Potrvá dlouho, než se restaurace z covidu vzpamatují. Některé hospody končí i kvůli navyšování cen, říká Kastner

Předbíhá čas o více než půl roku. Zástupce gastronomů z Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) Luboš Kastner už hledí k podzimu, kdy zase s největší pravděpodobností covidová nákaza stoupne. „Řešíme proto s vládou už nyní, jak vše bez omezení zvládnout, pokud se vyskytnou komplikace,“ míní expert. Nerad by podle svých slov zažil už třetí podzim za sebou, kdy restauratéři nebudou vědět, co je čeká. „Už odmítáme žít v totálním chaosu a tápat. Je zapotřebí vytvořit pracovní skupinu, v níž bude i zástupce našeho oboru. Musíme už nyní kabinetu zdůrazňovat, že kdo vydává restrikce, musí automaticky přijít s odpovídající náhradou, aby už nikdo nestrádal.“

Na jaře lidé neutratí tolik za energie a zbude na pivo

Člen představenstva a Garant projektu Moje restaurace o minulém víkendu vstoupil s kolegy a zástupci Hospodářské komory do jednání s ministrem průmyslu a obchodu Jozefem Síkelou (STAN), a to ohledně vyplacení kompenzačních bonusů za doby, kdy do podniků mohli jen očkovaní hosté, kteří se personálu při kontrole prokazovali vakcinačním certifikátem, pokud se chtěli osvěžit. Povinnost mít doklad o bezinfekčnosti na covid-19 skončila ve čtvrtek 10. února. „Jednání s panem ministrem jsou konstruktivní a nepochybuji, že se na nějaké odpovídající částce dohodneme,“ konstatuje Kastner. Jasno by mělo být příští týden, kdy by po jednání vlády měl Jozef Síkela na tiskové konferenci vystoupit. „Konkrétní výstupy z rokování nebudu pouštět na veřejnost, shodli jsme se, že vše necháme na panu ministrovi a slovo dodržíme. Nebudu tedy ani naznačovat.“

Odborník na gastronomii ale usuzuje, že případné kompenzační bonusy nejsou tak klíčové jako eventuální náhrady za příští podzim. „Každá úhrada potěší, ale nyní nejsou tak existenčně nutné. Restauratéry čeká totiž příznivé období. Blížící se jaro s létem vytáhne lidi do lokálů a zahrádek. Začátkem dubna už hosté nebudou tolik doma utrácet za drahé energie, a tak jim zbude více peněz na návštěvu hospod a konzumaci piva.“ Restrikce, kterým stravovací podniky musely díky covidové pandemie čelit dva roky, připravily majitele v průměru o jednu třetinu tržeb. „A bylo by naivní si myslet, že chybějící třetinu záhy získáme, když už do podniků může každý. Osobně si myslím, že tržby se zvednou maximálně o patnáct procent.“ Místopředseda Rady spolku Českého gastronomického institutu je rozladěn z vystupování některých epidemiologů, který neustále podle něj národ straší a brojí proti rozvolnění. „Absolutně nechci koronavirus bagatelizovat, je tragické, že připravil tisíce spoluobčanů u nás o lidské životy, ovšem je nutné si uvědomit, že s pandemií se musíme naučit žít. Spoustu času jsem strávil nad moudrými knihami, v nichž jsem studoval, jak se svět v minulosti vypořádal s epidemiemi jako byla třeba španělská chřipka. A vždy naši předci dospěli k názoru, že se společnost musí vrátit k normálnímu životu a smířit se realitou. Takovou cestou musíme jít i my,“ je přesvědčený.

Majitele restaurací zneklidňuje, že na konci letních prázdnin budou média zase dávat velký prostor radikálním epidemiologům, kteří mohou hosty od pobytu v restaurací odradit. „Když použiji sportovní terminologii, tak epidemiologové kopou jen na jednu branku. Absolutně ignorují tu druhou, ekonomickou. Měli by se chovat jako vizionáři a uvědomit si, jak jsou například rozvráceny pandemií dodavatelsko-odběratelské vztahy. O inflaci, která při omezení roste, ani nemluvím. Epidemiologové gastronomii škodí,“ má jasno. Kastner však nemyslí jen na byznys. „Restrikcemi trpí i nemocní, kterým se tak při výlukách musejí odkládat plánované operace. Nejde tedy jen o ekonomiku,“ zvyšuje hlas.

Personál se neočkovaných hostů nebojí, chce si už vydělat

Zrušení povinnosti o prokazování bezinfekčnosti ze strany hostů, které skončilo ve čtvrtek, zcela proměnilo atmosféru v restauracích. „Klienti jsou veselí, mají dobrou náladu a personál práce evidentně baví. Najednou vládne pohoda a všichni si současného stavu váží. Provozy zkrátka ožily.“ Jak se návrat všech hostů projeví na tržbách, si netroufne Kastner predikovat. „Ještě nemám k dispozici kompletní čísla, přece jenom je na detailní hodnocení či rozbor ještě brzy.“

Zatím neslyšel ze strany personálu žádné obavy z hrozící nákazy od neočkovaných zákazníků. „Myslím si, že všichni kuchaři, číšníci a servírky takové myšlenky nemají. Všichni už chtějí dostávat pravidelně odpovídající kvalitní mzdu, po restrikcích si potřebují i oni vydělat.“

Hospodské mrzí, že vláda prodloužila termín o předkládání dokladu o den déle. Původně se měly podniky otevřít všem už ve středu 9. února, kdy šéfové díky hokejovému přenosu ze zápasu České republiky proti Dánsku na olympijských hrách v Pekingu a poté vysílání z fotbalového derby mezi Slavii a Spartou očekávali velkou návštěvnost a vyšší tržby. „Nad zmatky kolem restrikcí se už ani nepozastavuji, nemá cenu se rozčilovat. Je jasné, že bychom během středy vydělali víc, kdyby k nám mohli všichni hosté, zvláště když derby vysílala veřejnoprávní televize, jejíž program má každá restaurace.“

Zakládající člen spolku Apron si pochvaluje, že o hospody je nyní během zimních olympijských her v Pekingu větší zájem. „Do restaurací přicházejí fanoušci a po obědě se třeba na jedno či dvě piva ještě zdrží. Vychutnávají si, že se po dvou letech zase mohou bavit a užívat si. Bylo by dobré, kdyby už nikdo současnou situaci neměnil.“ Podle Kastnera je skvělé, že některé hokeje začínají až ve dvě hodiny odpoledne a trvají do podvečera. „Přenosy nás sice ekonomicky nespasí, ale jedná se o příjemné přilepšení. Už se těšíme na letní olympijské hry v Paříži za dva roky, kde nebude žádný časový rozdíl oproti Asii a v hlavních časech budou moci lidé u piva fandit,“ plánuje si.

Dokonalý servis může upozadit i narůstající drahotu

Specialista přiznává, že aktuální drahota představuje problém jak pro majitele, tak i hosty. Mnohé hospůdky na vesnicích už museli zavřít, protože štamgasti odmítli akceptovat neustálé navyšování cen. „Ano, jsou lokality, kde lidé dávají přednost popíjení v garážích, anebo se osvěžují doma na gauči u televize s ovladačem v ruce.“ Kastner by ale na drahotu vše nesváděl. „Už před covidem-19 nebylo vše v podnicích v pořádku a bylo nutné, aby se prostor v našem oboru vyčistil. Pandemie tento proces jen urychlila. Je nutné se přizpůsobit novým trendům, tedy bezchybnému servisu. Kdo to nepochopí, ten skončí. Hosté za vyšší ceny chtějí odpovídající profesionální přístup. Nesmíte se zastavit v čase. Co zabíralo na lidi v roce 2019, je dnes už nenávratně pryč.“

Jaká je ale psychologická cenová hranice, za kterou by hosté už své peníze nedali? Je to například porce guláše za 250 korun či svíčková za tři sta? Restauratér nedokáže jednoznačně odpovědět. „V každé době platí jednoduchá rada. Když bude host spokojen, nebude cenu tolik řešit. Pokud jej bude obsluhovat čistý a usměvavý personál, pochutná si, toalety se budou blýskat, pak si každý rád za guláš, řízek se salátem či svíčkovou připlatí. Většina lidí se chce bavit a neřešit jen starosti.“

Pokud podnik bude omšelý, upatlaný, klient dostane na stůl špinavou sklenici či příbor a číšník mu bude dávat najevo, jak moc ho servis nebaví, pak majitele prý nezachrání ani nízké ceny. „Jsem přesvědčený, že dokonalý servis je klíčový a může upozadit drahotu, tedy i vyšší ceny, za které lidé oprávněně vyžadují profesionalitu,“ tvrdí zástupce gastronomů z Asociace malých a středních podniků a živnostníků.“

Lidé požadují stejné ceny jako má nekalá konkurence

Přesto Luboš Kastner nepochybuje, že u některých spotřebitelů je cena naprosto primární a nic ji nevyváží. Proto se hněvá na nekalou konkurenci, kterou představují například některé školní jídelny, do nichž má přístup i veřejnost. „Moc se na vládu zlobíme. Není přece možné, aby někdo, kdo dostává od státu dotace, prodával pokrmy za nízké ceny i normálním spotřebitelům. Ať různé organizace používají dotace jen na účely, k nimž byly zřízeny.“ Sám byl už svědkem konfliktu, kdy se klient v hospodě rozčiloval, jak je možné, že v různých ústavech, jídelnách či nemocničních kantýnách platil za řízek o polovinu méně než v klasických restauracích. „Pak vznikají opravdu nepříjemné situace, kdy nám někteří nadávají do zlodějů. Už jim ale nedojde, že navštívili místo, které je dotované. Mnohým však v hlavě uvázne jen cena a nic dalšího už neřeší. Je nutné, aby se stát nekalou konkurencí začal zabývat a vymýtil ji. Jinak nám hrozí další odliv lidí,“ čílí se.

Gastronom přitom tvrdí, že aby ekonomický model odrážel nynější realitu drahých energií, musely by ceny ve stravovacích zařízeních být dražší ještě o dvacet až třicet procent, než je tomu doposud. „Jenže do takové relace už nemůžete vystoupat, takové peníze by vám dal za jídlo málokdo. Proto ceny stouply maximálně o patnáct procent,“ přibližuje aktuální dění.

Nezastírá, že bude ještě dlouho trvat, než se restaurační byznys po dvouletých restrikcích zcela vzpamatuje. „Situace je nyní ohledně budoucnosti dost nejistá. Nikdo netuší, jak se dlouhodobě zachovají spotřebitelé, rovněž náklady jsou napnuté. Proto majitelé nyní sedí u počítačů a vyplňují excelové tabulky, aby zjistili, zda jim podnikání dává smysl.“ Panika z dalšího vývoje v gastronomickém oboru jej ale nezachvacuje, zvláště když má přijít silné jaro a léto. „Rovněž očekávám, že se vynoří noví investoři. Je tomu tak vždy, když nějaký sektor dostane velkou ekonomickou ránu. Na to se osobně moc těším, stejně jako na dokončení digitalizace. Je zapotřebí držet s moderními trendy krok.“

Nová doba, která po pandemii nastává, určitě podle znalce prostor ještě vyčistí. „Některé restaurace a podniky se přestanou vyplácet a skončí, zaniknou. Takové je zkrátka podnikaní. Myslím, že nás čeká dynamická budoucnost, která náš obor posune zase vpřed,“ uzavírá pro EuroZprávy.cz Luboš Kastner.