Nátlak k přijetí eura? Brusel vyzval země EU k prohloubení měnové unie

Na hlavních rysech budoucího rozpočtového nástroje eurozóny by se podle názoru Evropské komise měli koncem příštího týdne shodnout premiéři a prezidenti členských zemí EU. Komise dnes před červnovým summitem EU vybídla šéfy států a vlád bloku k několika konkrétním krokům směrem k větší integraci evropské hospodářské a měnové unie (EMU).

Předseda EK Jean-Claude Juncker dnes ale zároveň připustil, že k naplnění představy těsnější měnové unie, kterou skoro přesně před čtyřmi lety načrtla takzvaná Zpráva pěti předsedů, ještě hodně práce zbývá. Juncker tehdy společně s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem, šéfem europarlamentu Martinem Schulzem, tehdejším šéfem euroskupiny Jeroenem Dijsselbloemem a předsedou Evropské centrální banky Mariem Draghim představili ambiciózní plán, jak do roku 2025 EMU zásadním způsobem prohloubit a integrovat.

Plány, které nyní - po čtyřech letech - budou mít na stole ve čtvrtek večer v Lucemburku unijní ministři financí a příští týden prezidenti a premiéři na summitu, jsou ale výrazně skromnější. Představy ze společné zprávy unijních špiček se tak nyní nenaplní stejně, jako podobně zásadní nápady, se kterými následně přišel francouzský prezident Emmanuel Macron.

We are taking stock of progress made to deepen Europe's Economic and Monetary Union since 2015.Marked progress has been made, and many gaps revealed by the post-2007 crisis have been addressed. Yet, important steps still need to be taken.https://t.co/XwkheLefgu #DeepeningEMU pic.twitter.com/CEDRnG41dT

— European Commission ?? (@EU_Commission) 12. června 2019

Jak dnes ale připomněl na tiskové konferenci po jednání komise její místopředseda pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis, čekají evropské hospodářství "náročnější časy". A to podle něj vyžaduje, aby státy s plány na hlubší integraci v hospodářské a finanční oblasti pokročily.

Dohoda o velikosti nástroje, který je někdy označován jako "rozpočet eurozóny", by pak měla vzniknout v rámci debat o budoucím víceletém unijním rozpočtu pro roky 2021 až 2027. Jeho pravidla by ale měli lídři podle komise odsouhlasit už nyní tak, aby bylo možné je následně rychle schválit v Radě EU a v europarlamentu.

Právě jeho součástí by měl nový nástroj být. Podle diplomatů například Paříž stále neopustila představu, že země eurozóny na základě své vzájemné mezivládní dohody dobrovolně přispějí do rozpočtového mechanismu, který by stál mimo víceletý finanční rámec pro dobu po roce 2020. Dombrovskis dnes ostatně takovou možnost také zmínil.

Dnešní obsáhlé sdělení komise je jejím vstupním materiálem pro nabitý červnový summit unie příští čtvrtek a pátek. Premiéry a prezidenty na něm čeká nejen debata o prohlubování eurozóny, ale také klíčové otázky kolem nového personálního obsazení vrcholných unijních postů. Členské země ohledně změn v EMU připraví vlastní podklady ve čtvrtek odpoledne a večer. Na jednání ministrů financí eurozóny jsou v Lucembursku pozváni i jejich kolegové ze všech ostatních zemí evropského bloku.

Podle komise by měl summit také rozhodnout o dokončení změn ve fungování Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), včetně funkční společné pojistky a nových preventivních nástrojů. Prezidenti a premiéři by také podle názoru končící EK měli vybídnout k novému kolu politických jednání o evropském systému společného pojištění vkladů a zrychlit práci na unii kapitálových trhů s cílem posílit mezinárodní roli eura vůči měnám jako je třeba dolar.

Související

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

Více souvisejících

Jean-Claude Juncker evropská komise EU (Evropská unie) EUR

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Marco Rubio na zápase UFC 316

Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek ostře odmítl tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by administrativa Donalda Trumpa nutila Kyjev k postoupení východního Donbasu Rusku. Podle Zelenského mělo být odevzdání tohoto průmyslového srdce Ukrajiny podmínkou pro získání amerických bezpečnostních záruk v rámci jakéhokoli plánu na příměří. Rubio však takové interpretace označil za nepravdivé.

před 2 hodinami

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka

Ve světě se v tichosti šíří nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která si díky svému specifickému chování vysloužila přezdívku „cikáda“. Odborníci ji vědecky označují jako BA.3.2 a poprvé byla identifikována v Jihoafrické republice v listopadu 2024. Od té doby se jí podařilo proniknout do nejméně 23 zemí světa, přičemž pozornost budí především neobvykle vysokým počtem mutací.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

NATO

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

před 5 hodinami

Hormuzský průliv

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

před 6 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení

Slunečný bude místy začátek posledního březnového víkendu, ale počasí se v jeho průběhu pokazí. Podle předpovědi může ve vyšších polohách připadnout další sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

včera

Kirill Dmitrijev

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice

Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.

včera

Andrej Babiš

Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže

Premiér Andrej Babiš se rozhodl pro radikální krok v boji proti vysokým cenám pohonných hmot. Jeho cílem je zavedení přísné kontroly marží u čerpacích stanic, přičemž navrhuje jejich zastropování na hranici tří korun za litr. Podle předsedy vlády je současné chování prodejců, kteří u některých stojanů nastavují marže ve výši až deseti korun, naprosto nehorázné a pro státní správu nepřijatelné.

včera

Volker Türk

Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval k co nejrychlejšímu uzavření vyšetřování tragického bombardování dívčí školy v Minábu. Podle oficiálních íránských zdrojů si tento útok vyžádal životy 168 lidí, z nichž většinu tvořily děti. Türk během debaty Rady OSN pro lidská práva o ochraně dětí v konfliktech zdůraznil, že povinností těch, kteří útok provedli, je vyšetřit celou událost promptně, nestranně a transparentně.

včera

Trump couvá. Opět odložil Íránu ultimátum, podle Teheránu jednání neprobíhá

Americký prezident Donald Trump se rozhodl o dalších deset dní odložit plánované vojenské údery na íránské energetické objekty. Své původní ultimátum, které mělo vypršet tento pátek, posunul až na 6. dubna 2026. Podle vyjádření Bílého domu je důvodem tohoto kroku probíhající diplomatické vyjednávání s Teheránem, které Trump označil za velmi nadějné a produktivní.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy