Drahá paliva trápí Čechy několik měsíců. Scénářů dalšího vývoje je několik

Ceny ropy jsou jedním z klíčových faktorů, proč svět okolo nás (doslova, nikoliv jen regionálně) zvedá rychle ceny vzhůru. Všichni už víme, že hlavní příčinou tohoto dění je agresor a válečný zločinec Vladimir Putin, toho času v křeslu ruského prezidenta, který hodlá svět nejen energeticky „vydusit“, ale i fakticky „vyhladovět“, aby mohl přijít k územím, která, jak pevně doufá, mu padnou radostí k nohám. Jenže se zdá, jak ukazují nejen poslední cenovky na světových komoditních burzách u ropy, že jsou spíše fantaskními přáními než realitou.

Posuďte sami: Cena ropy Brent ještě v začátku března činila přes 130 amerických dolarů za barel, nyní seskakuje den za dnem pod hranici 100 dolarů za barel. A i takové instituce, jakou je například EIA (EIA - Energy Information Administration, tedy americká vládní agentura, která shromažďuje, analyzuje a šíří nezávislé a nestranné informace o energetice) nevidí další vývoj ohledně ceny ropy nijak, byť to není ani nyní vůbec nijak lehké, dramaticky.

Tak tedy, EIA ve svém aktuálním výhledu na druhé pololetí tohoto roku o ceně ropy říká: „Očekáváme, že cena ropy Brent bude ve 2. pololetí roku 2022 v průměru 101 USD/b (barel) a poté klesne na 94 USD/b v roce 2023. Předpokládaný pokles cen je výsledkem očekávaného nárůstu světových zásob ropy na konci roku 2022. Většina cenových poklesů v naší prognóze platí pro druhé pololetí roku 2022, přičemž ceny by měly klesnout z průměrných 123 USD/b v červnu na 97 USD/b ve 4. čtvrtletí roku 2022.“ Jistě, můžete nazlobeně říct, proč tedy (sakra!) u českých benzínových čerpadel vidíme stále čísla, která nám dělají spíše černo před očima. Fungují nebo nefungují nějaká vládní opatření proti vysokým cenám benzínu a nafty?

Nutno předem říct, že věc má několik „ale“. Analytici hodnotí problém vysokých cen na domácím trhu u benzínových totemů nejen v souvislosti s rostoucími velkoobchodními maržemi, a to na celoevropském trhu, ale také v souvislosti s dalšími problémovými faktory. Třeba nedostatečnými rafinérskými kapacitami, spíše podceněným stavem zásob ropy na západní polokouli světa nebo vývoji měnových kurzů. A zdá se, že i vládní opatření, zaváděná v průběhu letošního roku, poklesu cen výrazněji nepomáhají. Proč? „Opatření vlády proti vysokým cenám ropy měly minimální efekt pro koncové spotřebitele jednoduše proto, že měly doposud spíše symbolický rozsah,“ řekl serveru EuroZprávy.cz Dominik Rusinko, analytik finanční skupiny ČSOB. Podle něj například dočasným snížením spotřební daně o 1,5 koruny si česká vláda koupila relativně málo muziky za relativně hodně peněz (přibližně 4 miliardy korun).

Možná, že vás napadne, že když bude česká koruna posilovat, benzín začne zlevňovat. A ta úvaha není vůbec špatná. Jaký je tedy vliv tuzemské měny na cenu benzinu? „Ceny pohonných hmot v Česku ovlivňují v zásadě dvě nejdůležitější proměnné – jednak cena ropy, respektive velkoobchodní ceny benzinu a nafty, a jednak kurz koruny vůči americkému dolaru, ve kterém se ropa na světových trzích obchoduje. Současné svižné oslabování koruny na frontě s dolarem tak přináší další tlaky na zdražování pohonných hmot v Česku, který však úspěšně tlumí pokles ceny ropy na světových trzích,“ vysvětlil pro server EuroZprávy.cz Dominik Rusinko. A jak možná tušíte, kurz domácí měny ovlivňují nejen nálady světových investorů, ale především klíčové, makroekonomické ukazatele dané země. Zadlužení, inflace, nezaměstnanost, vývoj HDP, navyšování mezd a tak dále. Kam mířím? Bude-li totiž svět vnímat Česko jako problémovou krajinu, není těžké uhodnout, kam s největší pravděpodobností zamíří kurz české koruny.

A ty zmiňované zásoby ropy? Inu, je to podobné jako se vším. Zmiňovaná americká vládní agentura EIA konstatovala, že „přestože zásoby (ropy) podle naší prognózy rostou, aktuálně jsou nižší než v roce 2019, což může omezit některé tlaky na snižování cen spojené s rostoucími zásobami a zvyšují potenciál pro pokračující volatilitu (výkyvy ceny ropy). Podle EIA se ale tato neklidná situace se zásobami „narovná“ v roce 2023, což by mělo vést k následnému pomalému poklesu ceny ropy až na hodnotu 93 USD/barel. Pokud k tomu opravdu dojde, bude to stejná cena, jakou svět míval před spuštěním ruské barbarské válečné agrese na Ukrajině.

Můžeme se tedy těšit opravdu na lepší závěr roku, alespoň pokud jde o nižší ceny benzínu? „Předpovídat cenu ropy při souběhu tolika rizik a nejistot je nesmírně komplikované,“ vzkázal však všem laskavým čtenářům, kteří se už těšili na lepší zprávy o cenách benzínu, Dominik Rusinko, analytik finanční skupiny ČSOB. „Pokud by mělo dojít ke globální recesi, lze si představit o poznání slabší dynamiku ropné poptávky, díky čemuž by mohly ceny klesnout výrazněji pod 100 dolarů za barel. Naopak, pokud nedojde k dramatickému propadu hospodářského růstu v největších ekonomikách a přidá se například další vyostření geopolitického napětí mezi Západem a Ruskem, je možné, že ropa začne opět významněji zdražovat. My si myslíme, že ceny ropy ve zbytku tohoto roku spíše setrvají těsně nad hranicí 100 dolarů za barel, nicméně míra nejistoty spojená s tímto výhledem je zvláště vysoká,“ odhalil serveru EuroZprávy.cz možné scénáře vývoje ceny „černého zlata“ Dominik Rusinko.

Související

Donald Trump

Ukrajinci a Rusové si přestanou útočit na energetiku, tvrdí Trump

Ukrajinci a Rusové podle amerického prezidenta Donalda Trumpa souhlasili s tím, že nebudou navzájem útočit na energetické cíle. Obě válčící země podle šéfa Bílého domu mohou za rostoucí ceny ropy a pohonných hmot. Experti jsou jiného názoru, příčinu vidí v okolnostech amerického konfliktu s Íránem. 
Mrakodrapy

Saúdská Arábie odstavila hlavní ropovod. Zaútočily na něj drony

Klíčový ropovodní systém v Saúdské Arábii se stal terčem útoků bezpilotních prostředků, což si vyžádalo jeho dočasné odstavení. Saúdskoarabské ministerstvo energetiky potvrdilo, že Východo-západní ropovod čelil vícenásobnému napadení a byl z preventivních důvodů uzavřen. Událost si podle oficiálních míst vyžádala několik zraněných a vyvolala požáry v blízkosti čerpacích stanic.

Více souvisejících

ropa pohonné hmoty Čerpací stanice

Aktuálně se děje

před 27 minutami

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta reagovala na nevydařený vstup do sezóny. Dva asistenty nahradila navrátilcem Clarupem

V úvodu nové fotbalové sezóny 2026/27 nezažívají sparťané nejúspěšnější začátek. Naopak ten nejhorší, který dokonce překonává i ten z nechvalně proslulé sezóny s trenérem Andreou Stramaccionim. Fanoušci ji přičítají pozdním nákupům a přestavbě mužstva, což dávají za vinu především sportovnímu řediteli Tomáši Rosickému. Jenže ten zatím ve vedení pražské Sparty zůstává a naopak ukázal na jiné lidi, kteří tak špatný vstup do sezóny odnesli. 

před 56 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump

Trump podpisem posvětil nové protiruské sankce

Washington může opět zvýšit tlak na Rusko v souvislosti s jeho válkou na Ukrajině. Americký prezident Donald Trump podepsal zákon zavádějící nové protiruské sankce. Informovala o tom BBC. Ruská válečná ekonomika by měla nově utrpět tím, že Američané budou trestat kupce ruské ropy a plynu. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Babiš jednal s jordánským králem. Děkoval mu za repatriační lety

Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek přijal v Kramářově vile jordánského krále Abdalláha II. Společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem jednali o aktuální bezpečnostní situaci na Blízkém východě a o dalším rozvoji hospodářské a obranné spolupráce. Představitelé obou zemí hovořili také o možnostech spolupráce ve zdravotnictví, kybernetické bezpečnosti a vodním hospodářství.

před 4 hodinami

Alpy, ilustrační fotografie.

Když Alpy vydaly mumii. Před 35 lety byl nalezen Ötzi

Před 35 lety, dne 19. září roku 1991, nalezli turisté v Alpách na hranicích Rakouska a Itálie lidské ostatky, které byly přirozeně mumifikované. Že se nejedná o žádného zesnulého horolezce, ale o tělesné pozůstatky staré tisíce let, to vyšlo najevo až za několik dní. A mumie dostala podle místa nálezu jméno Ötzi. Co všechno o něm po 35 letech od nálezu jeho těla víme?

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Donald Trump

Trump se dočkal. Světu oznámil dohodu ohledně Grónska

Americký prezident Donald Trump se dočkal nové dohody ohledně americké vojenské přítomnosti v Grónsku. Washington podle jeho slov zvýší vojenskou přítomnost na ostrově, zvolené řešení označil za skvělé pro všechny strany i americké spojence.

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Počasí se příští týden výrazně ochladí. V noci budou až 2 stupně, hrozí přízemní mrazíky

Česko čeká v úvodu příštího týdne chladné a větrné počasí doprovázené přeháňkami, které zasáhnou zejména sever a severovýchod území. Postupně však bude oblačnosti i srážek ubývat a v polovině týdne přijdou jasné noci s ojedinělými přízemními mrazíky. V závěru týdne se pak teploty začnou vracet k příjemnějším hodnotám a denní maxima dosáhnou až k jednadvaceti stupňům Celsia.

včera

Ilustrační fotografie.

Nová válečná strategie: Rusko prozradilo, proč stále častěji likviduje ukrajinské vlaky

Ruská armáda stále častěji útočí na ukrajinské osobní i nákladní vlaky pomocí drony s proudovým pohonem. Tento stupňující se tlak přímo ohrožuje železniční síť, která je klíčová pro fungování ukrajinské ekonomiky, vojenskou logistiku i pohyb obyvatelstva. Od začátku celoplošné invaze ruské údery poškodily nebo zničily již více než pět set lokomotiv. Nadpoloviční většina z nich byla zasažena během posledních osmi měsíců, přičemž ukrajinské dráhy přicházejí měsíčně až o čtyřicet strojů.

včera

Ilustrační foto

CNN: Opravdu dokáže AI vyhladit lidstvo? Není to tak lehké, jak výzkumníci tvrdí

Diskuze o rizicích umělé inteligence se v odborné komunitě vyostřuje a někteří výzkumníci varují před možným vyhynutím lidstva. Bývalí i současní zaměstnanci společnosti Anthropic upozorňují, že vývoj superinteligence představuje bezprostřední hrozbu pro celou planetu. Podle některých odhadů přesahuje pravděpodobnost katastrofálního scénáře v následujících deseti letech deset procent. Varování podpořil také šéf organizace Machine Intelligence Research Institute Nate Soares, který považuje celkové vyhynutí lidské populace za nejpravděpodobnější výsledek neřízeného vývoje.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron varuje před zesilující hrozbou ruských útoků. Nařídil vypracování plánu na ochranu infrastruktury

Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval před zesilující se hrozbou ruských hybridních útoků namířených proti Evropě a Francii. V reakci na toto nebezpečí nařídil vypracování plánu na ochranu kritické infrastruktury a objektů obranného průmyslu. Podle jeho slov byla Francie v posledních týdnech terčem několika takových operací. Macron zdůraznil, že tyto kroky nezůstanou ze strany Paříže bez odpovídající reakce.

včera

Kongres USA

Žádná regulace AI nebude. Trump i Republikáni v Kongresu ji shodili ze stolu

Snaha o vytvoření zvláštního výboru pro regulaci umělé inteligence narazila ve Sněmovně reprezentantů Spojených států na odpor republikánského vedení. Republikánský kongresman Jay Obernolte požadoval po vydání desítek doporučení mezipartijní pracovní skupiny zřízení specializovaného orgánu k přípravě legislativy. Vedení strany však jeho žádost zamítlo s tím, že stávající výbory mohou vycházet z dosavadních zjištění. Volební lídři ani administrativa prezidenta Donalda Trumpa navíc nejeví o zavádění nových regulačních pravidel zájem.

včera

Ilustrační foto

Předvolební debata, do které nikdo nepřišel. V Rusku opozice už prakticky neexistuje

V televizním studiu státní stanice Rossija-1 zůstaly během předvolební debaty ve městě Rjazaň pouze prázdné pulty, jelikož se nedostavil ani jeden ze šesti registrovaných kandidátů. Moderátorka Elizaveta Dorochinová byla nucena vysílání předčasně ukončit a přepnout na komerční přestávku. Tento incident z města ležícího jihovýchodně od Moskvy ilustruje podle CNN atmosféru kolem parlamentních voleb v Rusku. Jde o první hlasování do Státní dumy od zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu.

včera

armáda Jižní Korea (Republic of Korea army - ROK army)

Jižní Korea dala Trumpovi košem. Armádu na Blízký východ nepošle

Jihokorejský prezident I Dže-mjong odmítl výzvy amerického prezidenta Donalda Trumpa k vyslání vojenských jednotek na Blízký východ na podporu amerických operací v Íránu. Během tiskové konference novinářům sdělil, že Soul nepodnikne žádné kroky, které by zemi zatáhly do válečného konfliktu. Výslovně zdůraznil, že Jižní Korea k tomuto účelu nenasadí svoje armádní složky v žádné podobě. Toto jednoznačné prohlášení tak ukončilo dohady o přímém zapojení jihokorejské armády do bojových akcí.

včera

Marija Zacharovová

Rusko se vzteká. Okamžitě odstraňte americké raketové systémy, vzkazuje Japonsku

Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.

včera

Andrej Babiš

Jsme zklamaní. Česko padá na samé dno aliance, vzkazuje diplomat NATO

Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters. 

včera

Ilustrační foto

Fotí obrazovku, čte zprávy... Ruská obdoba WeChatu špehuje desítky milionů uživatelů, odinstalovat ji nemohou

Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.

včera

Fico zrušil cestu na Ukrajinu. Odmítl zapojení Slovenska do kolektivní obrany NATO

Slovenský premiér Robert Fico zrušil ze zdravotních důvodů svou plánovanou cestu na Ukrajinu. Předseda slovenské vlády se měl v sousední zemi zúčastnit summitu Karpatské iniciativy. O zrušení zahraniční návštěvy v důsledku nemoci informoval zpravodajský portál The Kyiv Independent s odvoláním na ukrajinskou prezidentskou kancelář. Zpráva o premiérově onemocnění se objevila v době, kdy byla cesta oficiálně připravována.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy