Stát chce zvýšit poplatek za čerpání minerální vody. Výrobci protestují

Od července se nejspíš zvýší poplatek výrobcům balených vod za čerpání minerální vody. Ministerstvo zdravotnictví navrhuje růst ze současných šesti na devět korun za metr krychlový, návrh v pondělí projedná vláda. Poplatek se zvýšil naposledy v roce 2014, stát na něm vydělal v roce 2018 asi 18 milionů korun. Teď očekává 27 milionů.

Každý Čech spotřeboval v roce 2017 v průměru asi 55 litrů minerálních vod. 

V roce 2018 podle materiálu zpracovaného ministerstvem zdravotnictví byla celková produkce balených přírodních vod 0,8 milionu metrů krychlových, tedy méně než třetina maximálního povoleného čerpání. Skutečné množství se u různých výrobců pohybuje od 30 do 50 procent tohoto maxima.

"Po zohlednění poměru metrů krychlových zaplacených a využitých ke stáčírenské výrobě znamená současný stav průměrnou cenu na úrovni 22,5 korun za metr krychový vyrobené potraviny, tedy asi 3,4 haléře na 1,5litrovou lahev," uvádí materiál.

"Návrh pouze poškodí domácí výrobce i spotřebitele a ohrozí zdroje a jejich využití, přičemž stát ani nevybere více peněz," uvedla letos v září předsedkyně Svazu minerálních vod Jana Ježková.

Podle ministerstva je ale navýšení poplatku přirozenou reakcí na vývoj cen v posledních pěti letech, kdy se poplatek neměnil. "Neměla by mít mít žádný vliv na ceny minerálních vod v obchodech," sdělila tehdy ČTK mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.

V případě, že by se snížil podíl českých minerálních vod na spotřebním koši a rostl by naopak podíl zahraničních, bude ministerstvo podle materiálu zvažovat další úpravy poplatku za čerpání.

Do roku 2001 byla cena čerpání minerální vody podobná ceně za běžnou podzemní vodu. Podle mluvčí ministerstva je pozice minerálních vod jako přírodního bohatství unikátní. "Využívají je velké soukromé korporace ke svým obchodním aktivitám, které jim přináší vysoké zisky. Je tak zcela na místě, aby větší měrou přispěly do státního rozpočtu," uvedla v září mluvčí ministerstva. Podle výrobců je ale změna diskriminační.

Pokud návrh uspěje, sedmi výrobcům vzrostou podle propočtů úřadu náklady na výrobu metru krychlového stočené minerální vody za poplatek z průměrných 22,5 koruny za metr krychlový na 32,5 koruny. Do ceny poplatku se podle výrobce nepromítá péče, kterou výrobce udržuje zdroj ve vlastnictví státu. Změna se podle návrhu dotkne sedmi společností: Bohemia Healing Marienbad Waters (BHMV), Hanácká Kyselka, Chodovar, Karlovarská Korunní, Karlovarské minerální vody, Ondrášovka a Poděbradka.

Výše shodného poplatku na Slovensku představuje zhruba 17 Kč, v Německu 8,40 Kč, v Polsku 7,60 Kč a v Itálii 27 - 81 Kč. V Itálii je poplatek na rozdíl od ostatních uvedených zemí vypočítáván ze skutečně odebraného množství, uvádí ministerstvo.

Související

Více souvisejících

ministerstvo zdravotnictví poplatky Voda

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 12 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

před 16 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy