Německá vláda schválila mýtné pro osobní auta. Rakousko hrozí žalobou, ČR se možná přidá

Berlín/Vídeň/Brusel/Praha - Spolková vláda dnes schválila návrh na zavedení mýtného pro osobní vozy, řidiči tak budou od roku 2018 nebo 2019 platit za jízdu po německých dálnicích. Ceny za desetidenní mýtné mají být v rozmezí od 2,5 eur do 25 eur (zhruba 68 až 675 korun). Nejdražší roční mýtné bude stát 130 eur. Řada evropských zemí včetně Rakouska a ČR s tím ale nesouhlasí.

Ceny se mají pohybovat v závislosti na množství emisí, které daný vůz produkuje. Ministr dopravy Alexander Dobrindt (CSU) zatím nepočítá s tím, že by se povinnost platit dálniční poplatky nevztahovala na některé příhraniční regiony, jak to požaduje část představitelů německých spolkových zemí.

Od mýtného pro osobní vozy si Dobrindt slibuje čistý roční příjem kolem 524 milionů eur (14,2 miliardy korun). Využití těchto financí bude vázané na výstavbu a údržbu silniční infrastruktury.

Spolková republika už sice má platný zákon o mýtném pro osobní auta, poplatky ale i kvůli výhradám Evropské komise a protestům dalších zemí zatím nezavedla. Původní zákon počítal s tím, že majitelé aut registrovaných v Německu budou od platby za jízdu na dálnicích de facto osvobozeni, protože se jim přesně o zaplacenou částku sníží daň z motorových vozidel. Řidiči z ostatních zemí Evropské unie by tím ale byli podle EK diskriminováni.

Psali jsme: Radikální změna pro řidiče? Německo chce celoevropské silniční mýtné  

Nový návrh vychází z toho, že Berlín může německým řidičům náklady na poplatky kompenzovat v závislosti na tom, jak ekologickým vozem jezdí. Majitelé aut s velmi nízkými emisemi tak nyní získají ještě větší úlevu, než kolik zaplatí na mýtném.

"Německý návrh porušuje evropské principy, vyloučena proto není ani společné žaloba," prohlásil rakouský ministr dopravy Jörg Leichtfried, který se dnes v Evropském parlamentu v Bruselu setkal s kritiky německých plánů. "Jde o to, zda v Evropě stále ještě platí síla práva, nebo právo silnějšího," řekl Leichtfried s tím, že v konečném vyúčtování budou platit pouze cizinci.

"To je diskriminační a odporuje to evropskému duchu i evropským právním předpisům," uvedl Leichtfried, který vedle Berlína kritizoval i Evropskou komisi. Uvedl také, že nespokojenci z řady unijních zemí nyní jednají o možnosti společné žaloby proti německým záměrům. Dodal, že do soudní pře se může samo pustit i Rakousko.

"Česká vláda považuje chystané zavedení mýtného na německých dálnicích za nestandardní a neférové k občanům ostatních států Evropské unie," uvedl v tiskové zprávě premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO) požádá, aby vypracoval analýzu ke vzniklé situaci. "Pokud se potvrdí, že pro ČR vzniknou negativní diskriminační dopady, vláda zváží připojení k připravované žalobě Rakouska na postup Německa," dodal. Ťok sice rozumí snaze Berlína zavést na německých silnicích mýto, systém však podle ministra nesmí být diskriminační, tedy zaměřený jen na řidiče z jiných zemí. "Finální podobu zákona jsme dosud neměli k dispozici. Počkáme na právní analýzu toho, jak je zákon napsán, a podle toho se dále rozhodneme. Pokud by návrh byl diskriminační, postavíme se proti němu," sdělil ČTK Ťok.

Související

Martin Kupka

Mýtné na dálnicích příští rok zdraží, oznámil Kupka

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) ve dnešním dílu pořadu Otázky Václava Moravce na České televizi (ČT) oznámil, že od příštího března by se mýtné na českých dálnicích mohlo zvýšit o deset až 15 procent. Důvodem pro toto navýšení je možnost využití změny evropské směrnice, která umožňuje zahrnutí poplatků za emise do výše mýtného. 
Ilustrační fotografie.

Dopravci loni zaplatili za mýto v Česku téměř 15 miliard korun

Dopravci loni zaplatili v ČR za mýto 14,85 miliardy korun, meziročně o 4,6 procenta více. ČTK o tom informoval správce mýtného systému, společnost CzechToll. Celkové náklady na provoz a rozvoj systému podle firmy zůstaly pod miliardou korun, v poměru k výnosům tedy stejně jako v roce 2021 nepřekročily hranici sedmi procent.

Více souvisejících

Mýtné Německo Dálnice

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?

před 3 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025) Prohlédněte si galerii

Turek u Pavla nepochodil. Prezident je připraven ho nejmenovat

Výhrady prezidenta Petra Pavla k vládnímu angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé) trvají. Uvedl to Pražský hrad po pondělním jednání obou politiků. Prezident doporučil premiérovi Andreji Babišovi (ANO), aby Turka na ministra nenavrhoval. Pavel dal najevo, že je jinak připraven poslance nejmenovat členem vlády. 

před 4 hodinami

Jaromír Zůna na zasedání nové vlády

Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) bude i nadále členem vlády, potvrdilo hnutí, které jej do kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO) nominovalo. Zůnova pozice se zdála být ohrožena po jeho slovech o pokračování podpory Kyjeva a nákupu stíhaček F-35. Ministra se zastal i prezident Petr Pavel. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Počasí, ilustrační foto

Počasí tento týden: Dorazí na Vánoce a o svátcích sníh?

Tento týden přinese do Česka postupný přechod od sychravého podzimu k pravé zimní atmosféře. Zatímco pondělí a úterý se ponesou v duchu šedé oblohy a mírných teplot, od středy začne do země proudit studený vzduch, který s sebou přinese sněžení i do nížin a mrazivé noci.

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů

Generální tajemník NATO Mark Rutte pro deník Bild promluvil o nejvážnější bezpečnostní situaci v Evropě od konce druhé světové války. Šéf Aliance zdůraznil, že pro zajištění budoucího míru je nezbytné radikálně zvýšit výdaje na obranu a zajistit, aby Ukrajina zůstala v boji proti ruské agresi co nejsilnější. Rutte ocenil zejména roli Německa, které podle něj převzalo v Evropě vůdčí úlohu díky výraznému navýšení svého vojenského rozpočtu.

včera

letectví

Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní

Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.

včera

Tato fotografie byla původně součástí spisů ministerstva spravedlnosti. Nyní se ale na webových stránkách neobjevuje.

"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem

Kolem nově zpřístupněné „Epsteinovy knihovny“ Ministerstva spravedlnosti USA se rozpoutala bouře poté, co z webových stránek zmizela fotografie obsahující snímek Donalda Trumpa. Snímek zachycoval pracovní stůl s několika zarámovanými fotografiemi, přičemž na jedné z nich byl Trump společně s Ghislaine Maxwellovou. Pozorní uživatelé si všimli, že v číselné řadě souborů vznikla mezera, kdy po dokumentu s číslem 467 následuje až 469. Podle některých amerických politiků se může jednat o jeden z největších pokusů o utajování v historii.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy

Americké úřady potvrdily, že jejich námořnictvo u břehů Venezuely zachytilo již třetí plavidlo během několika málo dní. Přestože Washington zatím tají přesnou polohu operace i identitu lodi, je zřejmé, že jde o pokračování tvrdé linie prezidenta Donalda Trumpa. Ten před týdnem nařídil totální blokádu všech sankcionovaných tankerů, které se pokoušejí vyvážet venezuelskou ropu nebo do země vplouvat.

včera

včera

Pieta za oběti střelby na FF UK

Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě

Česká republika si dnes připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na náměstí Jana Palacha v Praze se sešli přední politici i veřejnost, aby uctili památku obětí u tamního pietního místa. Předseda Senátu Miloš Vystrčil při této příležitosti zdůraznil, že na tyto události nesmíme nikdy zapomenout a odpovědnost za to, aby se nic podobného neopakovalo, nese každý z nás.

včera

Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem

V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy