Daň z oxidu uhličitého? Návrh německé ministryně rozhádal politiky, veřejnost má však jasno

Spolková republika chce do roku 2030 snížit množství emisí CO2 oproti roku 1990 o 55 procent. Už nyní je přitom jasné, že nesplní průběžný cíl, který počítal s tím, že do roku 2020 emise oxidu uhličitého ve srovnání s rokem 1990 klesnou o 40 procent. Jedním z hlavních důvodů je to, že se na rozdíl od jiných oblastí prakticky vůbec nedaří snižovat množství CO2 v silniční dopravě. Zatímco v roce 1990 ho bylo 163 milionů tun, loni podle odhadů pouze o milion tun méně.

Právě zdanění oxidu uhličitého by podle expertů i klimatických aktivistů z hnutí Fridays For Future mělo vést k výraznějšímu pokroku v této oblasti. Příslušná daň by totiž zdražila benzin i naftu, což by mohlo přispět k jejich nižší spotřebě. Zároveň by se řada řidičů mohla rozhodnout pro používání šetrnějších aut.

"Das Auftreten der Union verkörpert ziemlich genau das, was Klima-Aktivistin #GretaThunberg und tausende demonstrierende Schüler weltweit der Politik vorwerfen: Ihr zögert, handelt gar nicht oder zu langsam" - kommentiert @KarinDohrARD vom @ndr (red) pic.twitter.com/VNX7tYTdD9

I když Schulzeová zatím nenavrhla žádná konkrétní čísla, počítá se s tím, že by daň na začátku byla poměrně nízká, aby na ni lidé mohli reagovat, a postupně by se zvyšovala. Modelové výpočty podle veřejnoprávní televize ARD ukazují, že daň ve výši 20 eur (514 korun) na tunu CO2 by litr benzínu pro motoristy zdražila asi o pět centů (1,3 koruny).

Němečtí politici jsou si ale i pod vlivem situace ve Francii dobře vědomi, jak na opatření zdražující pohonné hmoty může reagovat společnost, v níž jsou auta nepostradatelnou součástí života. I politici sociální demokracie, která ve vládě s konzervativní unií CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové návrh především prosazuje, proto zdůrazňují, že změny nesmějí negativně dopadnout na prosté občany.

Řada koaličních politiků o kroku, který by vedl i ke zdražení zemního plynu a topných olejů a tím také vytápění v bytech, ale ani tak vůbec uvažovat nechce. Nanejvýš skepticky návrh, který má podporu opozičních Zelených a Levice, vidí například šéfka vlády Merkelová (CDU), podle níž by měli být lidé ochranou klimatu co nejméně zatíženi. Zcela pak plán odmítá bavorská CSU.

Jednoduchou pozici zatím ministryně životního prostřední - jejíž úvahy odmítá 62 procent Němců, zatímco 34 je pro - nemá ani v rámci vlastní strany. "Existuje řada návrhů, ale zatím žádný, který je přesvědčivý," nechal se nedávno slyšet sociálnědemokratický vicekancléř a ministr financí Olaf Scholz.

Naopak ministerstvo hospodářství vedené Peterem Altmaierem z CDU možná trochu překvapivě podle listu Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung vychází z toho, že zpoplatnění CO2 v určité podobě přijde. Zastánci opatření zdůrazňují, že bez něj nebude možné splnit klimatické cíle pro rok 2030. Alternativní opatření třeba v podobě rozšíření systému obchodování s emisemi (ETS) z energetiky a části průmyslu na další oblasti nepovažují za realistická.

Prvním konkrétním návrhem se má takzvaný klimatický kabinet, v němž zasedají ministři, kterých se problematika týká, zabývat v červenci. O tom, že se zdanění CO2 podaří prosadit do konce nynějšího volebního období v roce 2021, ale řada pozorovatelů vážně pochybuje.