Na zrušení sankcí vydělá jen Rusko, varuje profesor

Zrušit či nezrušit?

Sankce jako první uvalila EU, a to v roce 2014. V reakci na to následovaly protisankce z ruské strany. Podle serveru ale nyní na obou stranách sílí hlasy volající po zrušení sankcí a navrácení obchodu mezi EU a Ruskem do původního stavu.

Jak ale server dále uvádí, zrušení sankcí rozhodně nepovede k obnovení obchodu v plné míře, jak někteří zastánci zrušení sankcí argumentují. „Není to pravda; a hlavní argument používaný evropskými zastánci zrušení, podle kterého dojde k novému resetu ekonomické spolupráce s Ruskem, je také chybný," uvádí.

Dále server vysvětluje, že nejvíce sankce pocítil zemědělský sektor. Ruské protisankce pak dopadly zejména na státy Východní Evropy, ale ty byly schopné se s nimi vypořádat. Ve výsledku tak podle údajů serveru zemědělství prodělalo pokles o 2 miliardy eur, ale celkově se v roce 2015 zemědělský export navýšil o 7,3 miliard eur.

„Obnovení obchodu tak nepovede k dramatické změně v ekonomickém prostředí Evropské unie," vysvětluje server a dodává, že pro vzájemný obchod jsou tu dva relevantnější faktory.

Evropské potraviny ztratily svou pozici

Prvním z nich je, že ruská ekonomika je v krizi."Lidé hledají levné potraviny, což obvykle nezahrnuje evropské produkty. Pokud by se dostaly zpět na ruský trh, evropské plodiny by se kvůli vysoké ceně nestaly konkurenceschopnými – jejich podíl v ruském potravinářství už nikdy nebude takový, jaký byl dříve."

Dalším faktorem pak je, že Rusko zavedlo program, který se snaží ztrátu evropského importu nahradit alternativními dodavateli. Evropské potraviny by se tak po zrušení sankcí musely potýkat s konkurencí například čínských nebo latinskoamerických potravin.

Sankce krom zemědělství zasáhly také obchod s ropou a zemním plynem. „Sankce se zaměřily na export pokročilých technologií, které se používají například na ropných plošinách či vrtech, nebo v obranném a leteckém průmyslu. Tyto sankce jsou celkem účinné; některé ruské projekty na komunikační satelity byly odloženy kvůli nedostatku součástek."

Podle serveru ale za poklesem strojírenského exportu nestojí pouze sankce, jelikož byl v tomto odvětví pokles znát ještě před jejich zavedením. Sektor energetiky byl navíc zasažen vládními škrty, takže další investice by byly nepravděpodobné.

Kdo půjčí Rusům?

„Třetím a nejdůležitějším prvkem západních opatření byl zákaz poskytování nových úvěrů velké části ruských bank a společností.," poukazuje server a dále vysvětluje, že toto opatření snížilo schopnost ruských společností investovat do nových projektů.

„Byla to velká rána, protože před obsazením Krymu získávaly ruské společnosti více úvěrů od západních finančníků než od ruských bank." Kvůli špatnému stavu ruské ekonomiky by ale podle serveru ani po zrušení tohoto zákazu západní banky příliš nechtěly Rusům půjčovat.

Dalším faktem pak zůstává, že i kdyby se představitelé EU rozhodli zákaz zrušit, neznamenalo by to, že Spojené státy učiní to samé. Evropské banky by tak ani přes zrušení zákazu nejspíše nepůjčovaly bankám, které jsou na americkém sankčním seznamu, protože by samy byly penalizovány.

„Rušit sankce z čistě ekonomických důvodů nemá smysl: nenavrátí spolupráci mezi EU a Ruskem do původní podoby. Z toho hlediska jediným důvodem vhodným ke zvážení zůstává zlepšení ekonomické situace Ruska, které by z něj znovu pro Evropu učinilo užitečného partnera. Ale bylo by neomluvitelnou chybou svést Evropany falešnými sliby k podřízení svých politických zásad iluzi ekonomických výhod" uzavírá server.