Volby v Itálii zamávají eurozónou? Populisté se předhánějí v divokých návrzích

Nálepku populistů většina lidí přisuzuje protestnímu Hnutí pěti hvězd (M5S), které vévodí předvolebním průzkumům. Při pohledu na hospodářský program největších stran je ale obtížné rozhodnout, která si označení zaslouží nejvíce.

Itálie byla v roce 2011 na vrcholu dluhové krize a nejbližší volby jsou vnímány jako další potenciální zdroj nestability v eurozóně, zvlášť pokud strany dotáhnou do konce své divoké návrhy.

Se slibem 50miliardového snížení daně z příjmu fyzických a právnických osob přišel lídr vládnoucí Demokratické strany (PD) a bývalý premiér Matteo Renzi. Opatření by znamenalo porušení závazku Itálie o vyrovnání rozpočtu. Renzi chce navýšit schodek z 2,1 procenta HDP plánovaných na letošní rok na tři procenta a následně jej na této hodnotě držet, přičemž během listopadu řekl, že bude Bruselu "mlátit pěstmi do stolu", aby dosáhl svého.

Plán tisknout "novou liru" pro domácí trh, zatímco by euro zůstalo pro mezinárodní obchod pochází z dílny čtyřnásobného předsedy vlády a středopravého lídra Silvia Berlusconiho, podle něhož by opatření podpořilo výdaje spotřebitelů a ekonomický růst.

Podle profesora sociologie z Turínské univerzity Luky Ricolfiho po volbách v parlamentu pravděpodobně nastane patová situace, tudíž mají politici pocit, že jim nic nebrání ve slibování nesplnitelného. "Jelikož ve volbách nejsou žádné rozumné strany, Renzi může ve snaze získat další voliče činit nezodpovědné sliby, protože středopravé strany a M5S jsou ještě nezodpovědnější," řekl Ricolfi.

I samotný Berlusconi byl mnohdy nazýván populistou, nyní se ale společně s Renzim prezentují jako umírnění lídři, jejichž úkolem je zastavit nevyzpytatelné Hnutí pěti hvězd. Berlusconimu v tom má být hlavním partnerem Matteo Salvini z protiimigrační Ligy Severu, který je spojencem francouzské krajně pravicové Marine Le Penové a nizozemského nacionalisty Geerta Wilderse.

Liga Severu má rovněž svůj radikální ekonomický program, jehož součástí je jistá forma paralelní domácí měny a zavedení rovné 15procentní daně pro fyzické i právnické osoby. Výnosy na daních by tak klesly o 40 miliard eur, což by ale podle strany brzy vyvážil růst ekonomiky.

V průzkumech se Liga Severu a Berlusconiho Forza Italia shodně těší podpoře kolem 15 procent voličů, PD má přibližně 25 procent a M5S asi o tři více. Favorit voleb už sice neplánuje vyhlásit referendum o vystoupení z eurozóny, její lídr, 31letý Luigi Di Maio ale zamýšlí opětovné projednání daňových pravidel EU stejně jako navýšení deficitu nad tři procenta HDP. To je podle něj jediná cesta, jak zvýšit veřejné investice a pomoci růstu.