Čína a Rusko zřejmě budou ve vzájemném obchodě více využívat vlastní měny

Posílení spolupráce mezi Ruskem a Čínou v ekonomice i byznysu přichází v době, kdy Spojené státy uplatňují vůči Rusku sérii ekonomických i diplomatických sankcí za jeho loňskou invazi na Ukrajinu. Peking odmítl počínání Ruska nazvat invazí, zároveň ale usiluje o mírová jednání a o zastavení bojů na Ukrajině.

Kreml k většímu využívání rublu a jüanu sdělil, že obě tyto měny se už na obchodních platbách mezi Ruskem a Čínou podílejí zhruba ze dvou třetin. Čína je už teď největším obchodním partnerem Ruska.

Moskva a Peking se chystají také rozšířit vzájemný obchod, spolupracovat v energetické a potravinové bezpečnosti a rozvíjet železniční infrastrukturu. Počítají i s výstavbou další infrastruktury, která propojí logistické sítě obou zemí. Oficiální sdělení příliš mnoho podrobností o dojednaných plánech nezmiňují, záměry se ale podle nich soustřeďují na období od současnosti do roku 2030.

Moskva dohodnutou spolupráci v hospodářské oblasti zdůrazňuje více než Peking a také o ní podrobněji informuje. Zatímco čínská strana pouze uvedla, že se zavazuje k výraznému zvýšení vzájemného obchodu do roku 2030, Kreml popisuje dohodnutý růst obchodních vazeb jako "několikanásobné zvýšení".

Objem dovozu z Ruska do Číny se loni při vyjádření v místní měně zvýšil téměř o 49 procent na 763,75 miliardy jüanů (2,45 bilionu Kč), stojí v záznamech čínského celního úřadu. O rok dříve růst činil zhruba 28 procent.

Rusko se zmiňuje také o dalších detailech, které čínská strana podrobněji nekomentuje. "Co se investic týče, naše země sestavily soubor 80 důležitých a slibných bilaterálních projektů v různých oborech v objemu zhruba 165 miliard dolarů (3,6 bilionu Kč)," píše se v oznámení Kremlu. "V transakcích mezi Ruskou federací a jejími partnery v Asii, Africe a Latinské Americe podporujeme používání čínského jüanu," stojí dále v textu.

Zdaleka nejvíce používanou měnou v obchodních transakcích po celém světě je americký dolar. Veřejně dostupné údaje nicméně naznačují, že význam čínského jüanu stoupá, i když jeho využití je proti dolaru či euru stále výrazně slabší a zůstává v jednotkách procent. Peking tlačí na internacionalizaci čínské měny, stejně jako na soběstačnost v zásobování energiemi a potravinami.

Peking a Moskva se dohodly i na rozšíření kapacity potrubí na vývoz zemního plynu z Ruska do Číny. Zatímco Peking žádné podrobnosti nezmínil, ruská strana tento týden uvedla, že dodávky plynu do Číny hlavním plynovodem Síla Sibiře loni zvýšila o 49 procent.

Obě země se také samostatně dohodly na užší spolupráci v médiích. To podle Moskvy znamená třeba společnou výrobu televizních pořadů, ale i větší spolupráci státních médií.