Brusel navrhl vznik Evropského měnového fondu, tlačí další země k přijetí eura

Plány zveřejnila unijní exekutiva pouhý týden před prosincovým summitem EU, na jehož okraji se bude zvláštní schůzka zemí eurozóny a států, které mají euro přijmout, věnovat právě otázce budoucnosti měnové unie.

"Není lepší doba, kdy opravovat střechu, než když svítí slunce," citují materiály komise jejího předsedu Jeana-Claudea Junckera. Ten se o možnosti prohloubení měnové unie zmínil také ve svém vystoupení před europarlamentem v polovině září. Se svými návrhy na změny eurozóny od té doby už přišel také například francouzský prezident Emmanuel Macron, ten se ale zmiňoval i o takové věci, jako je separátní rozpočet eurozóny.

Nynější ekonomický růst všech zemí bloku a nízká nezaměstnanost jsou tedy podle komise vhodným momentem, kdy začít se změnami, na jejichž konci by v roce 2025 měla být měnová unie jednotnější, efektivnější a demokraticky odpovědnější.

Místopředseda komise pro euro, sociální dialog a finanční služby Valdis Dombrovskis upozornil, že euro je měnou celé unie. "Plány pro eurozónu musí být promýšleny také s těmi členskými zeměmi, u nichž se v budoucnosti očekává vstup. Budoucnost členů eurozóny a zemí mimo ni je úzce provázána," upozornil místopředseda komise.

Komise navrhuje začlenit zásadní prvky Paktu stability a růstu do právního rámce EU. V roce 2012 se podepsané země zavázaly právě tohle udělat do pěti let po vstupu dohody v platnost, což odpovídá počátku roku 2018. Dombrovskis dnes podotkl, že pravidla - týkající se přijatelné výše deficitu a zadlužení - jako taková komise měnit nenavrhuje.

Nový unijní fond EMF by podobně jako stávající ESM měl podle komise pokračovat v pomoci zemím eurozóny, které se případně dostanou do finančních potíží. EU by tak fakticky získala alternativu k Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) s finanční "palebnou silou" 500 miliard eur (asi 12,7 bilionu Kč). Fond by mohl reagovat rychleji než nynější ESM a byl by spolu s komisí daleko více zapojen do přímého řízení programů finanční pomoci.

Kromě toho by poskytoval jištění unijnímu Jednotnému fondu pro řešení krizí (SRF) až do stropu 60 miliard eur a byl by také "půjčovatelem poslední instance" s cílem usnadnit případné řešení bank v problémech.

Komise navrhla možný vznik funkce evropského ministra hospodářství a financí, který by mohl být zároveň místopředsedou komise a předsedou euroskupiny, tedy jednání ministrů financí eurozóny. To je podle stávajících smluv možné. Nová funkce by podle názoru komise měla posílit "soudržnost, účinnost, transparentnost a demokratickou odpovědnost tvorby hospodářské politiky pro EU a eurozónu". Pokud by na věci byla shoda do poloviny roku 2019, mohla by funkce už existovat v rámci příští komise.