Mnohem více zaměstnavatelů bude nabírat než propouštět

Čeští zaměstnavatelé plánují i ve čtvrtém čtvrtletí tohoto roku více nabírat zaměstnance než propouštět. Vyplývá to z pravidelného průzkumu společnosti Manpower mezi 750 zaměstnavateli v soukromém i veřejném sektoru v ČR, jehož výsledky firma dnes zveřejnila na tiskové konferenci.

Přijímat nové zaměstnance plánuje podle průzkumu 16 procent zaměstnavatelů, naopak šest procent očekává snižování jejich počtu. Na 77 procent oslovených firem uvedlo, že během čtvrtého čtvrtletí změnu nechystá. Čistý index trhu práce tak činí plus deset procent. V předchozím čtvrtletí to bylo plus sedm procent.

"Většina sektorů plánuje v závěru roku nabírat podobně vysokým tempem, jako tomu bylo v roce 2018. Aktuálně je rekordní počet neobsazených pracovních míst v historii. Pandemie ale zmrazila trh práce a ten se oživuje jen velmi pomalu. Lidé nechtějí dobrovolně měnit zaměstnání a jít do nejistoty," uvedla generální ředitelka ManpowerGroup ČR a Slovensko Jaroslava Rezlerová.

Najít větší množství dělníků nebo skladníků je podle ní podobně náročné, jako nábor programátorů. Složitý je nadále nábor zaměstnanců s technickým vzděláním všech úrovní od řemeslníků po strojní a IT inženýry. Extrémně náročné je pro zaměstnavatele nalákat zpět zaměstnance do gastronomie, ubytování a osobních služeb. Ti si většinou našli uplatnění v jiných oborech a z obavy z dalších vln pandemie se nechtějí vrátit do oborů, které byly v pandemii uzavřené, dodala.

Nejsilnější náborové prostředí hlásí zpracovatelský průmysl, který je zároveň největším českým zaměstnavatelem. V tomto sektoru je čistý index 22 procent. Zaměstnavatelé ve stavebnictví hlásí vysoký optimismus s indexem plus 18 procent a ubytování a stravování plus 13 procent.

Nejsilnější náborové plány hlásí velké organizace nad 250 zaměstnanců s indexem plus 21 procent. Střední organizace s 50 až 250 zaměstnanci vykazují index plus devět procent, malé organizace plus osm procent a mikro organizace plus tři procenta.

Zaměstnavatelé ve všech třech regionech jsou optimističtí, nejvíce pak v Praze s indexem plus 17 procent. Index na Moravě a ve Slezsku stejně jako v Čechách dosahuje plus sedmi procent.

Zaměstnavatelé ve 41 ze 43 zemí a oblastí plánují v nadcházejícím čtvrtletí zvyšovat počet zaměstnanců, pouze ve dvou nikoliv. V porovnání s předchozím čtvrtletím náborové plány posílily ve 31 ze 43 zemí, oslabily v deseti a zůstaly beze změny ve dvou. Ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku, kdy pandemie covid-19 byla intenzivní v téměř celém světě, zaměstnavatelé ve všech 43 zemích a oblastech hlásí růst trhu práce.

Nejsilnější trh práce očekávají v příštím čtvrtletí zaměstnavatelé ve Spojených státech, Indii, Kanadě, Nizozemsku, Mexiku a Francii, zatímco nejslabší náborové aktivity hlásí Panama, Jižní Afrika, Singapur, Chorvatsko a Argentina.

Související

Ilustrační foto

Proč jsou cizinci levnou pracovní silou? Studie odpověděla na ožehavou otázku

Zatímco mnoho západních zemí čelí stárnutí populace, nízké porodnosti a nedostatku pracovní síly, efektivní integrace imigrantů se stává klíčovou výzvou. Nová studie tří profesorů sociologie – z univerzit v Oslu, Kalifornii a na IESE Business School ve Španělsku – nyní přináší alarmující zjištění: imigranti v Evropě a Severní Americe vydělávají v průměru o 17,9 % méně než lidé narození v dané zemi. Hlavní příčinou přitom není nedostatek kvalifikace, ale omezený přístup k lépe placeným pracovním místům.

Více souvisejících

zaměstnání ,  zaměstnavatelé

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev má rakovinu, lékaři mu odstranili část plíce

Papež Lev XIV. podstoupil v římské nemocnici Gemelli úspěšný chirurgický zákrok, během kterého mu byl odstraněn dolní lalok pravé plíce. Vatikán v úterý večer v oficiálním lékařském bulletinu potvrdil, že u jednasedmdesátiletého pontifika byla po operaci diagnostikována rakovina plic, konkrétně plicní adenokarcinom.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Rusko na Ukrajině likviduje americké podniky. Firmám se mlčení Bílého domu nelíbí

Americký prezident Donald Trump a jeho administrativa čelí kritice kvůli tomu, že nevyjádřili žádné stanovisko k nedávným útokům na americké podniky na Ukrajině. Zatímco Bílý dům tlačí na Ukrajinu, aby zastavila útoky na ruské rafinerie kvůli dopadům na americké spotřebitele, ruské rakety a drony mezitím cíleně ničí majetek amerických firem. Tato situace vyvolává značné znepokojení mezi zástupci byznysu.

před 4 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu ovlivní studená fronta, citelně se ochladí

Víkendové počasí přinese na naše území výraznou změnu, kterou ovlivní přechod studené fronty postupující od severozápadu. Zpočátku sice převládne polojasno a ráno se ojediněle tvoří mlhy, avšak během dne začne oblačnosti od severozápadu rychle přibývat.  

včera

Mrakodrapy

Saúdská Arábie vynakládá na obranu desítky miliard dolarů. Proč nedokázala sestřelit rakety Hútíů?

Saúdská Arábie vynakládá každoročně desítky miliard dolarů na zajištění své bezpečnosti, přesto se jí navzdory obrovským investicím nedaří plně ochránit klíčovou infrastrukturu. Země čelí opakovaným raketovým a dronovým útokům ze strany jemenských povstalců, které vážně ohrožují její strategické objekty. Tyto incidenty ukazují na přetrvávající zranitelnost navzdory maximální snaze státních orgánů.

včera

včera

Sýrie

Bývalý syrský generál zodpovědný za program chemických zbraní žije v Libanonu pod ochranou USA, zjistila BBC

Bývalý syrský generál Bassam al-Hassan, který je obviněn ze spáchání zločinů proti lidskosti a v minulosti dohlížel na syrský program chemických zbraní, žije v Libanonu pod ochranou a s finanční podporou ze strany Spojených států a libanonských úřadů. Vyplývá to z vyšetřování stanice BBC a rozhlasové sítě NPR. Hassan, jenž působil jako blízký poradce sesazeného prezidenta Bašára Asada, získal útočiště výměnou za poskytování zpravodajských informací.

včera

Předseda SPD Tomio Okamura

Okamura: Koalice se dohodla, že nelegální překročení státních hranic bude opět trestným činem

Nelegální překročení státních hranic České republiky by se mělo v budoucnu opět stát trestným činem, a to na základě dohody vládní koalice, kterou po jednání oznámil předseda Sněmovny a šéf hnutí SPD Tomio Okamura. Nová úprava má cílit výhradně na občany třetích zemí, kteří se pokusí dostat na české území nelegálním způsobem, přičemž se nijak nedotkne obyvatel Evropské unie, Norska či Švýcarska.

včera

včera

Velká Británie

MI5: Spojené království čelí největším hrozbám od konce studené války, hlavním agresorem je Rusko

Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Spojené království vstoupilo do zcela nové éry národní bezpečnosti, v níž čelí nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války. Šéf tajné služby Sir Ken McCallum v projevu v Londýně uvedl, že současná úroveň rizika vyžaduje mnohem větší nasazení personálních i finančních zdrojů než v minulých desetiletích, přičemž do ohrožení se dostávají klíčové oblasti od bankovnictví přes leteckou dopravu až po zdravotnictví.

včera

Donald Tusk

EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní

Evropští představitelé se připravují na čtvrteční summit Evropské rady, kde hodlají prosadit zpřísnění sankcí vůči Ruské federaci. Tento krok přichází v době rostoucího napětí a zjevného rozporu s postupem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno uzavřel dohodu s Vladimirem Putinem o uvolnění dovozu ruské nafty s cílem snížit ceny pohonných hmot v USA.

včera

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

včera

včera

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

včera

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

včera

včera

včera

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

včera

včera

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy