Z kumulovaného dluhu státního rozpočtu 665,5 miliardy Kč v období od ledna 2020 do srpna 2021 činila vládní podpora podnikatelů zasažených pandemií koronaviru 185,3 miliardy Kč. Vyplývá to z výpočtů Hospodářské komory, které dnes na předvolební debatě představil její tajemník Tomáš Vrbík. Poučením pro příště by podle něj mělo být to, že pomoc z veřejných rozpočtů může být klidně nižší, ale rychlejší a méně administrativně náročná.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) uvedla, že její plán počítá s citlivou konsolidací veřejných rozpočtů, při které se nesmí zaškrtit křehký hospodářských růst. Připomněla návrh snížit deficit veřejných financí na 50 procent HDP do roku 2024 a za sedm let je mít vyrovnané.
Ekonomičtí experti KSČM a ČSSD chtějí řešit deficitní rozpočet především zvýšením jeho příjmové strany. "Nevyhneme se revizi daňového mixu," řekl expert KSČM Jiří Dolejš. Místopředseda ČSSD Roman Onderka se vyslovil pro zavedení takzvané digitální daně a bankovní daně. "Bankovní sektor má české ekonomice co vracet," podotkl.
Je potřeba podpořit růst české ekonomiky a zrušit různé daňové výjimky a dotace, míní expert Pirátů a STAN Věslav Michalik. Na výdajové straně je podle něj nutné ušetřit, jak u jednorázových výdajů, tak těch systémových. Dokáže si představit zvýšení spotřební daně u nafty.
Expert ODS Jan Skopeček vidí konsolidaci rozpočtu v kombinaci růstu ekonomiky a snížení výdajů. "Ale bez penzijní reformy veřejné finance dlouhodobě uzdravit nelze," poznamenal. Podporu růstu ekonomiky investicemi považuje za řešení expert SPD Radim Fiala. Vyšší zdanění si umí představit pouze u nadnárodních korporací.
Podle nejnovější makroekonomické prognózy MF počítá se snižováním strukturálního deficitu, což je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu, o 0,5 procentního bodu ročně. Z letošního 6,1 procenta hrubého domácího produktu by měl deficit klesnout na 4,6 procenta v roce 2024. V případě úspor, které MF plánuje, by měl deficit klesnout do roku 2024 na 3,9 procenta HDP. Úspory by se měly týkat provozních výdajů, úpravy spotřebních daní, revize zdanění globálních firem a pokračování redukce daňových výjimek.
Související
Podnikatel Karel Kadlec zemřel. Z CarTec Group udělal respektovanou firmu
Víte, jaký program dokáže ušetřit práci každému podnikateli? Online fakturace
podnikatelé , hospodářská komora
Aktuálně se děje
včera
Policie vyšetřuje tragédii ve Vsetíně. Důchodkyně nepřežila střet s autem
včera
Britská monarchie ukázala soudržnost. Na fotce ale chybějí někteří členové rodiny
včera
Slavia potrestala hříšníky z posledních zápasů. Bořil a Chorý zaplatí pokutu
včera
Vojtěch si vytyčil nelehký úkol. Chce, aby Češi omezili pití alkoholu
včera
Babiš opět píše do Bruselu. Premiér prozradil, co se Česku nelíbí
včera
Senior tvrdil, že umístil bombu na ministerstvu. Po vyjednávání se vzdal
včera
Předpověď počasí předpokládá změnu, kterou pocítíme. Nastane o víkendu
včera
Babišova Agrofertu si opět všímají v zahraničí. Znovu může čerpat evropské dotace
včera
Z Bílého domu vylezl další bizár. Trump nabízí slevy, které jsou matematicky nemožné
včera
Ostuda Česka: Kontroverzní Kanye West má vystoupit v Praze, zbytek Evropy mu koncerty zrušil
včera
Odvolejte nekompetentního Klempíře a stáhněte ten paskvil, vyzval Babiše Fiala
včera
Moderní verze Rakouska-Uherska? Magyarovy plány s Visegrádskou skupinou se dotýkají i Česka
včera
Lídři EU se sejdou se Zelenským na Kypru. Potvrdí 90miliardovou půjčku Ukrajině
včera
Experti: Írán je jednotnější než před válkou. Trump situaci v zemi vůbec nepochopil
včera
Víte, kolik je na světě miliardářů a milionářů? Možná výrazně víc, než si myslíte
včera
Otevření Hormuzského průlivu je podle Íránu nemožné. Příměří platí na neurčito, prohlásil Trump
včera
Počasí se začne oteplovat, v neděli se ale teploty propadnou
22. dubna 2026 21:15
Evropská unie představila plán na boj s energetickou krizí
22. dubna 2026 19:55
Zelenskyj: Ukrajina nemůže čekat, až skončí válka v Íránu
22. dubna 2026 18:38
Bundeswehr chce být nejsilnější armádou v Evropě. Rusko je největší hrozbou
Německý ministr obrany Boris Pistorius představil první komplexní vojenskou strategii Bundeswehru, která reaguje na zásadní proměnu bezpečnostní situace v Evropě. K těmto změnám přispěl ruský útok na Ukrajinu, napětí ve vztazích s USA a aktuální konflikt na Blízkém východě. Berlín se nyní snaží jasně vytyčit svůj nový vojenský kurz, aby odpovídal aktuálním výzvám.
Zdroj: Libor Novák