Za co Česko utratí miliardy z EU? NERV předložil návrh, chce i změnu maturit

Evropské peníze by se v příštím programovacím období měly investovat do digitalizace, silnic a dálnic, škol, vědy či vylepšení kvality institucí. Navrhla to Národní ekonomická rada vlády (NERV). NERV dále míní, že vláda by měla vybrat čtyři až šest oborů, kam finance nasměrovat.

Server echo24.cz zmínil například informační technologie, biotechnologie či farmacii. Vláda by měla návrh na rozdělení peněz schválit 7. září, následovat bude připomínkové řízení.

Česká republika si proti končícímu sedmiletému období polepší o téměř čtyři miliardy eur (přes 100 miliard korun). V rámci víceletého finančního rámce dostane ČR 27 miliard eur (707 miliard korun), z fondu obnovy bude čerpat 8,7 miliardy (zhruba 230 miliard korun). Navíc bude mít možnost si dalších 15,4 miliardy eur (400 miliard korun) za výhodných podmínek v rámci fondu vypůjčit.

Mezi návrhy NERV patří zavedení daňové úlevy na investice lidí do optických kabelů na připojení domácnosti nebo daňový odpočet na domácí internet. "Objevuje se i nápad, aby stát podpořil rozvoj mobilních sítí 5G tím, že rozdá zájemcům frekvence zdarma, čímž sníží jejich náklady, a tím pádem i cenu datového připojení," píše echo24.cz Do příštího roku by podle něj všichni Češi měli mít možnost získat digitální identitu pro komunikaci s úřady.

NERV dále chce, aby se evropské peníze použily na hodnocení kvality vysokých škol. "Aby si každý zájemce o studium na konkrétní škole a oboru mohl udělat obrázek, co mu konkrétní univerzita skutečně nabízí," poznamenal server. Státní maturita by se měla upravit po vzoru úspěšných zemí a nároky ve školách by měly zvýšit testy v páté a deváté třídě základních škol.

NERV také doporučil co nejrychlejší zavedení povinné maturity z matematiky. Ministr školství Robert Plaga (ANO) ale nedávno prosadil její zrušení s tím, že je nejprve třeba proměna výuky tohoto předmětu. Maturanti budou moci tak jako dosud dát přednost zkoušce z cizího jazyka. Novelu školského zákona v červnu podepsal prezident.

Sestavením plánu reforem pro Evropskou komisi, na základě kterého bude možné peníze čerpat, byl pověřen vicepremiér, ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Podle Echo24 se na plánu má dále podílet jeho náměstkyně Silvana Jirotková, za NERV pak generální ředitel energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš či ekonom Miroslav Zámečník. Přípravu strategie má podle serveru na starosti také šéf poradenské společnosti McKinsey Dan Svoboda nebo ředitel odboru hospodářská politika na ministerstvu financí David Prušvic.

Podle nedávného vyjádření zástupců ministerstva financí pro ČTK připadá největší část z rozpočtu EU zvýšeného o fond pokrizové obnovy pro příštích sedm let na kohezní politiku, jež slouží k narovnávání rozdílů mezi bohatšími a chudšími evropskými regiony. Jde o více než 19 miliard eur (zhruba 500 miliard korun). Z nového nástroje na podporu oživení a odolnosti, financovaného z fondu obnovy, Česko dostane přibližně 6,7 miliardy eur (175 miliard korun), o něco více pak půjde do zemědělství a na podporu venkova.

Související

Vláda ČR

Strategie vlády: ekonomický růst a modernizace ekonomiky v krátké době

Urychlení investic do dopravní infrastruktury, modernizace zákoníku práce či reformní kroky v regionálním školství patří do souboru opatření, jimiž chce vláda urychlit ekonomický růst a modernizovat tuzemskou ekonomiku. Tyto kroky jsou součástí strategického dokumentu prorůstových opatření, který projednal kabinet na středeční schůzi.

Více souvisejících

nerv Ekonomika státní maturity Robert Plaga Karel Havlíček Školství Česká republika

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

před 2 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

před 3 hodinami

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

před 4 hodinami

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

před 9 hodinami

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Max Verstappen deklasoval konkurenci v těžkých brazilských podmínkách

Náročné deštivé podmínky v São Paulu vytvořily dramatickou závodní podívanou. Max Verstappen zvítězil po fantastické jízdě z 17. pozice, když využil příležitostí, které mu počasí nabídlo. O další překvapení se postaral tým Alpine, který obsadil druhé a třetí místo.

Zdroj: Adam Skála

Další zprávy