Německá vláda schválila mýtné pro osobní auta. Rakousko hrozí žalobou, ČR se možná přidá

Berlín/Vídeň/Brusel/Praha - Spolková vláda dnes schválila návrh na zavedení mýtného pro osobní vozy, řidiči tak budou od roku 2018 nebo 2019 platit za jízdu po německých dálnicích. Ceny za desetidenní mýtné mají být v rozmezí od 2,5 eur do 25 eur (zhruba 68 až 675 korun). Nejdražší roční mýtné bude stát 130 eur. Řada evropských zemí včetně Rakouska a ČR s tím ale nesouhlasí.

Ceny se mají pohybovat v závislosti na množství emisí, které daný vůz produkuje. Ministr dopravy Alexander Dobrindt (CSU) zatím nepočítá s tím, že by se povinnost platit dálniční poplatky nevztahovala na některé příhraniční regiony, jak to požaduje část představitelů německých spolkových zemí.

Od mýtného pro osobní vozy si Dobrindt slibuje čistý roční příjem kolem 524 milionů eur (14,2 miliardy korun). Využití těchto financí bude vázané na výstavbu a údržbu silniční infrastruktury.

Spolková republika už sice má platný zákon o mýtném pro osobní auta, poplatky ale i kvůli výhradám Evropské komise a protestům dalších zemí zatím nezavedla. Původní zákon počítal s tím, že majitelé aut registrovaných v Německu budou od platby za jízdu na dálnicích de facto osvobozeni, protože se jim přesně o zaplacenou částku sníží daň z motorových vozidel. Řidiči z ostatních zemí Evropské unie by tím ale byli podle EK diskriminováni.

Psali jsme: Radikální změna pro řidiče? Německo chce celoevropské silniční mýtné  

Nový návrh vychází z toho, že Berlín může německým řidičům náklady na poplatky kompenzovat v závislosti na tom, jak ekologickým vozem jezdí. Majitelé aut s velmi nízkými emisemi tak nyní získají ještě větší úlevu, než kolik zaplatí na mýtném.

"Německý návrh porušuje evropské principy, vyloučena proto není ani společné žaloba," prohlásil rakouský ministr dopravy Jörg Leichtfried, který se dnes v Evropském parlamentu v Bruselu setkal s kritiky německých plánů. "Jde o to, zda v Evropě stále ještě platí síla práva, nebo právo silnějšího," řekl Leichtfried s tím, že v konečném vyúčtování budou platit pouze cizinci.

"To je diskriminační a odporuje to evropskému duchu i evropským právním předpisům," uvedl Leichtfried, který vedle Berlína kritizoval i Evropskou komisi. Uvedl také, že nespokojenci z řady unijních zemí nyní jednají o možnosti společné žaloby proti německým záměrům. Dodal, že do soudní pře se může samo pustit i Rakousko.

"Česká vláda považuje chystané zavedení mýtného na německých dálnicích za nestandardní a neférové k občanům ostatních států Evropské unie," uvedl v tiskové zprávě premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO) požádá, aby vypracoval analýzu ke vzniklé situaci. "Pokud se potvrdí, že pro ČR vzniknou negativní diskriminační dopady, vláda zváží připojení k připravované žalobě Rakouska na postup Německa," dodal. Ťok sice rozumí snaze Berlína zavést na německých silnicích mýto, systém však podle ministra nesmí být diskriminační, tedy zaměřený jen na řidiče z jiných zemí. "Finální podobu zákona jsme dosud neměli k dispozici. Počkáme na právní analýzu toho, jak je zákon napsán, a podle toho se dále rozhodneme. Pokud by návrh byl diskriminační, postavíme se proti němu," sdělil ČTK Ťok.

Související

Martin Kupka

Mýtné na dálnicích příští rok zdraží, oznámil Kupka

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) ve dnešním dílu pořadu Otázky Václava Moravce na České televizi (ČT) oznámil, že od příštího března by se mýtné na českých dálnicích mohlo zvýšit o deset až 15 procent. Důvodem pro toto navýšení je možnost využití změny evropské směrnice, která umožňuje zahrnutí poplatků za emise do výše mýtného. 
Ilustrační fotografie.

Dopravci loni zaplatili za mýto v Česku téměř 15 miliard korun

Dopravci loni zaplatili v ČR za mýto 14,85 miliardy korun, meziročně o 4,6 procenta více. ČTK o tom informoval správce mýtného systému, společnost CzechToll. Celkové náklady na provoz a rozvoj systému podle firmy zůstaly pod miliardou korun, v poměru k výnosům tedy stejně jako v roce 2021 nepřekročily hranici sedmi procent.

Více souvisejících

Mýtné Německo Dálnice

Aktuálně se děje

včera

Ilustrační foto

Nebudeme riskovat. Do otevřeného Hormuzského průlivu se lodě nehrnou, mají strach

I přes oficiální potvrzení o zprovoznění Hormuzského průlivu ze strany Íránu i amerického prezidenta Donalda Trumpa panuje mezi velkými námořními dopravci značná skepse. Firmy jako Maersk nebo Hapag-Lloyd sice zprávu o uvolnění cesty kvitují, jedním dechem však zdůrazňují, že nehodlají riskovat bezpečí svých lidí ani zboží. Aktuální statistiky ukazují, že lodě se do této oblasti zatím nehrnou a většina dopravců raději vyčkává na potvrzení reálné bezpečnosti.

včera

Letadla, ilustrační foto

Žádná krize nehrozí. EU popřela tvrzení IEA o nedostatku leteckého paliva

Evropská unie odmítá zprávy o tom, že by kontinentu hrozil bezprostřední nedostatek leteckého paliva vedoucí k masivnímu rušení letů. Eurokomisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas v pátek prohlásil, že informace o docházejícím kerosinu neodpovídají skutečné situaci. Reagoval tak na varování šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatiha Birola, který jen o den dříve odhadoval, že Evropě zbývají zásoby paliva na zhruba šest týdnů.

včera

 J. D. Vance, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Vance vyjádřil hrdost nad tím, že USA přestaly darovat zbraně Ukrajině

Představitelé amerického Pentagonu varovali, že budoucí vojenská pomoc Ukrajině již nemůže stát primárně na bedrech Spojených států. Elbridge Colby, nejvyšší úředník Pentagonu pro strategii, na setkání kontaktní skupiny v Berlíně zdůraznil, že Evropa musí urychleně převzít hlavní odpovědnost za obranu vlastního kontinentu. Podle jeho slov není tento krok otázkou volby, ale strategickou nutností, protože dosavadní čerpání omezených amerických zásob je nadále neudržitelné.

včera

Péter Magyar

Delegace EU dorazila do Budapešti. Začalo jednání o restartu napjatých vztahů

Delegace Evropské unie dorazila do Budapešti k zásadním jednáním, která mají za cíl restartovat napjaté vztahy mezi Bruselem a Maďarskem. Rozhovory probíhají v době, kdy dosluhující premiér Viktor Orbán poprvé od své volební porážky veřejně uznal, že jedna politická éra skončila. Přestože Orbán přijal plnou odpovědnost za výsledek své strany Fidesz, naznačil, že o jeho dalším setrvání v čele hnutí rozhodne až červnový sjezd.

včera

Prezident Trump

Írán už Hormuzský průliv nikdy nezavře, Izrael má zákaz bombardovat Libanon, řekl Trump. NATO vzkázal, ať se do toho neplete

Americký prezident Donald Trump vydal sérii prohlášení, ve kterých oznámil zásadní obrat v blízkovýchodním konfliktu. Podle jeho slov Spojené státy s okamžitou platností zakázaly Izraeli další bombardování Libanonu. Prezident zdůraznil, že Izrael má od USA tyto akce striktně zakázány, a dodal, že současná situace již stačila. Svůj příspěvek na sociální síti Truth Social zakončil rázným zvoláním, že čeho je moc, toho je příliš.

včera

včera

Hormuzský průliv

Hormuzský průliv je s okamžitou platností otevřen pro všechny lodě, oznámil Írán

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí v pátek oznámil, že Hormuzský průliv je s okamžitou platností zcela otevřen pro všechna obchodní plavidla. Toto rozhodnutí se vztahuje na zbývající období desetidenního příměří, které bylo dříve uzavřeno mezi Izraelem a Libanonem. Vodní cesta, která byla od začátku války s Íránem fakticky uzavřena, je nyní přístupná po koordinovaných trasách určených íránskou námořní organizací.

včera

včera

včera

včera

Steve Witkoff

Kushner a Witkoff jsou amatéři. Situaci v Íránu jen zhoršují, tvrdí zkušení diplomaté

Pokusy Trumpovy administrativy o diplomatický průlom s Íránem čelí ostré kritice ze strany zkušených diplomatů a expertů. Neúspěšná jednání v pákistánském Islámábádu vyvolala obavy, zda jsou hlavní vyjednavači Jared Kushner a Steve Witkoff schopni doručit slibovanou dohodu. Podle kritiků postrádají tito bývalí realitní magnáti nezbytné odborné znalosti a diplomatické zkušenosti, což může vést k prodloužení válečného stavu a destabilizaci světové ekonomiky.

včera

Armáda Velké Británie

Britové berou ruské výhrůžky vážně. Čelíme hrozbě přímého ruského útoku, zní z vlády

Bývalý důstojník britské armády a vládní poradce pro boj proti terorismu varoval, že Spojené království pravděpodobně čelí hrozbě přímého ruského útoku. Toto varování přichází poté, co Kreml označil britské firmy vyrábějící drony, které podporují ukrajinské válečné úsilí, za potenciální cíle. Podle bezpečnostních expertů se napětí mezi Moskvou a evropskými spojenci Kyjeva posouvá do kritické fáze.

včera

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajina dosáhla historického milníku. Poprvé dobyla nepřátelské pozice jen pomocí robotů a dronů

Válka dronů dosáhla historického milníku, který zásadně mění povahu moderního válčení. Minulý týden svět poprvé sledoval, jak útok bezpilotních strojů a pozemních robotů dokázal dobýt nepřátelské pozice bez přímé účasti lidské síly. Tento úspěch ukrajinské armády proti ruskému opěrnému bodu komentoval prezident Volodymyr Zelenskyj slovy, že „budoucnost je zde“. Tento technologický průlom přišel jako šok pro Moskvu, která se dlouho domnívala, že díky íránské podpoře v technologii dronů dominuje.

včera

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Procitli už i pravicoví populisté. Dejte od Trumpa ruce pryč, vzkázala Le Penová

Evropští pravicoví populisté, kteří v minulosti vzhlíželi k Donaldu Trumpovi jako ke svému ideovému vzoru, od něj v posledních týdnech dávají ruce pryč. Americký prezident se na starém kontinentu stal natolik kontroverzní postavou, že i jeho nejbližší spojenci ho nyní vnímají spíše jako politickou zátěž. Marine Le Penová, lídryně francouzského Národního sdružení, již svým spolustraníkům jasně vzkázala, že je nutné si od Trumpa udržovat odstup.

včera

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Není to jen aktuální výměna názorů. Spory mezi papežem Lvem a Trumpem sahají daleko do minulosti

První americký papež v historii, Lev XIV., se během své významné cesty po Africe ocitl v přímém ideovém střetu s administrativou Donalda Trumpa. Rodák z Chicaga, který byl zvolen do čela katolické církve teprve nedávno, se rozhodl neignorovat ostré výpady amerického prezidenta na sociálních sítích a poprvé otevřeně vystoupil proti jeho politice. Během letu do Alžírska novinářům sdělil, že se americké administrativy nebojí a hodlá i nadále důrazně varovat před válečnými konflikty, které podle něj zneužívají poselství evangelia.

včera

Libanon

Začalo platit příměří s Libanonem, oznámil Trump. Izraelci nechápou, Netanjahua viní ze lži

Oznámení o příměří mezi Izraelem a Libanonem vyvolalo v Izraeli značné překvapení a vlnu skepse. Zpráva o klidu zbraní se začala šířit v době, kdy severem země zněly sirény varující před raketami z libanonské strany. Nad městem Naharija musela izraelská protivzdušná obrana likvidovat několik střel, což doprovázely hlasité exploze. Záchranáři potvrdili, že krátce před oficiálním začátkem příměří šrapnely zranily tři lidi, z toho dva vážně.

včera

Jan Potměšil

Zemřel známý herec Jan Potměšil

Českou hereckou obec zasáhla před víkendem velmi smutná zpráva. Ve věku 60 let zemřel herec Jan Potměšil, který byl od svých 23 let na invalidním vozíku.

včera

Aktualizováno 16. dubna 2026 23:41

Mark Rutte a Andrej Babiš Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Ukrajina potřebuje naši pomoc, řekl Rutte v Praze. Uděláme vše pro splnění závazků, slíbil Babiš

Prahu dnes nečekaně navštívil generální tajemník NATO Mark Rutte. Aliance jeho cestu oznámila na poslední chvíli, pouhý den předem, což podtrhuje naléhavost témat, která byla na programu. Jediným bodem krátké návštěvy bylo podvečerní jednání s premiérem Andrejem Babišem na Úřadu vlády, kde oba politici diskutovali především o budoucím směřování české obranyschopnosti a závazcích vůči Alianci.

16. dubna 2026 21:40

Česko světovým lídrům v pátek představí plán na zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu

Česká republika je připravena aktivně se zapojit do řešení napjaté situace v Hormuzském průlivu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po čtvrtečním pražském jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem potvrdil, že Praha má vypracovanou konkrétní nabídku na zajištění bezpečnosti v této strategické námořní cestě. Tento návrh hodlá česká vláda oficiálně představit na páteční mezinárodní videokonferenci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy