Česko vybírá historicky suverénně nejvíce na daních, a čeká na tučné inkaso mimořádných „daní z drahé elektřiny“

Stát vybírá historicky suverénně nejvíce na daních. Letos v prvním pololetí vybral na daních (bez pojistného na sociální zabezpečení) celkem 644,3 miliardy korun, vyplývá z dat ministerstva financí. To je o přes 36 procent více než v průměru v prvních pololetích let předpandemických a předválečných let 2016 až 2019, říká ekonom Kovanda.

Navíc se stát v srpnu dočká inkasa mimořádné „daně z drahé elektřiny“, v objemu zhruba 54 miliard korun. Tu lidé a firmy státu de facto odvedli skrze vysoké faktury za elektřinu a plyn od ČEZ, který následně svůj rekordní zisk vrátí nikoli jim, ale už státu, v podobě historicky zcela rekordní dividendy.

Stát těží nejen z loňského dramatického, zhruba osminásobného nárůstu ziskovosti ČEZ, ale i dalších velkých podniků, jako je Agrofert. Holding Agrofert podle dnes zveřejněných údajů loni navýšil svůj zisk o 124 procent, z 5,8 na 12,97 miliardy korun.  

Ovšem nárůst ziskovosti velkých podniků – a z toho plynoucího příslušného daňového a dividendového inkasa státu – je vykoupen historickým pádem životní úrovně obyvatelstva České republiky. Tento pád stále i letos hledá své dno. Propady z doby světové finanční krize nebo covidu byly proti dnešku nicotností. 

V prvním letošním čtvrtletí totiž změna reálného měsíčního příjmu na obyvatele vykázala suverénně nejhlubší meziroční propad za celé období minimálně od roku 2005, ukazují data ČSÚ, zveřejněná minulý týden. 

Příjmy obyvatelstva ČR totiž i letos nadále nahlodává mimořádně vysoká, dvouciferná inflace. Přitom ovšem břímě inflace dopadá převážně právě na běžné občany a spotřebitele, nikoli na firmy a podniky. Míra zisku podnikové sféry, která zachycuje její ziskovost, totiž v prvním letošním čtvrtletí rostla meziročně o více než tři procentní body, a to už třetí kvartál v řadě. To značí citelně nadprůměrný růst ziskovosti firem a podniků. Podniková sféra tak evidentně své inflačně navýšené náklady přenáší na zákazníky a spotřebitele, přičemž je v rámci tohoto přenosu v celé řadě případů schopna si ještě k tomu navýšit vlastní marže a zisk.

Zmíněná data ČSÚ tak korespondují s aktuálním poznatky OECD, Banky pro mezinárodní platby či České národní banky.   

V Česku se totiž už loni propadly reálné mzdy vůbec nejvíce ze zemí OECD, tedy ze všech zemí ekonomicky rozvinutého světa, vyplývá z aktuálně zveřejněných dat této organizace (viz Graf 3 níže). Firmám typu energetických podniků, zemědělských či petrochemických firem nebo třeba obchodních řetězců a dalších se totiž v Česku na poměry OECD relativně snadno dařilo přenášet břímě inflace na zákazníky z řad běžných občanů. Ti drahotu akceptovali. A firmy a podniky tak byly schopné často ještě na inflaci vydělat.

V Česku byl totiž fenomén takzvané ziskové (maržové) inflace obzvláště silný i v mezinárodním měřítku. Tento fenomén potvrzuje nově zveřejněná výroční zpráva basilejské Banky pro mezinárodní platby. Reálné mzdy v inflační periodě let 2022 až 2023 poklesly ve vyspělých světových ekonomikách dramaticky více, než je historicky v takových časech obvyklé. V Česku byl navíc tento pokles, jak už je uvedeno, vůbec nejvýraznější z celé OECD.  

Naopak firmy si růst svých zisků udržely na solidní úrovni, zatímco historicky se jim to tak nedařilo.

Firmy typu energetických společností, zemědělských holdingů nebo obchodních řetězců loni umně využily různých, z velké části vyfabulovaných narativů, které jim dovolily zdražit nad rámec objektivního růstu nákladů. Své zisky a jejich růstovou dynamiku si tak navzdory rapidní inflaci udržely. Zaplatil je zákazník z řad řadových občanů, a to v podobě mimořádně zdražené elektřiny, plynu nebo potravin. Čelil často vyšší inflaci, než jaká odpovídala objektivnímu růstu nákladů firem. Právě vysoká inflace je stěžejním důvodem nebývalého propadu reálných výdělku v drtivé většině zemí OECD, jenž byl ovšem zcela nejmarkantnější v Česku. 

Narativy, které firmy využily k navýšení svých marží a zisků – i v Česku se loni již tak poměrně vysoký podíl zisků na celkovém výkonu ekonomiky ještě navýšil –, byly různé. V Česku to byla válka na Ukrajině a „marketingové“ zveličování jejích ekonomických dopadů, které podpořila dikce mnohých politiků, která strašila veřejnost (např. i použitím výrazu „válečná daň“). Třeba v Chorvatsku zase posloužilo přijetí eura, jež firmy a podnikatelé rovněž využili jako zdůvodnění výraznějšího zdražení, než jaké by odůvodňoval reálný růst nákladů.

Související

Plzák španělský (Arion lusitanicus)

Velmi nebezpečný španělský slimák u českých hranic

Plzák španělský, známý svou žravostí, se dál šíří po Evropě a nyní se objevuje i v horských oblastech. Na jeho přítomnost upozorňují mimo jiné zástupci polského Krkonošského národního parku. Tento živočich navíc představuje riziko i pro psy a podobné šelmy.

Více souvisejících

Česká republika Daně CZK

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj přirovnal Putina k Hitlerovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek odmítl podmínky ruského prezidenta Vladimira Putina pro okamžité příměří a zahájení jednání o ukončení války na Ukrajině. Tyto podmínky označil za ultimáta a přirovnal Putinovy návrhy k politice nacistického vůdce Adolfa Hitlera, uvedl server Ukrajinska pravda.

včera

včera

Návštěva Jense Stoltenberga u Zelenského v Kyjevě (29. dubna 2024).

Stoltenberg se vysmál Putinovu návrhu na mír. Podle Kyjeva je absurdní

Ukrajina označila podmínky pro ukončení války, které v pátek představil ruský prezident Vladimir Putin, za absurdní. Podle Ukrajiny se Putin snaží zavádět mezinárodní společenství a oslabovat skutečné diplomatické úsilí zaměřené na dosažení míru, uvedl server Ukrajinska pravda.

včera

EU

Kormidlo zelené politiky EU se neotočí, míní expertka. Nové složení EP ale zřejmě způsobí složitější schvalovací proces

Volby do Evropského parlamentu zasadily nepříjemnou ránu frakci Zelených. Ti oproti volbám z roku 2019 ztratili 18 křesel, letos dosáhli pouze na zisk celkových 7,4 % a 53 mandátů. Expertka na politiku Evropské unie Veronika Velička Zapletalová z Masarykovy univerzity v Brně pro EuroZprávy.cz ale vysvětlila, že ústředním bodem ve schvalovacím procesu je koalice Evropské lidové strany (EPP) a Socialistů a demokratů (S&D)., „Pro Evropskou unii je po technické stránce reálné být do roku 2050 neutrální,“ uvedla. 

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Robert Šlachta

Přísaha a Motoristé jednají o budoucí spolupráci. Proč bořit něco, co funguje, ptá se Šlachta v rozhovoru pro EZ

Koalice Přísahy a Motoristé ve volbách do Evropského parlamentu získala dva mandáty. EuroZprávy.cz v této souvislosti oslovily předsedu hnutí Přísaha Roberta Šlachtu. Odmítl, že by jeho hnutí upozadilo svůj program kvůli spolupráci s Motoristy sobě. „Nikola Bartůšek a Filip Turek spolu skvěle fungují jako tým. Nikola jako odbornice na migraci a Filip jako odborník na Green Deal a průmysl. A to jsou dvě základní témata, o které dalších pět let v Evropě půjde,“ říká. 

včera

včera

včera

včera

Soukup přišel o TV Barrandov. Valná hromada ho odvolala z představenstva

Podnikatel Jan Čermák nahradil Jaromíra Soukupa v jednočlenném představenstvu společnosti Barrandov Televizní Studio, jak rozhodla před měsícem valná hromada firmy. Tato změna byla dnes oficiálně zapsána ve Sbírce listin. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy