Rozpočet si nesestavuje 57 procent domácností, většina má rezervu

Vyplývá to z průzkumu ministerstva financí k finanční gramotnosti, který uskutečnila v lednu 2020 společnost ppm factum research mezi 1003 respondenty. MF částečné výsledky průzkumu dnes zveřejnilo na internetu. Výsledky z předchozího průzkum v roce 2015 byly obdobné, uvedlo MF.

Domácí rozpočet většinou sestavují sestavují ženy, lidé starší 60 let, a osoby chovající se ekonomicky velmi zodpovědně. Naopak rozpočet většinou nesestavují muži, lidé mladší 30 let, vícečlenné domácnosti a osoby s nízkou mírou ekonomické zodpovědnosti.

Během finančního plánování si podle průzkumu 70 procent domácností nastavuje trvalé příkazy a 46 procent domácností používá ke sledování svých výdajů bankovní aplikace. Zároveň 41 procent respondentů si stanovuje finanční cíle například na pořízení bydlení, auta nebo dovolené. Ale jen pro šest procent z nich je hlavním cílem dostatečné finanční zabezpečení v důchodu. Čtvrtina lidí se přitom domnívá, že se dokáže dostatečně finančně zabezpečit pro odchod do důchodu a čtvrtina lidí tomu naopak nevěří.

Ti, kteří si vytvářejí rezervu, k tomu využívali hlavně spořicí účet (31 procent) a běžný účet (28 procent). "Je pozitivní, že se od roku 2010 obrátil trend ve prospěch účtů spořicích," uvedlo MF.

Z průzkumu dále vyplývá, že v lednu 2020 by dokázalo 62 procent lidí zvládnout výpadek měsíčního příjmu. V průzkumu z roku 2015 to bylo 55 procent. Téměř tři čtvrtiny lidí na začátku roku 2020 mohlo zaplatit neočekávaný výdaj 11.200 korun bez nutnosti půjčit si, což je o deset procentních bodů více než před deseti lety.

Zároveň podle průzkumu byla v lednu 2020 polovina domácností schopná pokrýt životní náklady při ztrátě hlavního zdroje příjmu po dobu delší než tři měsíce. Déle než půl roku to bylo možné u 27 procent domácností. Naopak 16 procent dotázaných by s penězi nevyšlo ani jeden měsíc. "Kratší doba pokrytí nákladů se podobně jako u neočekávaného výdaje týká především mladých lidí, osob s nižší finanční gramotností, lidí s nižším vzděláním a občanů s nižším příjmem," uvedlo MF. V předchozích letech byly výsledky podle úřadu obdobné, postupně ale roste kategorie domácností, které by pokryly delší než šestiměsíční výpadek.

Lidé přitom podle průzkumu upřednostňují spoření před investováním. Pouze pět lidí v posledních 12 měsících investovalo do akcií a podílových listů, uvádí průzkum.

Část získaných údajů z průzkumu využije Mezinárodní síť finančního vzdělávání (International Network on Financial Education) při Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj pro mezinárodní srovnání úrovně finanční gramotnosti dospělých. MF nyní bude postupně zveřejňovat dílčí výsledky průzkumu a na konci června představí souhrnné výsledky včetně mezinárodního srovnání.