Kurzarbeit? Podnikatelé mají velké výhrady k vládní verzi, požadují změny

Vláda dnes schválila nová pravidla kurzarbeitu, přičemž zkrácená práce s částí mzdy od státu by se mohla zavést od listopadu. Navázala by na dočasný program Antivirus. Podle návrhu novely zákona by kurzarbeit ve státě, regionu či vybraném odvětví mohla povolit vždy jen vláda, a to po projednání v tripartitě. Využíval by se při vážném ohrožení ekonomiky, přírodní pohromě, epidemii či kyberútoku. Pravidla by nastavila vláda ve svém nařízení. Stanovila by rozsah zkrácené práce i dobu, po kterou by část mzdy vyplácel stát. Pracovník by doma mohl zůstat až čtyři dny v týdnu. Dostával by za neodpracované hodiny 70 procent čistého, nejvýš ale do celostátní průměrné mzdy. Podpora by se mohla vyplácet maximálně rok.

"Mrzí nás, že sociální partneři nebyli zapojeni do finální dohody o kurzarbeitu. Přitom právě ti jsou jeho hlavní uživatelé. Výsledkem je to, že s aktuální podobou nejsme spokojení," uvedl Rafaj. Z vystoupení v médiích podle něj teprve nyní zjišťuje omezení, o kterých předem svaz nevěděl. Například firma, která bude využívat kurzarbeit, nebude moci vyplácet dividendy. "Využijeme veškerých možností přesvědčit legislativce, aby vzali naše připomínky v úvahu," dodal.

Hospodářská komora návrhu mimo jiné vytýká, že kurzarbeit bude možné využít i v případě, že firma třeba i s několika tisíci zaměstnanci nebude mít uplatnění pro jednoho zaměstnance. Kurzarbeit by podle ní neměl být primárně nástrojem adresovaným jednotlivým zaměstnancům, ale zaměstnancům firmy, která se ocitla v obtížné mimořádné situaci a není schopna čelit vnějším vlivům vlastními silami.

"Takový přístup státu degraduje způsobilost zaměstnavatelů samostatně se vypořádat například s problémy menšího rozsahu. Nastavení podmínek vstupu do kurzarbeitu jen na úrovni jednotlivého zaměstnance je proto nežádoucím signálem podnikatelskému sektoru, že se zaměstnavatelé mají i v relativně jednodušších situacích spoléhat vždy na stát. Je nesporné, že tento přístup může vést ke zneužívání kurzarbeitu i tehdy, kdy jeho aktivace není nezbytná," uvedl prezident komory Vladimír Dlouhý.

Zákonodárci by měli podle něj při projednávání kurzarbeitu v parlamentu pečlivě zvážit také nastavenou finanční zátěž zaměstnavatelů. "Náklady kurzarbeitu, které stát přenáší na podnikatele prostřednictvím zpojistnění fiktivní, nikoliv skutečně vyplácené mzdy, kdy zdravotní odvody mají být počítány z průměrné mzdy před vstupem do kurzarbeitu, mohou vést zaměstnavatele spíše k propouštění zaměstnanců než ke vstupu do režimu kurzarbeitu," dodal.