Studie: Schválené změny daní zvýší růst ekonomiky o necelý procentní bod

Aktuálně Sněmovnou schválené změny daní v podobě zrušení superhrubé mzdy, zavedení sazeb daně z příjmu 15 a 23 procent a zvýšení slevy na poplatníka na 34.125 korun by dodatečně zvýšilo spotřebu o 62 miliard korun. To by vedlo k růstu objemu dováženého zboží a služeb o 13,7 miliardy korun a zvýšení tempa růstu ekonomiky o 0,9 procentního bodu. Dopad změn daní do veřejných financí je přitom zhruba 130 miliard korun.

Uvádí to dnes zveřejněná analýza Raiffeisenbank k dopadům daňového balíčku na ekonomiku.

"Na jedné misce vah leží 130miliardový výpadek v příjmech veřejných rozpočtů, na druhé dodatečná spotřeba v maximální výši 62 miliard korun," uvádí analýza.

Sněmovna předminulý týden schválila v daňovém balíčku nejen zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb daně z příjmu na 15 a 23 procent, ale i zvýšení daňové slevy na poplatníka na 34.125 korun. To by znamenalo příští rok propad příjmů veřejných rozpočtů zhruba o 130 miliard korun. Následně premiér Andrej Babiš (ANO) navrhl senátorům, aby při projednávání balíčku slevu na poplatníka zrušily. Zároveň navrhl nově kompenzovat výpadky příjmů obcí a krajů 20 miliardami korun ročně, a to po dobu dvou let. Ministerstvo financí změnu daní dlouhodobě obhajuje tím, že lidem zůstane více peněz, které následně utratí, což podpoří ekonomiku.

Analýza uvádí, že v případě zaměstnance s příjmy zhruba do 25.000 korun každá dodatečná koruna čistého příjmu putuje do výdajů na spotřebu. Posunem do vyšších příjmových skupin to ale výrazně klesá a navýšení výdajů na spotřebu je u skupin s hrubým měsíčním příjmem nad 50.000 korun zanedbatelné.

"Když zohledníme tyto elasticity spotřeby, z dodatečných čistých příjmů, které by přinesla navrhovaná daňová reforma, by pouze 62 miliard korun bylo pravděpodobně věnováno na spotřebu. Nejistota a zvýšená míra rizika, které většina domácností čelí, může navíc zvýšit sklon k úsporám nad běžnou, z dostupných historických statistik kalkulovanou úroveň," uvádí analýza.

Zároveň analýza odhaduje, že při nárůstu ročních výdajů domácností na spotřebu o 62 miliard korun stoupne objem dovozů o 13,7 miliardy korun. "Ve výsledku by tak spotřeba domácností v roce 2021 meziročně vzrostla o 5,1 procenta místo 2,5 procenta, se kterými počítáme v našem základním scénáři. Současně by se objem dovozů meziročně zvýšil o 0,4 procentního bodu na 4,4 procenta. To by v souhrnu vedlo ke zvýšení tempa růstu ekonomiky o 0,9 procentního bodu," uvádí analýza Raiffeisenbank.

Ministerstvo financí v zářijové prognóze očekává příští rok růst ekonomiky o 3,9 procenta. Česká národní banka příští rok počítá s růstem ekonomiky o 1,7 procenta. Ekonomové českých bank odhadují příští rok růst ekonomiky na dvě procenta kvůli dopadům posledních opatření proti nové vlně epidemie koronaviru.

Související

Více souvisejících

Daně HDP ČR Ekonomika Raiffeisenbank

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Thajsko

Thajskem otřásl krvavý incident. Student zabil nejméně šest lidí

Thajskem v pátek otřásl mimořádně krvavý incident, když mladistvý střelec zaútočil na střední škole v provincii Nonthaburi na předměstí Bangkoku. Podle vyjádření policie začalo násilné řádění poté, co podezřelý čtrnáctiletý chlapec údajně usmrtil své prarodiče v jejich domě a následně zamířil do vzdělávací instituce. 

před 1 hodinou

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Stávající pomoc Kyjevu nestačí. Ukrajina čelí stále intenzivnějším ruským úderům

Ukrajinská města čelí stále intenzivnějším úderům ze strany ruských ozbrojených sil, které naplno využívají zranitelnosti místní protivzdušné obrany. Moskva totiž v posledních měsících masivně sází na balistické rakety. Tyto zbraně dopadají na hustě obydlené oblasti s minimálním nebo dokonce žádným varováním předem, což civilnímu obyvatelstvu dává jen pramalou šanci se včas ukrýt.

před 3 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

5. srpna 2026 21:12

Trumpův mírový plán pro Gazu kolabuje. Netanjahu jej nepodepsal

Mírový plán amerického prezidenta pro Gazu se ocitl v ohrožení poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu veřejně odmítl navrhované podmínky odzbrojení hnutí Hamás. Zatímco šéf Bílého domu dříve tvrdil, že Izrael je s předběžnou dohodou spokojen, izraelská vláda dala jasně najevo, že finální text nepodepsala.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy