Listopadová inflace: Růst cen v Česku zpomalil, klesají ceny některých potravin

Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ).

"Například cena brambor byla meziročně nižší o zhruba 20 procent a dosáhla hodnoty 12 korun za kilogram," uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Maso zdražilo v listopadu o 1,1 procenta, ovšem v říjnu to bylo téměř o pět procent. Za ovoce lidé platili více asi o sedm procent, v říjnu to bylo zhruba 14 procent.

"Meziroční cenový růst zpomalil už počtvrté za sebou. Na toto zpomalení měly největší vliv položky v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Například cena brambor byla meziročně nižší o zhruba 20 %,“ říká Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.

Na meziroční zvyšování cenové hladiny mělo v listopadu opět největší vliv zdražení alkoholu, tentokrát o 3,4 procenta, a tabáku o téměř 15 procent. Za nájemné dali lidé o dvě procenta více než loni, elektřina byla dražší o 3,3 procenta a více stálo také vodné a stočné. Zlevnil naopak zemní plyn.

Proti odhadu ČNB je nyní inflace níže o 0,2 procentního bodu. "V naší prognóze počítáme se zpomalováním inflace v horizontu roku především z důvodu oslabené ekonomiky. Čekáme mírnější růst cen potravin," uvedl analytik Komerční banky Michal Brožka. Rychlejšímu poklesu inflace bude podle něj v příštím roce bránit opětovné navýšení spotřebních daní na tabák a alkohol. "Pro letošek čekáme inflaci v průměru 3,2 procenta a příštím roce pak 2,3 procenta," dodal.

Meziměsíčně spotřebitelské ceny stagnovaly. Proti letošnímu říjnu zdražila třeba zelenina, vejce, cukr, víno nebo tabák. Méně se platilo za pohonné hmoty nebo vybavení do domácnosti.

Statistici dnes zveřejnili také bilanci vývozních a dovozních cen za říjen. Ceny v exportu meziročně vzrostly o 3,2 procenta a dovozní ceny po pěti měsících poklesu stouply o 0,6 procenta. V obou případech byl vývoj cen ovlivněn zdražením strojů a dopravních prostředků. Meziměsíčně se ceny vyváženého zboží zvýšily o 1,5 procenta a dováženého o 1,6 procenta, přispělo k tomu oslabení koruny.

"Slabší koruna vůči euru pomáhala také k růstu cen v meziročním porovnání. Růst dovozních cen byl však v meziročním porovnání limitován zejména více než dvacetiprocentním poklesem cen minerálních paliv," uvedl vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš.

Analytici: Inflace bude ještě klesat

"Pozvolné zpomalování cenových tlaků bude pokračovat i v nadcházejících měsících. Trend zpomalující inflace ke dvěma procentům však může v příštím roce zastavit expanzivní fiskální politika, například zrušení superhrubé mzdy, což začíná ve zvýšené míře akcentovat i Česká národní banka," uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

I ekonom Komerční banky Michla Brožka očekává, že inflace bude v horizontu jednoho roku zpomalovat. "Čekáme mírnější růst cen potravin. Ceny u čerpacích stanic by měly působit mírně desinflačně. Rychlejšímu poklesu inflace bude v příštím roce bránit opětovné navýšení spotřebních daní na tabák a alkohol," uvedl. Pro letošek čeká průměrnou inflaci 3,2 procenta a příští rok 2,3 procenta.

Podle analytika ČSOB Petra Dufka je ovšem otázkou, jak obchodníci nastaví svoji cenovou politiku po otevření ekonomiky. "Vzhledem k slabší poptávce a tlaku e-commerce prostor pro zvyšování cen mít ale nebudou. I proto je docela pravděpodobné, že inflace bude dále klesat a už poměrně brzy se dostane i pod cílovou dvouprocentní hranici," uvedl. K nižší inflaci v dalších měsících by podle něj mohla pomoci i silnější koruna.

Hlavní ekonom ING Jakub Seidler ovšem upozornil, že i přes přetrvávající nejistotu ohledně pandemie v první polovině příštího roku se v posledních několika týdnech díky funkční vakcíně přehodnocují vyhlídky na příští rok k více optimistickým. "Zároveň se zdá, že navzdory zásahu Senátu bude daňový balíček nakonec schválen spíše ve své vyšší podobě. Uvedené faktory tak budou působit ve směru vyšší inflace," uvedl.

Ceny potravin v listopadu mírně poklesly a jejich meziroční růst tak zpomalil na 1,9 % z říjnových 3,2 %. Navzdory postupnému zpomalování růstu cen potravin vzrostly jejich ceny za celý letošní rok v průměru o 5 % a patří tak mezi hlavní faktory letošního zrychlení inflace. pic.twitter.com/cztZZJWsBc

O snižování inflace v nejbližších měsících je také přesvědčen analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. "Velkou měrou by k tomuto poklesu mohly přispět ceny elektřiny. Sestupný trend inflace může být navíc podporován efektem nedávného značného posílení koruny," uvedl. Opačný vliv na inflaci ale podle něj začne mít příští rok rozpočtová politika vlády.