Obejdeme se bez ruského plynu? Expert říká, co nás čeká

Vysoké ceny zemního plynu i závislost jeho dodávek na nepředvídatelném Rusku, které teoreticky může kdykoliv zavřít kohoutky, trápí řadu Čechů. Pod pojmem „plyn“ se však neskrývá jen zemní plyn, u nějž je Česko v současné době závislé na ruském dovozu. Například zkapalněná varianta zemního plynu (LNG) se do Evropy vozí z Kataru či USA, zkapalněný ropný plyn (LPG) se dokonce vyrábí i přímo v tuzemsku.

Cena plynu za poslední rok dramaticky vzrostla. Nejprve přišla energetická krize, která začala ceny hnát vzhůru, a letos v únoru situace vyeskalovala ruskou invazí na Ukrajinu. Právě Rusko je totiž největším dodavatelem zemního plynu do Evropy. Podle aktuálních dat je v České republice k plynu připojených přes 2,6 milionu domácností, není tedy divu, že se mezi lidmi šíří obavy a strach, jak situaci s cenami zvládnout a zda nemohou skončit od plynu zcela odstřiženi, pokud se Rusko například rozhodne „zavřít kohoutky“.

Zemní plyn, nebo zkapalněné plyny propan a butan?

Podstatné je uvědomit si, že se pod pojmem „plyn“ neskrývá pouze zemní plyn dodávaný plynovodem z Ruska. LNG – jeho zkapalněnou variantu distribuovanou tankery – totiž vyváží řada dalších zemí. Největšími světovými exportéry jsou Austrálie (22 %), Katar (22 %) a USA (13 %). Nejdůležitějšími dodavateli do Evropy jsou v současnosti Katar, Nigérie, Alžír a Spojené státy. Doprava tankery je dražší než plynovodem a momentálně jsou zde omezené kapacity. Některé členské země EU však již podnikají aktivní kroky ve snaze zajistit vyšší dodávky LNG, připravuje se též výstavba nových terminálů pro jeho příjem. Zajištění společného nákupu zemního plynu na evropské úrovni by mohlo zajistit přijatelnější ceny plynu.

Podobně jako LNG není na Rusku primárně závislý ani LPG neboli propan-butan. „Význam LPG postupně roste, protože jde o alternativu zemního plynu hlavně tam, kde není dostupná distribuční soustava. Podíl neplynofikovaných obcí v Česku není nezanedbatelný. S tím korespondují loňské statistiky, podle kterých hlavně v souvislosti s povinnou výměnou kotlů výrazně rostla spotřeba LPG pro vytápění domácností. Současně jsme zaznamenali rekordní zájem o instalaci plynových LPG zásobníků, především ve Středočeském a Jihočeském kraji,“ vysvětluje Jiří Karlík, generální ředitel společnosti Primagas.

V reakci na okupaci Ukrajiny ukončila společnost Primagas dodávky LPG z Ruska. Jako část mezinárodní skupiny SHV Energy, světového lídra na trhu s LPG, dokáže společnost rychle zajistit zkapalněný ropný plyn z jiných zdrojů po moři nebo železnici. „Běžně plyn nakupujeme z lokálních zdrojů (ORLEN Unipetrol RPA) a z našeho terminálu v Antverpách. Plyn může být také nakoupen z našeho námořního terminálu v Gdaňsku, kam je dodáván mimo jiné z Velké Británie, Norska nebo Spojených států s využitím překládkového terminálu ve švédském Karlshamnu, který náleží naší sesterské společnosti,“ popisuje Jiří Karlík.

Budoucnost s bioplynem

Do budoucna by nezávislost na ruském plynu mohlo dle odborníků přinést zaměření se na výrobu zemního plynu z biomasy, která má již dnes slibný potenciál. Bioplynem se ovšem nemusí rozumět pouze zemní plyn vyrobený z obnovitelných zdrojů – biometan. Počítá se i s rolí bioLPG, jež je možné taktéž vyrábět z obnovitelných zdrojů. Podle studie BioLPG: A Renewable Pathway Towards 2050, kterou loni publikovala evropská asociace Liquid Gas Europe, lze budoucí poptávku, která by měla na evropském trhu činit v horizontu 30 let přibližně 8 až 12 milionů tun LPG ročně, zcela uspokojit díky bioLPG vyrobenému kompletně z evropských zdrojů.

BioLPG se na českém trhu poprvé objevilo v roce 2020 a ve formě autoplynu bylo rozváženo z plnírny a distribučního centra společnosti Primagas v Horní Suché na Karvinsku. „V prvním roce jsme na český trh dodali propan-butan vyprodukovaný ze zbytků jídla a cukrové řepy použitých primárně na výrobu bioethanolu. V roce 2021 jsme dodávky navýšili a konkrétně šlo o biopropan, který vznikl při výrobě hydrogenovaného rostlinného oleje (HVO), jenž nahrazuje biopaliva první generace,“ říká Jiří Karlík.

Přehled: Není plyn jako plyn

Zemní plyn je přírodní plynná směs tvořená zejména metanem, a to z 80 až 99 % dle země původu. Distribuuje se potrubím a používá se zejména pro topné a technologické účely v domácnostech i v průmyslu.

CNG (z anglického Compressed Natural Gas) je stlačený zemní plyn, a tedy je jeho hlavní složkou opět metan. Vzniká buď stlačením zemního plynu z potrubí, nebo odpařením ze zásobníku LNG (zkapalněného zemního plynu), dovezeného autocisternou nebo lodní dopravou. CNG se u nás nejvíce uplatňuje jako alternativní a ekologičtější palivo pro dopravu a využíván je rovněž pro výrobu tepelné a elektrické energie.

LNG (Liquefied Natural Gas) je opět zemní plyn, který je ovšem zkapalněný. Skladuje se v kryogenních nádržích a využívá se pro pohon nákladních motorových vozidel, autobusů a lodí a také pro topné či průmyslové účely při vysokých energetických spotřebách v lokalitách mimo rozvodné sítě zemního plynu.

Pod zkratkou LPG (z anglického Liquefied Petroleum Gas, tedy zkapalněný ropný plyn) se skrývají dva plyny, propan a butan. Využívají se ve směsi, ale stále více se uplatňuje také čistý propan. LPG má původ stejně jako benzín a nafta v ropě – vzniká při její rafinaci. Větší část – asi 60 % – se však získává při těžbě zemního plynu coby kapalná frakce separovaná od vytěženého metanu. Distribuuje se v tlakových láhvích nebo se dodává autocisternou do zásobníků a čerpacích stanic. Využívá se jako palivo pro vozidla se zážehovým motorem i jako palivo v domácnosti.

Související

Více souvisejících

Zemní plyn Rusko Ukrajinská krize

Aktuálně se děje

před 8 minutami

Adventní věnec, ilustrační fotografie.

Svatá Barbora a tradice adventního času

Adventní období zahrnuje několik dnů, na které připadají památky světců. S nimi si pak naši předci spojovali některé zvyky nebo třeba pranostiky. K nejoblíbenějším světicím patřila svatá Barbora, jejíž svátek je čtvrtého prosincového dne. Jaké tradice se váží ke svaté Barboře?

před 36 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

Policie zasahuje kvůli hlášené střelbě na ZČU v Plzni. (4.12.2024)

Na univerzitě v Plzni se měly ozvat výstřely. Policie prověřuje oznámení

Policie od pozdních odpoledních hodin zasahuje v areálu Západočeské univerzity v Plzni, protože přijala oznámení o údajných výstřelech v areálu. Strážci zákona krátce po půl šesté odpoledne sdělili, že do této chvíle nemají potvrzenou informaci o střelbě či zraněných osobách. Evakuováno bylo zhruba tisíc lidí.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Recep Tayyip Erdogan

Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se aktuálně pouští do riskantní geopolitické hry v Sýrii, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro celý region. Pád Aleppa, který ovládla koalice vedená islamistickou skupinou Hayat Tahrir al-Šám (HTS), znovu rozdmýchal dlouhotrvající syrskou občanskou válku a výrazně oslabil syrského prezidenta Bašára Asada i jeho klíčové spojence – Írán a Rusko.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Tucker Carlson

Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je

Tucker Carlson, známý americký konzervativní komentátor, se znovu objevuje v Rusku, tentokrát kvůli rozhovoru s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Carlson tvrdí, že americké zapojení do konfliktu na Ukrajině nás přibližuje k jaderné válce více než kdykoli předtím, dokonce i více než během kubánské raketové krize. Na jeho odvážná prohlášení reagoval historik Sergey Radchenko, který se specializuje na sovětskou studenou válku a psychologii jaderného vyjednávání.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby

Mezinárodní trestní soud (ICC) čelí v posledních měsících nebývalému oslabení své autority. Rozhodnutí soudu vydat zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, jeho bývalého ministra obrany Yoava Gallanta a vysokého představitele Hamásu vyvolalo kontroverze a otázky o spravedlivém uplatňování mezinárodního práva.

před 7 hodinami

Jun Sok-jol

Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol vyhlášením stanného práva ohrozil křehkou demokracii, která v zemi existuje. Historický vývoj jihokorejského režimu od konce Korejské války v roce 1953 se nese ve jménu autoritářství, vojenských převratů a studentských protestů. Snaha o ukončení násilností a diktatur vedla k tomu, že se Jihokorejcům podařilo vybudovat zemi fungující na principu právního státu a občanských svobod – což Jun Sok-jol v úterý bezprostředně ohrozil.

před 8 hodinami

před 10 hodinami

Jižní Korea, ilustrační foto

Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR

Noc politického chaosu v Jižní Koreji způsobila podle CNN otřesy u jednoho z klíčových demokratických spojenců Spojených států. Prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo, které bylo po silném odporu během několika hodin zrušeno. Tento krok, který Jun označil za nezbytný k ochraně země před „protistátními silami“, vyvolal protesty, výzvy k rezignaci a znepokojení v USA i mezi regionálními hráči, jako je Čína, Rusko a Severní Korea.

před 10 hodinami

Jun Sok-jol

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak

Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.

včera

Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit. 

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?

Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.

včera

EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá

Rozpad vlády Michela Barniera, který je na postu francouzského premiéra jen velmi krátce, se zdá nevyhnutelný. Jeho kabinet se blíží k hlasování o vyslovení nedůvěry, které pravděpodobně prohraje již tento týden. Tento vývoj by mohl vést k finanční krizi v druhé největší ekonomice eurozóny a vyvolat obavy v celé Evropské unii, uvedl server Politico.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy