Návrh rozpočtu by měl vycházet jen z platných zákonů, požaduje rada

Národní rozpočtová rada doporučila upravit schvalování státního rozpočtu tak, aby návrh rozpočtu byl předkládán pouze s daňovými příjmy vycházejícími z platných zákonů. Vyplývá to z dnes zveřejněného pravidelného čtvrtletního stanoviska rady k vývoji veřejných financí.

Například návrh státního rozpočtu na příští rok, který dnes schvaluje Sněmovna, počítá s některými příjmy na základě zákonů, které ještě nebyly schváleny. Jde například o zvyšování spotřební daně u alkoholu a tabáku. Ministerstvo financí uvedlo, že si případná rizika uvědomuje, zákony se snaží předkládat s dostatečným předstihem, ale neovlivní délku jejich schvalování.

"Státní rozpočet tak může být schválen s příjmy, které nebudou inkasovány, neboť příslušné zákony nemusí být vůbec schváleny, či dojde během jejich projednávání ke změnám se záporným dopadem na očekávané inkaso," uvedla rada. Také upozornila na pozdní schvalování změn daňových zákonů, kvůli kterým pak mají daňoví poplatníci málo času na jejich případné zavedení.

Rada upozornila, že letošní rok není prvním, kdy se obdobné problémy objevily. "Proto se z jejího pohledu jeví jako vhodné přistoupit k takové úpravě této části rozpočtového procesu, která by zajistila, aby návrh rozpočtu pracoval pouze s daňovými příjmy vycházejícími z platných zákonů," uvádí čtvrtletní hodnocení. Jako příklad možné úpravy zmínila rada Švédsko, kde se daňové změny schvalují společně s projednáváním návrhu státního rozpočtu. Ve Velké Británii se pak daňové změny předkládají v dostatečném časovém předstihu.

Ministerstvo uvedlo, že si uvědomuje rizika plynoucí z toho, že návrh státního rozpočtu počítá i s příjmy, u nichž ještě nebyl dokončen legislativní proces. "Ačkoliv nemůžeme ovlivnit rychlost schvalování zákonů, vždy usilujeme o včasné projednání návrhů zákonů s dopadem na příjmovou stránku státního rozpočtu," uvedl úřad. Upozornil, že u některých daňových zákonů je situace ztížená například tím, že podléhají průběžné harmonizaci v Evropské unii. Příkladem je podle úřadu úprava sazeb spotřební daně z tabákových výrobků v daňovém balíčku na rok 2020, pro něž byly dostupné první informace až v polovině února.

Rada dnes dále uvedla, že letošní postupné zpomalování ekonomického růstu se začalo projevovat na zpomalování růstu některých daňových příjmů. "Výsledky plnění státního rozpočtu na konci listopadu 2019 naznačují, že plánované hodnoty nebudou dosaženy zřejmě u DPH a pojistného na sociální zabezpečení, avšak bude se jednat jen o jednotky miliard korun," uvedla rada. Podle ní tak je možné očekávat, že celkový rozdíl mezi vybranými daněmi a plánovanými hodnotami na konci roku nepřesáhne jedno procento plánovaných daňových příjmů.

Z údajů o státním rozpočtu ke konci listopadu vyplývá, že ministerstvo financí na letošní rok počítá s daňovými příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení 1,325 bilionu korun. Ke konci listopadu to bylo 1,178 bilionu korun.

Celkový výsledek rozpočtu v letošním roce bude podle rady záviset především na čerpání kapitálových výdajů. Ty totiž mohou podle rady přesáhnout plánované hodnoty, pokud budou stejně jako v předešlém roce do rozpočtu zapojeny peníze z nespotřebovaných výdajů. Na letošní rok je naplánován schodek rozpočtu 40 miliard korun. Ke konci listopadu byl schodek 38,6 miliardy korun.

Rada dnes také zopakovala své stanovisko ze září, podle kterého by vláda měla mít připravenou konkrétní podobu podpory ekonomiky pomocí rozpočtu kvůli možnému výraznějšímu poklesu ekonomiky. To by mohlo nastat, pokud by se naplnila možná rizika odhadovaného vývoje v podobě zavádění bariér omezujících mezinárodní obchod. MF v nejnovější listopadové prognóze počítá příští rok s růstem ekonomiky o dvě procenta, letos o 2,5 procenta.

Související

Více souvisejících

státní rozpočet Národní rozpočtová rada Vláda ČR Ministerstvo financí Daně

Aktuálně se děje

před 46 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 55 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 7 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 7 hodinami

Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson

Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy