Francie na kordy s Nizozemím: Macron chce vysvětlení ohledně Air France-KLM

Nizozemský ministr financí Wopke Hoekstra už v úterý oznámil, že záměrem je mít alespoň takový vliv, jaký má francouzská vláda, aby se Nizozemci mohli podílet na důležitých rozhodnutích. Za 14procentní podíl, který Haag nashromáždil v minulých dnech, Nizozemsko zaplatilo 744 milionů eur (19,1 miliardy Kč).

Spory Haagu a Paříže mohou podle analytiků poškodit firmu i její investory. "Společnost Air France-KLM se stává politickým fotbalovým míčem mezi oběma vládami," poznamenala analytická společnost Liberum, kterou cituje agentura Reuters.

"Teď je na nizozemské vládě, aby vysvětlila své záměry," upozornil Macron. Mluvčí francouzské vlády Benjamin Griveaux uvedl, že ministři financí obou zemí budou o záležitosti jednat ještě tento týden. Podle zdroje Reuters z francouzského ministerstva financí Paříž krok nizozemské vlády považuje za nepřátelský čin. Způsob, jakým byl akciový podíl získán, se podobá chování nepřátelské společnosti než chování státního akcionáře, uvedl zdroj. Francouzský ministr financí Bruno Le Maire postup Nizozemska označil za nečekaný a nepochopitelný.

Air-France KLM: Dutch surprise France by taking airline stake https://t.co/WoOHlcMQk2#aerospace #aviation #airlines #AirFrance #KLM #France #NL #politics #economy #investors #markets #EU #courts

Zdroj agentury Reuters ale odmítl sdělit, zda francouzský stát svůj podíl v reakci na postup Nizozemska zvýší. Paříž je s podílem 14,29 procenta největším akcionářem Air France-KLM a drží 22 procent hlasovacích práv.

Paříž požádá francouzského burzovního regulátora, aby se na akcie Air France-KLM zaměřil a zajistil dodržování pravidel, uvedl zdroj.

Vedle francouzské a nizozemské vlády mají na Air France-KLM podíly po 8,8 procenta rovněž americká společnost Delta Airlines a čínská China Eastern Airlines.

Napětí je v Air France a KLM citelné už od fúze v roce 2004. Francouzská část skupiny je mnohem větší, ale vykazuje citelně horší výsledky, podle analytiků převážně kvůli častým stávkám. KLM je naopak v zisku.

V době spojení přepravců byly v horší situaci nizozemské aerolinky. Obě firmy po fúzi fungují relativně nezávisle a jejich dohoda zaručovala významné postavení ve skupině jak letišti Charlese de Gaulla v Paříži, tak letišti Schiphol u Amsterodamu. Od fúze měla nizozemská vláda zhruba šestiprocentní podíl v KLM, až do minulého týdne ale nedržela žádné akcie skupiny Air France-KLM.

Haag se stále více obává o budoucnost společnosti KLM a letiště Schiphol. Vliv Nizozemska ve skupině se vytrácí a nový generální ředitel Air France-KLM Ben Smith se zaměřil na další prohloubení integrace obou leteckých společností.

Nizozemská vláda v úterý uvedla, že o přímém podílu v Air France-KLM uvažuje už od roku 2014. Nyní se rozhodla, že tento krok je nezbytný, aby byly zájmy Nizozemska zohledněny na úrovni skupiny. Minulý týden pověřila vláda nákupem akcií nizozemskou banku ABN Amro, která je z 56 procent v rukou státu. Banka začala s nákupy 20. února, kdy zahájila závod s časem, aby zajistila co nejvíce nákupů, než bude stát povinen oznámit svůj podíl francouzským burzovním orgánům a bude muset své záměry zveřejnit. To se nakonec stalo v úterý, kdy vládní podíl překročil pět procent, což je minimální úroveň pro zveřejnění. Následně rychle vzrostl na 12,68 procenta, což vládu donutilo, aby své plány zveřejnila. Francouzskou vládu informovala v úterý krátce před narychlo svolanou večerní tiskovou konferencí.

Akcie Air France-KLM v období od 19. do 26. února zpevnily o více než 20 procent a dostaly se na 12,73 eura. Dnes naopak více než 11 procent odepsaly.