Dostane EU od USA výjimku z cel? Ani po jednání ve Washingtonu není nic jisté

Malmströmová zdůrazňuje, že Evropa není pro Spojené státy bezpečnostní hrozbou. Právě tím administrativa prezidenta Donalda Trumpa uvalení vysokých cel zdůvodňuje.

O výsledcích svých jednání za oceánem dnes ráno Malmströmová informovala diplomaty členských zemí osmadvacítky. Před výborem pro mezinárodní obchod Evropského parlamentu následně prohlásila, že oznámení o zemích, kterých se cla nebudou týkat, by měl učinit americký prezident Trump. "Čekáme, že na tom seznamu budeme," řekla Malmströmová v EP. Už nyní se cla netýkají Kanady a Mexika.

Není zatím ale jasné, zda výjimka bude trvalá. Malmströmová se v USA s americkým ministrem obchodu Wilburem Rossem dohodla, že obě strany budou co nejrychleji pracovat na vyřešení sporných otázek. "Doufejme, že nám dá tu výjimku," řekl dnes český premiér Andrej Babiš v Bruselu.

Podle Babiše, který si ji dnes vyslechl na obědě šéfů států a vlád náležejících k liberální frakci ALDE, ale Malmströmová ve Washingtonu jasnou odpověď nedostala. "To jednání skončilo tím způsobem, že rozhodne pan prezident Trump," uvedl Babiš.

"Pan prezident Trump se soustředí samozřejmě na svoje vnitřní problémy v Americe a to opatření má pravděpodobně směřovat proti Číně," vyjádřil přesvědčení český premiér. Bylo by podle něj však špatné, kdyby na to doplatila Evropská unie.

V této chvíli není zjevné, jakou výslednou podobu bude mít nakonec text závěrů dnešního summitu EU v části týkající se mezinárodního obchodu.

Summit by měl v souvislosti s globálním obchodem opět zopakovat evropskou tezi, že obchodní spory je třeba řešit dialogem a nikoli konfrontací a že volný obchod je jedním z nejsilnějších nástrojů ekonomického růstu. Lídři států a vlád proto podpoří přípravu a uzavírání dalších obchodních smluv mezi EU a partnery, jako je Austrálie, Nový Zéland, Japonsko, Mexiko či Singapur.