Restauracím může návrat k běžným obratům trvat až dva roky

Vláda deklaruje pomoc podnikatelům, ale kompenzace jsou nedostatečné. Její komunikace a jednání jsou zmatečné, nepodává plnohodnotné informace o plánovaných krocích, řekla v rozhovoru s ČTK za APRON Kateřina Holnová.

Už otevření po první vlně pandemie v loňském roce podle Holnové ukázalo, že do restaurací chodí méně lidí. Není to přitom podle ní problém jen stravovacích podniků. I po uvolnění bude stále část lidí velmi obezřetná a bude se vyhýbat třeba i návštěvám obchodů či služeb, uvedla.

Další velkou hrozbou je nedostatek personálu. U podniků, které se stále snaží současnou krizi překonat, se podle Holnové významně snížily počty pracovníků. Výpovědi přitom v mnohých případech nedávali zaměstnavatelé. "Pracovníci už zkrátka ztratili trpělivost a přešli raději do jistějšího oboru. Máme signály, že mnozí se nebudou chtít do gastronomie vrátit," řekla Holnová.

Nedostatek personálu spolu s dalšími předpokládanými omezeními jako nařízenou vzdáleností stolů nebo maximální obsazeností budou podle Holnové provozovatelům stravovací podniků snižovat možnost dostat se co nejrychleji k původnímu obratu.

Restauratéři tak budou potřebovat pomoc státu ještě po uvolnění opatření. Nemohou to přitom být jen záruční programy, jak dříve avizoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). "Nemáme informaci, že by byly banky už od jara ochotné podnikatelům z gastronomie poskytnout půjčky. Pokud budu ale dodržovat princip řádného hospodáře, nemohu si ani o úvěr za současného nejistého stavu požádat. Pokud k tomu stát vyzývá, nabádá k porušování zákona," uvedla dále Holnová.

Stravovací podniky, které mají otevřená výdejní okna, dosahují podle Holnové minimálních příjmů. Pohybují se podle ní mezi deseti a 15 procenty. "Je to spíše o udržení si zákazníků než prosperitě," řekla. Výplaty z vládních podpůrných programů jsou podle ní velmi pomalé. V dalším období si navíc podnikatelé budou muset vybrat, zda budou čerpat příspěvek na zaměstnance, nebo na náklady. Dosavadní podpora se tak ještě sníží, dodala.

Ztráta ve stravovacích službách přitom podle Asociace hotelů a restaurací ČR za každý den uzavření činí 411 milionů korun.

Restaurace, bary a kavárny loni na jaře musely zavřít od 14. března. Hosty mohly pustit na zahrádky od 11. května. Provoz vnitřních prostor vláda povolila od 25. května. Další nucené uzavření nastalo od 14. října, trvalo do 2. prosince. Následně ale platila pro gastronomická zařízení výrazná omezení kapacity i otevírací doby. Stravovací podniky jsou znovu uzavřené od 18. prosince. Občerstvení mohou prodávat jen přes výdejní okna či rozvoz.