ceny by měly klesnout z průměrných 123 USD/b v červnu na 97 USD/b ve 4. čtvrtletí roku 2022.“ Jistě, můžete nazlobeně říct, proč tedy (sakra!) u českých benzínových čerpadel vidíme stále čísla, která nám dělají spíše černo před očima. Fungují nebo nefungují nějaká vládní opatření proti vysokým cenám benzínu a nafty?

Nutno předem říct, že věc má několik „ale“. Analytici hodnotí problém vysokých cen na domácím trhu u benzínových totemů nejen v souvislosti s rostoucími velkoobchodními maržemi, a to na celoevropském trhu, ale také v souvislosti s dalšími problémovými faktory. Třeba nedostatečnými rafinérskými kapacitami, spíše podceněným stavem zásob ropy na západní polokouli světa nebo vývoji měnových kurzů. A zdá se, že i vládní opatření, zaváděná v průběhu letošního roku, poklesu cen výrazněji nepomáhají. Proč? „Opatření vlády proti vysokým cenám ropy měly minimální efekt pro koncové spotřebitele jednoduše proto, že měly doposud spíše symbolický rozsah,“ řekl serveru EuroZprávy.cz Dominik Rusinko, analytik finanční skupiny ČSOB. Podle něj například dočasným snížením spotřební daně o 1,5 koruny si česká vláda koupila relativně málo muziky za relativně hodně peněz (přibližně 4 miliardy korun).

Možná, že vás napadne, že když bude česká koruna posilovat, benzín začne zlevňovat. A ta úvaha není vůbec špatná. Jaký je tedy vliv tuzemské měny na cenu benzinu? „Ceny pohonných hmot v Česku ovlivňují v zásadě dvě nejdůležitější proměnné – jednak cena ropy, respektive velkoobchodní ceny benzinu a nafty, a jednak kurz koruny vůči americkému dolaru, ve kterém se ropa na světových trzích obchoduje. Současné svižné oslabování koruny na frontě s dolarem tak přináší další tlaky na zdražování pohonných hmot v Česku, který však úspěšně tlumí pokles ceny ropy na světových trzích,“ vysvětlil pro server EuroZprávy.cz Dominik Rusinko. A jak možná tušíte, kurz domácí měny ovlivňují nejen nálady světových investorů, ale především klíčové, makroekonomické ukazatele dané země. Zadlužení, inflace, nezaměstnanost, vývoj HDP, navyšování mezd a tak dále. Kam mířím? Bude-li totiž svět vnímat Česko jako problémovou krajinu, není těžké uhodnout, kam s největší pravděpodobností zamíří kurz české koruny.

A ty zmiňované zásoby ropy? Inu, je to podobné jako se vším. Zmiňovaná americká vládní agentura EIA konstatovala, že „přestože zásoby (ropy) podle naší prognózy rostou, aktuálně jsou nižší než v roce 2019, což může omezit některé tlaky na snižování cen spojené s rostoucími zásobami a zvyšují potenciál pro pokračující volatilitu (výkyvy ceny ropy). Podle EIA se ale tato neklidná situace se zásobami „narovná“ v roce 2023, což by mělo vést k následnému pomalému poklesu ceny ropy až na hodnotu 93 USD/barel. Pokud k tomu opravdu dojde, bude to stejná cena, jakou svět míval před spuštěním ruské barbarské válečné agrese na Ukrajině.

Můžeme se tedy těšit opravdu na lepší závěr roku, alespoň pokud jde o nižší ceny benzínu? „Předpovídat cenu ropy při souběhu tolika rizik a nejistot je nesmírně komplikované,“ vzkázal však všem laskavým čtenářům, kteří se už těšili na lepší zprávy o cenách benzínu, Dominik Rusinko, analytik finanční skupiny ČSOB. „Pokud by mělo dojít ke globální recesi, lze si představit o poznání slabší dynamiku ropné poptávky, díky čemuž by mohly ceny klesnout výrazněji pod 100 dolarů za barel. Naopak, pokud nedojde k dramatickému propadu hospodářského růstu v největších ekonomikách a přidá se například další vyostření geopolitického napětí mezi Západem a Ruskem, je možné, že ropa začne opět významněji zdražovat. My si myslíme, že ceny ropy ve zbytku tohoto roku spíše setrvají těsně nad hranicí 100 dolarů za barel, nicméně míra nejistoty spojená s tímto výhledem je zvláště vysoká,“ odhalil serveru EuroZprávy.cz možné scénáře vývoje ceny „černého zlata“ Dominik Rusinko.

Související

Ropa

Proč válka v Íránu tlačí ceny ropy nahoru? Nehraje se o nedostatek, ale očekávání

Eskalující konflikt mezi Íránem, Spojenými státy a Izraelem dosáhl kritického bodu, který se neprojevuje pouze na bitevním poli, ale drasticky zasahuje do tepen světového obchodu. Středem pozornosti se stal Hormuzský průliv, jedna z nejdůležitějších námořních cest pro přepravu ropy a plynu na světě. Tento úzký koridor, spojující přístavy v Perském zálivu s otevřeným oceánem, nyní čelí zásadnímu narušení, což vyvolává krizi globálních dodavatelských řetězců v přímém přenosu.

Více souvisejících

ropa pohonné hmoty Čerpací stanice

Aktuálně se děje

před 34 minutami

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Brutální metoda zachraňující životy. Před sestřelením amerických F-15 se piloti katapultovali, hrozí jim doživotní problémy

Během pondělních ranních hodin byly nad Kuvajtem v rámci operace Epic Fury sestřeleny tři americké stíhačky F-15E, pravděpodobně v důsledku nešťastné palby do vlastních řad. Všech šest členů posádek se dokázalo úspěšně katapultovat a jejich stav je stabilizovaný. Termín „úspěšně“ je však v letectví relativní, protože proces opuštění poškozeného stroje v bojové rychlosti vystavuje lidské tělo extrémním silám, které balancují na hraně přežití.

před 56 minutami

Ropa

Proč válka v Íránu tlačí ceny ropy nahoru? Nehraje se o nedostatek, ale očekávání

Eskalující konflikt mezi Íránem, Spojenými státy a Izraelem dosáhl kritického bodu, který se neprojevuje pouze na bitevním poli, ale drasticky zasahuje do tepen světového obchodu. Středem pozornosti se stal Hormuzský průliv, jedna z nejdůležitějších námořních cest pro přepravu ropy a plynu na světě. Tento úzký koridor, spojující přístavy v Perském zálivu s otevřeným oceánem, nyní čelí zásadnímu narušení, což vyvolává krizi globálních dodavatelských řetězců v přímém přenosu.

před 1 hodinou

Poslanecká sněmovna

„Přestaňte fňukat.“ Opozice před hlasování o vydání tepe Babiše

Do sněmovní debaty o vydání Andreje Babiše a Tomia Okamury se zapojili také zástupci Pirátů. Předseda strany Zdeněk Hřib ve svém vystoupení ostře kritizoval přístup premiéra Babiše a vyzval ho, aby přestal fňukat a přestal se schovávat za poslaneckou imunitu, kterou označil za „papalášskou“. Podle Hřiba by premiér měl přestat s rozkladem právního státu a čelit spravedlnosti jako každý jiný občan.

před 2 hodinami

Poslanecká sněmovna

Nebojím se vás, ale vy se bojte mě, řekl Babiš. Požádal poslance, aby ho nevydávali ke stíhání

Mimořádná schůze Poslanecké sněmovny, na které se rozhoduje o osudu dvou klíčových postav současné vlády, byla zahájena za velké pozornosti médií i veřejnosti. Premiér Andrej Babiš i předseda dolní komory Tomio Okamura jsou přítomni v sále a odhodláni čelit žádostem o své vydání k trestnímu stíhání. Atmosféra v jednacím sále odráží hluboký příkop mezi vládní koalicí a opozicí, který se v průběhu dopoledne jen prohluboval.

před 3 hodinami

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Napětí z války v Íránu se přenáší na další země. Kurdové se bojí o svůj sud

Prezident iráckého Kurdistánu Nechirvan Barzani vydal u příležitosti 35. výročí kurdského povstání z roku 1991 prohlášení, ve kterém se nepřímo vyjádřil k aktuálně eskalujícímu konfliktu na Blízkém východě. Barzani zdůraznil, že region Kurdistánu musí i nadále zůstat klíčovým faktorem míru a stability. Podle jeho slov se toto území nesmí stát součástí žádného ozbrojeného konfliktu nebo vojenské eskalace, která by mohla poškodit životy a bezpečí tamních občanů.

před 4 hodinami

Poslanecká sněmovna

Sněmovna začala rozhodovat o vydání Babiše a Okamury ke stíhání

Poslanecká sněmovna se vrací k tématu, které se za poslední roky stalo v české politice téměř tradicí. Poslanci mají na programu již čtvrté rozhodování o tom, zda zbavit imunity a vydat k trestnímu stíhání současného premiéra a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše. Tato záležitost se táhne už od jeho vstupu do vysoké politiky v roce 2013 a úzce souvisí s kauzou Čapí hnízdo, kterou policie prošetřuje devět let.

před 4 hodinami

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izraelská armáda opět udeřila v Íránu a Libanonu. Íránská armáda vyslala na Izrael rakety

Izraelská armáda a íránské síly pokračují v provádění vzájemných úderů v době, kdy ozbrojený konflikt na Blízkém východě dospěl do svého šestého dne. Izrael v rámci svých operací zasáhl cíle v Libanonu i přímo v Íránu, přičemž potvrdil zničení odpalovacího zařízení balistických raket v íránském městě Qom. Podle prohlášení izraelských obranných sil (IDF) bylo toto zařízení připraveno k okamžitému útoku na Izrael, přičemž další údery směřovaly na systém protivzdušné obrany v Isfahánu a výbuchy byly hlášeny také z Teheránu.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

včera

Badgág, ilustrační foto

Irák zasáhl blackout. USA vyzvaly občany k evakuaci

Americké velvyslanectví v Bagdádu vydalo naléhavou výzvu všem občanům USA, aby opustili Irák, jakmile to bude bezpečné. Do doby, než se podmínky pro odjezd stabilizují, mají Američané v zemi vyhledat bezpečný úkryt a setrvat v něm. Toto varování přichází v momentě, kdy se irácká bezpečnostní situace prudce zhoršuje vlivem probíhajícího regionálního konfliktu.

včera

Pedro Sánchez

Válka v Íránu vráží klín mezi USA a EU. Madrid se bouří proti Washingtonu, nesouhlasí ani s Merzem

Evropská unie se pevně postavila za Španělsko poté, co mu americký prezident Donald Trump pohrozil „přerušením veškerých styků“. Důvodem amerického hněvu je kritika Madridu vůči probíhající válce v Íránu. Eurokomisař pro vnitřní trh Stéphane Séjourné v Bruselu prohlásil, že jakákoli hrozba namířená proti členskému státu je z definice hrozbou proti celé EU.

včera

Izraelská armáda

Izraelské letectvo zničilo připravené íránské odpalovací zařízení balistických raket

Izraelské letectvo dnes provedlo další ze série precizních úderů hluboko na íránském území. Stíhací letoun páté generace F-35I zničil v oblasti Kermánšáhu na západě Íránu připravené odpalovací zařízení balistických raket. Izraelské obranné síly (IDF) k útoku zveřejnily videozáznam a zdůraznily, že jejich prioritou zůstává systematická likvidace hrozeb namířených proti židovskému státu.

včera

Pete Hegseth

Hegseth: Írán se pokusil zavraždit Trumpa, íránský režim je vyřízený. Amerika vítězí rozhodně, ničivě a bez milosti

Americký ministr obrany Pete Hegseth na tiskové konferenci v Pentagonu prohlásil, že Írán se pokusil zavraždit prezidenta Donalda Trumpa. Podle Hegsetha se však „prezident Trump smál jako poslední“, protože Spojené státy v úterý vypátraly a zlikvidovaly velitele jednotky, která byla za tento pokus o atentát zodpovědná. Ministr tímto tvrzením vnesl do probíhajícího konfliktu rozměr osobní odvety.

včera

Pete Hegseth

Hegseth: Operace v Íránu je stále v počátcích. Začneme útočit silněji a hlouběji ve vnitrozemí

Na ranním brífinku v Pentagonu představily nejvyšší špičky americké obrany aktuální stav vojenských operací proti Íránu. Ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine potvrdili, že po čtyřech dnech útoků Spojené státy nehodlají polevovat. Podle Hegsetha jsou operace stále ve své „rané fázi“ a v souladu s dřívějšími slovy prezidenta Trumpa mají přijít další a mnohem silnější vlny úderů.

včera

včera

Americká jaderná ponorka

Americká ponorka potopila íránskou válečnou loď. NATO sestřelilo raketu mířící do Turecka

Americký ministr obrany Pete Hegseth na brífinku v Pentagonu oznámil, že námořnictvo Spojených států potopilo v Indickém oceánu íránskou válečnou loď. Podle jeho slov se plavidlo nacházelo v mezinárodních vodách a jeho posádka se mylně domnívala, že je tam v bezpečí. Hegseth upřesnil, že loď byla zasažena a poslána ke dnu torpédem, přičemž zdůraznil, že Spojené státy v tomto konfliktu neusilují o „férový boj“.

včera

CIA

CIA vyzbrojuje Kurdy. Chce vyvolat povstání v Íránu, píše CNN

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) intenzivně pracuje na vyzbrojení kurdských sil s cílem podnítit lidové povstání v Íránu. Podle informací CNN od několika zdrojů obeznámených s tímto plánem vedla administrativa prezidenta Donalda Trumpa aktivní diskuse s íránskými opozičními skupinami a kurdskými lídry v Iráku o poskytnutí přímé vojenské podpory. Tato strategie má za cíl vytvořit vnitřní tlak na íránský režim v době probíhajícího konfliktu.

včera

Babiš si ve Sněmovně hrál na dispečera. Zkritizoval Ryanair, Hřiba poslal na psychiatrii

Premiér Andrej Babiš se na středečním jednání Poslanecké sněmovny osobně vložil do řešení krizové situace českých občanů, kteří kvůli eskalaci konfliktu na Blízkém východě uvízli v zahraničí. V emotivním a podle některých přítomných poněkud zmatečném projevu kritizoval přístup komerčních aerolinek a snažil se přímo z řečniště koordinovat záchranné lety.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy