Asociace malých a středních podniků žádá stát o pomoc restauracím kvůli koronavirové pandemii. Aby se obor mohl rozvíjet, potřebuje alespoň částečně kompenzovat ztráty vzniklé jarním uzavřením a současným omezením provozu.
Asociace navrhla spolu s Českým svazem pivovarů a sladoven navrhla Národní program pro gastronomii, kde je pět dlouhodobých a čtyři krátkodobá opatření, která by sektoru pomohla.
Je to například prodloužení programu Antivirus, marketingová kampaň, legalizace spropitného a snížení DPH do konce příštího roku na stravovací služby na pět procent. Bez pomoci hrozí konec 40.000 pracovních míst, uvádí.
"Aktuální situace v gastronomii je bez přehánění kritická. Po lednu a únoru, které jsou tradičně nejslabší měsíce v roce, přišlo tříměsíční uzavření hospod následované ekonomicky podprůměrným létem," popisuje spolumajitel skupiny Hospodska Luboš Kastner.
Podle dřívějšího odhadu přišly hospody a restaurace do konce července letos na tržbách o 30 miliard korun. Až na 30 procent pak hodnotí možný propad tržeb způsobený současnou kratší otevírací dobou, kdy hospody a restaurace musí zavírat v 22:00. Asociace se snaží prosadit posunutí zavírací hodiny na 23:00.
V rámci krátkodobé pomoci by mělo zlepšit situace restaurací prodloužení programu Antivirus do konce letošního roku, následný kurzarbeit by pak měl zohledňovat i potřeby gastronomických podniků, uvádí asociace. Dále by se mělo snížit DPH na pět procent na stravovací služby do konce příštího roku, což by sektoru mohlo přinést pět až osm miliard korun. Dále žádá 150 milionů korun z marketingového rozpočtu ministerstva pro místní rozvoj na podporu návštěvnosti gastronomických provozů a nové dotační tituly z fondu obnovy EU.
U dlouhodobých opatření chce asociace sjednotit DPH ve stravovacích službách na deset procent včetně braní jídla s sebou, dále podporovat vzdělávání v gastronomii či legalizovat spropitné. To by mělo být příjmem zaměstnance, neplatil by z něj daně ani sociální odvody. Dále pak chce jasný rámec kontrol odvětví a podporu flexibility práce v gastronomii.
Nejhorší situace je podle asociace v Praze a Karlových Varech, velké propady tržeb ale zaznamenaly i Jihomoravský, Jihočeský a Moravskoslezský kraj.
Propad tržeb veřejného stravování by mohl v meziročním srovnání letos dosáhnout 60 miliard korun. Podle katastrofického scénáře by však mohl být až 80 miliard korun. Nejvíce zasažené jsou bary a kluby, místně největší propad eviduje Praha, dodala v pondělí publikovaná analýzy společnosti Data Servis pro Asociaci hotelů a restaurací ČR (AHR).
V ČR od pondělí na 30 dní platí nouzový stav. V restauracích nyní může u stolu sedět maximálně šest lidí, povinné je nošení roušek vyjma konzumace, a dezinfekce rukou. Stravovací zařízení musejí být mezi 22:00 a 06:00 veřejnosti uzavřena. Občerstvení mohou prodávat v tuto dobu přes výdejní okénka. Omezení otevírací doby se podle AHR dotkne asi 23 procent provozoven, které musely zavřít o tři a více hodin dříve. Kvůli zkrácení otevírací doby neomezí návštěvu 63 procent lidí, 29 procent respondentů plánují méně časté návštěvy těchto podniků. Úplně se jim plánuje vyhýbat osm procent lidí.
Spropitné v ČR není upraveno žádným právním předpisem. Podle loňského průzkumu STEM/MARK nechávají Češi v restauracích jako spropitné nejčastěji 20 až 40 korun. Deset procent z útraty personálu nechává jen každý pátý host, stejný podíl nechává spropitné větší než desetinu. Zhruba 70 procent lidí obsluhu odmění jen pár desetikorunami, třetina pak zaokrouhluje pouze na koruny.
Související
Ukrajinské bary vyškrtávají v Česku populární nápoj. Jeho výrobce dál podniká v Rusku
Restaurace chtějí, aby vláda platila za zařazení do michelinského průvodce. Stát by podpořil celou ekonomiku, míní Pohlreich
Restaurace , DPH , Asociace malých a středních podniků a živnostníků , Vláda ČR , Ekonomika
Aktuálně se děje
před 8 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 50 minutami
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 1 hodinou
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 2 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 3 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 4 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák