Zaměstnavatelé jsou k návrhu kompenzačního bonusu kritičtí

Zaměstnancům, kteří se po kontaktu s nakaženým dostanou do karantény, by podle MPSV zaměstnavatel připlácel k náhradě mzdy až 250 korun za den, a to nejvýš po deset dnů. Výdaje by si pak firma či instituce odečetla ze sociálních odvodů. Úřad vychází z toho, že lidé budou díky příspěvku ochotnější nechat se testovat na koronavirus a hlásit rizikové kontakty, protože jim v případě karantény nebude hrozit tak výrazný propad přijmu.

Hospodářské komoře vadí, že návrh vytváří tlak na státní rozpočet. "Příspěvek totiž bude celý financován z rostoucího státního dluhu, který v rámci budoucích konsolidačních opatření zřejmě svými daněmi zaplatí podnikatelé a zaměstnanci privátního sektoru," obává se komora.

Zástupci zaměstnavatelů také upozorňují na souběh kompenzačního bonusu s takzvaným balíčkem poslední záchrany pro firmy, o kterém jednají s ministerstvy financí a průmyslu. Ten má pomoci podnikatelům, kteří dosud neměli nárok na žádnou podporu, případně se jich kompenzační programy týkaly jen okrajově. Prezident HK ČR Vladimír Dlouhý se obává, že souhlas zaměstnavatelů s příspěvkem pro pracovníky v karanténě by vláda mohla vydávat za argument, proč už na další podporu podnikatelů nejsou peníze.

Komora má k návrhu i obecnější připomínky. Otázkou podle ní je, proč se příspěvek má týkat pouze lidí v karanténě, kteří by tak dostávali větší podporu než skutečně nemocní s covidem-19. "Diskutabilní je také předpokládaný efekt větší motivace obyvatel k testování a trasování v případě podezření na nákazu koronavirem," domnívá se komora. Dodává, že systém může svádět k zneužití. Za lepší řešení by Dlouhý považoval bezplatné PCR testování lidí i bez doporučení lékaře. Dosud je z veřejného zdravotního pojištění hrazeno pouze méně citlivé antigenní testování.

Přestože komora má k návrhu kompenzačního bonusu výhrady, vidí v něm i některá pozitiva. Oceňuje, že předpokládá využití zápočtu vyplaceného příspěvku proti pravidelným sociálním odvodům zaměstnavatele. Firma tak jednoduše odvede státu pojistné snížené o příspěvky vyplacené zaměstnancům. Dalším plusem je podle Dlouhého také to, že návrh pamatuje i na lidi pracující na dohodu a že nebude zatížen zaměstnavatelským pojistným.

Kolik lidí by mohlo příspěvek v případě schválení návrhu dostat, není z návrhu zákona úplně jasné. Česká správa sociálního zabezpečení evidovala za první letošní měsíc k 24. lednu 61.800 karanténních e-neschopenek. Podle údajů ministerstva zdravotnictví přibylo v Česku za tu dobu ale 207.900 nakažených s potvrzeným koronavirem. Ministryně Maláčová v pondělí zmínila, že v Česku je v průměru 50.000 karantén měsíčně a průměrné měsíční výdaje na bonus by činily 125 milionů korun.