Německá vláda schválila mýtné pro osobní auta. Rakousko hrozí žalobou, ČR se možná přidá

Berlín/Vídeň/Brusel/Praha - Spolková vláda dnes schválila návrh na zavedení mýtného pro osobní vozy, řidiči tak budou od roku 2018 nebo 2019 platit za jízdu po německých dálnicích. Ceny za desetidenní mýtné mají být v rozmezí od 2,5 eur do 25 eur (zhruba 68 až 675 korun). Nejdražší roční mýtné bude stát 130 eur. Řada evropských zemí včetně Rakouska a ČR s tím ale nesouhlasí.

Ceny se mají pohybovat v závislosti na množství emisí, které daný vůz produkuje. Ministr dopravy Alexander Dobrindt (CSU) zatím nepočítá s tím, že by se povinnost platit dálniční poplatky nevztahovala na některé příhraniční regiony, jak to požaduje část představitelů německých spolkových zemí.

Od mýtného pro osobní vozy si Dobrindt slibuje čistý roční příjem kolem 524 milionů eur (14,2 miliardy korun). Využití těchto financí bude vázané na výstavbu a údržbu silniční infrastruktury.

Spolková republika už sice má platný zákon o mýtném pro osobní auta, poplatky ale i kvůli výhradám Evropské komise a protestům dalších zemí zatím nezavedla. Původní zákon počítal s tím, že majitelé aut registrovaných v Německu budou od platby za jízdu na dálnicích de facto osvobozeni, protože se jim přesně o zaplacenou částku sníží daň z motorových vozidel. Řidiči z ostatních zemí Evropské unie by tím ale byli podle EK diskriminováni.

Psali jsme: Radikální změna pro řidiče? Německo chce celoevropské silniční mýtné  

Nový návrh vychází z toho, že Berlín může německým řidičům náklady na poplatky kompenzovat v závislosti na tom, jak ekologickým vozem jezdí. Majitelé aut s velmi nízkými emisemi tak nyní získají ještě větší úlevu, než kolik zaplatí na mýtném.

"Německý návrh porušuje evropské principy, vyloučena proto není ani společné žaloba," prohlásil rakouský ministr dopravy Jörg Leichtfried, který se dnes v Evropském parlamentu v Bruselu setkal s kritiky německých plánů. "Jde o to, zda v Evropě stále ještě platí síla práva, nebo právo silnějšího," řekl Leichtfried s tím, že v konečném vyúčtování budou platit pouze cizinci.

"To je diskriminační a odporuje to evropskému duchu i evropským právním předpisům," uvedl Leichtfried, který vedle Berlína kritizoval i Evropskou komisi. Uvedl také, že nespokojenci z řady unijních zemí nyní jednají o možnosti společné žaloby proti německým záměrům. Dodal, že do soudní pře se může samo pustit i Rakousko.

"Česká vláda považuje chystané zavedení mýtného na německých dálnicích za nestandardní a neférové k občanům ostatních států Evropské unie," uvedl v tiskové zprávě premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO) požádá, aby vypracoval analýzu ke vzniklé situaci. "Pokud se potvrdí, že pro ČR vzniknou negativní diskriminační dopady, vláda zváží připojení k připravované žalobě Rakouska na postup Německa," dodal. Ťok sice rozumí snaze Berlína zavést na německých silnicích mýto, systém však podle ministra nesmí být diskriminační, tedy zaměřený jen na řidiče z jiných zemí. "Finální podobu zákona jsme dosud neměli k dispozici. Počkáme na právní analýzu toho, jak je zákon napsán, a podle toho se dále rozhodneme. Pokud by návrh byl diskriminační, postavíme se proti němu," sdělil ČTK Ťok.

Související

Martin Kupka

Mýtné na dálnicích příští rok zdraží, oznámil Kupka

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) ve dnešním dílu pořadu Otázky Václava Moravce na České televizi (ČT) oznámil, že od příštího března by se mýtné na českých dálnicích mohlo zvýšit o deset až 15 procent. Důvodem pro toto navýšení je možnost využití změny evropské směrnice, která umožňuje zahrnutí poplatků za emise do výše mýtného. 
Ilustrační fotografie.

Dopravci loni zaplatili za mýto v Česku téměř 15 miliard korun

Dopravci loni zaplatili v ČR za mýto 14,85 miliardy korun, meziročně o 4,6 procenta více. ČTK o tom informoval správce mýtného systému, společnost CzechToll. Celkové náklady na provoz a rozvoj systému podle firmy zůstaly pod miliardou korun, v poměru k výnosům tedy stejně jako v roce 2021 nepřekročily hranici sedmi procent.

Více souvisejících

Mýtné Německo Dálnice

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy