Za co Česko utratí miliardy z EU? NERV předložil návrh, chce i změnu maturit

Server echo24.cz zmínil například informační technologie, biotechnologie či farmacii. Vláda by měla návrh na rozdělení peněz schválit 7. září, následovat bude připomínkové řízení.

Česká republika si proti končícímu sedmiletému období polepší o téměř čtyři miliardy eur (přes 100 miliard korun). V rámci víceletého finančního rámce dostane ČR 27 miliard eur (707 miliard korun), z fondu obnovy bude čerpat 8,7 miliardy (zhruba 230 miliard korun). Navíc bude mít možnost si dalších 15,4 miliardy eur (400 miliard korun) za výhodných podmínek v rámci fondu vypůjčit.

Mezi návrhy NERV patří zavedení daňové úlevy na investice lidí do optických kabelů na připojení domácnosti nebo daňový odpočet na domácí internet. "Objevuje se i nápad, aby stát podpořil rozvoj mobilních sítí 5G tím, že rozdá zájemcům frekvence zdarma, čímž sníží jejich náklady, a tím pádem i cenu datového připojení," píše echo24.cz Do příštího roku by podle něj všichni Češi měli mít možnost získat digitální identitu pro komunikaci s úřady.

NERV dále chce, aby se evropské peníze použily na hodnocení kvality vysokých škol. "Aby si každý zájemce o studium na konkrétní škole a oboru mohl udělat obrázek, co mu konkrétní univerzita skutečně nabízí," poznamenal server. Státní maturita by se měla upravit po vzoru úspěšných zemí a nároky ve školách by měly zvýšit testy v páté a deváté třídě základních škol.

NERV také doporučil co nejrychlejší zavedení povinné maturity z matematiky. Ministr školství Robert Plaga (ANO) ale nedávno prosadil její zrušení s tím, že je nejprve třeba proměna výuky tohoto předmětu. Maturanti budou moci tak jako dosud dát přednost zkoušce z cizího jazyka. Novelu školského zákona v červnu podepsal prezident.

Sestavením plánu reforem pro Evropskou komisi, na základě kterého bude možné peníze čerpat, byl pověřen vicepremiér, ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Podle Echo24 se na plánu má dále podílet jeho náměstkyně Silvana Jirotková, za NERV pak generální ředitel energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš či ekonom Miroslav Zámečník. Přípravu strategie má podle serveru na starosti také šéf poradenské společnosti McKinsey Dan Svoboda nebo ředitel odboru hospodářská politika na ministerstvu financí David Prušvic.

Podle nedávného vyjádření zástupců ministerstva financí pro ČTK připadá největší část z rozpočtu EU zvýšeného o fond pokrizové obnovy pro příštích sedm let na kohezní politiku, jež slouží k narovnávání rozdílů mezi bohatšími a chudšími evropskými regiony. Jde o více než 19 miliard eur (zhruba 500 miliard korun). Z nového nástroje na podporu oživení a odolnosti, financovaného z fondu obnovy, Česko dostane přibližně 6,7 miliardy eur (175 miliard korun), o něco více pak půjde do zemědělství a na podporu venkova.