Počet bankrotů firem i podnikatelů nadále klesá, projevuje se vliv "lex COVID"

Počet návrhů na bankrot obchodních společností v srpnu stoupl o pět na 58. Počet návrhů na bankrot podnikatelů se meziměsíčně snížil o 12 na 558.

"Počet návrhů na bankrot obchodních společností je od května výrazně nižší, než bylo dosud obvyklé. Na bankroty má velký vliv 'lex COVID', který poskytuje ochranu dlužníkům. Mimo jiné stanoví, že soudy nebudou přihlížet k věřitelským insolvenčním návrhům. Tato přechodná lhůta skončila 31. srpna. Od září proto můžeme očekávat růst počtu návrhů na bankrot firem a se zpožděním několika měsíců také růst počtu firemních bankrotů," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

V srpnu bylo nejvíce bankrotů obchodních společností vyhlášeno v obchodu (12), dále ve zpracovatelském průmyslu (devět) a v dopravě a skladování (sedm). Co se týče krajů, bylo nejvíce firemních bankrotů vyhlášeno v Praze (17) a v Jihomoravském kraji (deset). Žádný firemní bankrot OS nebyl vyhlášen v Olomouckém, Pardubickém a Ústeckém kraji.

Nejvíce podnikatelských bankrotů vyhlášeno v obchodu (117), ve stavebnictví (101) a v ostatních činnostech (70). Co se týče krajů, bylo nejvíce bankrotů podnikatelů vyhlášeno v Moravskoslezském kraji (70) a v Praze (58). Nejméně jich bylo naopak vyhlášeno v Karlovarském kraji (13) a na Vysočině (16).

V ČR bylo v srpnu vyhlášeno 1281 osobních bankrotů, o 110 méně než v červenci. Jejich počet byl tak nejnižší od června 2019, kdy vstoupila v účinnost novela insolvenčního zákona. Zároveň bylo podáno 1377 návrhů na osobní bankrot, o 166 méně než v předchozím měsíci.

"V srpnu bylo vyhlášeno o 40 procent méně osobních bankrotů než o rok dříve a jejich počet se blížil hodnotám před účinností novely insolvenčního zákona," uvedla Kameníčková.

Nejvíce osobních bankrotů bylo vyhlášeno v srpnu v Moravskoslezském kraji (223), v Ústeckém kraji (158) a v Jihomoravském kraji (154).

Lidé mohou od loňského června nově buď splatit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent dluhu, nebo by měli za pět let dorovnat aspoň 30 procent dlužné částky. V prvním případě jde o jakési zrychlené oddlužení, využitelné zejména v případě nižších dluhů. Ve druhém případě je oddlužení splněno, jestliže po dobu pěti let od schválení oddlužení dlužník neporušil svou povinnost vynaložit veškeré úsilí k uspokojení pohledávek svých věřitelů.