Národní program pro gastronomii: Asociace žádá legalizaci spropitného a snížení DPH

Asociace malých a středních podniků žádá stát o pomoc restauracím kvůli koronavirové pandemii. Aby se obor mohl rozvíjet, potřebuje alespoň částečně kompenzovat ztráty vzniklé jarním uzavřením a současným omezením provozu.

Asociace navrhla spolu s Českým svazem pivovarů a sladoven navrhla Národní program pro gastronomii, kde je pět dlouhodobých a čtyři krátkodobá opatření, která by sektoru pomohla.

Je to například prodloužení programu Antivirus, marketingová kampaň, legalizace spropitného a snížení DPH do konce příštího roku na stravovací služby na pět procent. Bez pomoci hrozí konec 40.000 pracovních míst, uvádí.

"Aktuální situace v gastronomii je bez přehánění kritická. Po lednu a únoru, které jsou tradičně nejslabší měsíce v roce, přišlo tříměsíční uzavření hospod následované ekonomicky podprůměrným létem," popisuje spolumajitel skupiny Hospodska Luboš Kastner.

Podle dřívějšího odhadu přišly hospody a restaurace do konce července letos na tržbách o 30 miliard korun. Až na 30 procent pak hodnotí možný propad tržeb způsobený současnou kratší otevírací dobou, kdy hospody a restaurace musí zavírat v 22:00. Asociace se snaží prosadit posunutí zavírací hodiny na 23:00.

V rámci krátkodobé pomoci by mělo zlepšit situace restaurací prodloužení programu Antivirus do konce letošního roku, následný kurzarbeit by pak měl zohledňovat i potřeby gastronomických podniků, uvádí asociace. Dále by se mělo snížit DPH na pět procent na stravovací služby do konce příštího roku, což by sektoru mohlo přinést pět až osm miliard korun. Dále žádá 150 milionů korun z marketingového rozpočtu ministerstva pro místní rozvoj na podporu návštěvnosti gastronomických provozů a nové dotační tituly z fondu obnovy EU.

U dlouhodobých opatření chce asociace sjednotit DPH ve stravovacích službách na deset procent včetně braní jídla s sebou, dále podporovat vzdělávání v gastronomii či legalizovat spropitné. To by mělo být příjmem zaměstnance, neplatil by z něj daně ani sociální odvody. Dále pak chce jasný rámec kontrol odvětví a podporu flexibility práce v gastronomii.

Nejhorší situace je podle asociace v Praze a Karlových Varech, velké propady tržeb ale zaznamenaly i Jihomoravský, Jihočeský a Moravskoslezský kraj.

Propad tržeb veřejného stravování by mohl v meziročním srovnání letos dosáhnout 60 miliard korun. Podle katastrofického scénáře by však mohl být až 80 miliard korun. Nejvíce zasažené jsou bary a kluby, místně největší propad eviduje Praha, dodala v pondělí publikovaná analýzy společnosti Data Servis pro Asociaci hotelů a restaurací ČR (AHR).

V ČR od pondělí na 30 dní platí nouzový stav. V restauracích nyní může u stolu sedět maximálně šest lidí, povinné je nošení roušek vyjma konzumace, a dezinfekce rukou. Stravovací zařízení musejí být mezi 22:00 a 06:00 veřejnosti uzavřena. Občerstvení mohou prodávat v tuto dobu přes výdejní okénka. Omezení otevírací doby se podle AHR dotkne asi 23 procent provozoven, které musely zavřít o tři a více hodin dříve. Kvůli zkrácení otevírací doby neomezí návštěvu 63 procent lidí, 29 procent respondentů plánují méně časté návštěvy těchto podniků. Úplně se jim plánuje vyhýbat osm procent lidí.

Spropitné v ČR není upraveno žádným právním předpisem. Podle loňského průzkumu STEM/MARK nechávají Češi v restauracích jako spropitné nejčastěji 20 až 40 korun. Deset procent z útraty personálu nechává jen každý pátý host, stejný podíl nechává spropitné větší než desetinu. Zhruba 70 procent lidí obsluhu odmění jen pár desetikorunami, třetina pak zaokrouhluje pouze na koruny.

Související

Více souvisejících

Restaurace DPH Asociace malých a středních podniků a živnostníků Vláda ČR Ekonomika

Aktuálně se děje

před 56 minutami

Ester Ledecká

Ester Ledecká přepisuje historii. Po bronzu z lyžařského sjezdu má zlato ze snowboardingu

Česká zimní sportovní královna Ester Ledecká potvrdila, že se jí tak neříká náhodou. Zase jednou totiž přepisovala svým výkonem historii a stala se tak nesmrtelnou. Přestože už letos jednu medaili z mistrovství světa má, ve čtvrtek se jí podařilo získat další medaili z dalšího letošního mistrovství světa. Jak známo, v únoru v rakouském Saalbachu získala ve sjezdu v rámci světového šampionátu v alpském lyžování bronzovou medaili (což byla první medaile z MS v historii pro nějakého českého alpského lyžaře), nyní na ni navázala na mistrovství světa ve snowboardingu, tedy v druhém zimním sportu, který tento sportovní fenomén provozuje. Stalo se tak v paralelním obřím slalomu ve švýcarském Svatém Mořici, který s přehledem ovládla a stala se tak mistryní světa.

před 1 hodinou

Marco Rubio při jednání s ruskou delegací v Rijádu.

Francie uspořádá další summit o Ukrajině, v Saúdské Arábii budou jednat USA s Ruskem a Ukrajinou

Francouzský prezident Emmanuel Macron plánuje na čtvrtek 27. března uspořádat summit evropských lídrů, jehož hlavním tématem bude situace na Ukrajině a bezpečnostní otázky související s hrozbami ze strany Ruska. Oznámili to tři vysocí představitelé pro server Politico. O něco dříve, v pondělí 24. března, se v Saúdské Arábii uskuteční další kolo vyjednávání mezi USA, Ruskem a Ukrajinou.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

František Straka

Straka bude opět na Slovensku „psem záchranářem“. Tahat kaštany z ohně bude v Banské Bystrici

Fotbalový trenér František Straka zase jednou po čase míří k sousedům na Slovensko. A opět tam bude zachraňovat jeden z klubů tamní nejvyšší soutěže. Po předešlých tamních působeních v Trenčíně a Michalovcích nyní hodlá mezi slovenskou elitu udržet Duklu Banskou Bystricu. Ta se v současnosti nachází ve skupině o udržení, přičemž už devět zápasů v řadě za sebou nepoznalo, jak chutná vítězství.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Bundeswehr, němečtí mariňáci

Obranný komplex za stamiliardy eur, žádné nákupy z USA. EU zveřejnila plán masivního zbrojení

Evropská unie se rozhodla vyloučit americké zbrojařské společnosti z nového obranného programu Readiness 2030, jehož cílem je posílit evropský vojenský průmysl a snížit závislost na Spojených státech. Oznámila to ve středu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová s tím, že EU chce více nakupovat od evropských výrobců a posílit tak vlastní obrannou technologickou základnu.

před 5 hodinami

Rusko, Kreml

Kreml vybral muže, který povede jednání o míru s USA

Rusko jmenovalo bývalého důstojníka FSB Sergeje Besedu, který měl klíčovou roli při plánování invaze na Ukrajinu v roce 2022, aby vedl mírová jednání s USA v Saúdské Arábii. Beseda, jenž dříve stál v čele pátého ředitelství ruské špionážní agentury FSB a dohlížel na zpravodajské operace na Ukrajině, včetně náboru spolupracovníků před invazí, se v pondělí zúčastní jednání v Rijádu.

před 6 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj dal Trumpovi košem. Odmítl předat USA vlastnictví Záporožské jaderné elektrárny

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl jakoukoli možnost, že by Spojené státy převzaly vlastnictví Záporožské jaderné elektrárny nebo jiných ukrajinských energetických aktiv. Zdůraznil, že veškeré jaderné elektrárny v zemi patří ukrajinskému lidu a jsou ve vlastnictví státu, přičemž Ukrajina hradí jejich provoz i přesto, že Záporožská elektrárna je momentálně okupována Ruskem.

před 7 hodinami

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

EU nutně potřebuje peníze, kde je ale vzít? Zvažuje, že se inspiruje v USA

Evropská unie se ocitá na křižovatce. Hospodářský růst zpomaluje, bezpečnostní architektura starého kontinentu prochází otřesy a potřeba masivních investic do obrany a konkurenceschopnosti je naléhavější než kdy dříve. Hlavní otázkou nadcházejícího summitu evropských lídrů proto bude, zda se konečně podaří uvolnit soukromý kapitál a zapojit ho do financování evropské budoucnosti.

před 8 hodinami

Armáda Velké Británie

Rusko mírové jednotky na Ukrajině nechce. Tak tam pošleme ujišťovací, navrhuje Británie

V Londýně probíhají jednání o možné přítomnosti západních vojenských jednotek na Ukrajině, přičemž se zdůrazňuje, že by se nejednalo o klasické mírové síly, ale spíše o tzv. „ujišťovací síly“. Podle diplomatických a obranných zdrojů by mise nazvaná Multinational Force Ukraine (MFU) měla za cíl posílit jakékoli příměří a dlouhodobě podpořit stabilitu v zemi.

před 9 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Ukrajinci u Kursku ustupují pod ruským tlakem. Ztráta strategické výhody může mít fatální dopad na diplomatická jednání

Ukrajinské síly v Kurské oblasti na území Ruské federace postupně ustupují a ztrácejí strategické pozice. Rusové znovu ovládli město Sudža a podle dostupných informací vytlačují Ukrajince zpět až do Sumské oblasti. Tím Kyjev přichází o klíčovou vyjednávací výhodu, která se pod rostoucím tlakem současné administrativy Bílého domu může zcela rozplynout. Pokud by se situace vyvíjela v neprospěch Ukrajiny i na diplomatické frontě, hrozí dokonce extrémní scénář, v němž by mohla proběhnout i kremelská „denacifikace“ – se všemi důsledky, které by to znamenalo pro ukrajinskou suverenitu.

před 10 hodinami

Donald Trump

Velké sliby, nulové výsledky. Trumpův sen o konci války na Ukrajině se rozpadá

Prezident Donald Trump se v tomto týdnu pustil do nejintenzivnější diplomatické snahy o ukončení války na Ukrajině od ruské invaze před třemi lety. Jeho telefonáty s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským však přinesly smíšené výsledky a ukázaly, jak složitá je cesta k míru.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 13 hodinami

před 13 hodinami

Izraelská armáda se chystá k útoku

Izraelská armáda zahájila ofenzívu v Pásmu Gazy

Izraelská armáda ve středu oznámila, že zahájila „cílené pozemní operace“ v pásmu Gazy, částečně znovu ovládla klíčovou oblast a rozšířila tzv. bezpečnostní zónu mezi severní a jižní částí území. Tento krok následoval po úterním leteckém bombardování, které ukončilo dvouměsíční příměří s hnutím Hamás.

před 14 hodinami

Převezmeme vaše jaderné elektrárny, navrhnul Trump Zelenskému

Bílý dům oznámil, že během včerejšího telefonátu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským se diskutovalo o možnosti amerického vlastnictví ukrajinských jaderných elektráren. Zelenskyj později upřesnil, že se jednalo pouze o elektrárnu v ruskou okupovaném Záporoží.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy