Nátlak k přijetí eura? Brusel vyzval země EU k prohloubení měnové unie

Na hlavních rysech budoucího rozpočtového nástroje eurozóny by se podle názoru Evropské komise měli koncem příštího týdne shodnout premiéři a prezidenti členských zemí EU. Komise dnes před červnovým summitem EU vybídla šéfy států a vlád bloku k několika konkrétním krokům směrem k větší integraci evropské hospodářské a měnové unie (EMU).

Předseda EK Jean-Claude Juncker dnes ale zároveň připustil, že k naplnění představy těsnější měnové unie, kterou skoro přesně před čtyřmi lety načrtla takzvaná Zpráva pěti předsedů, ještě hodně práce zbývá. Juncker tehdy společně s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem, šéfem europarlamentu Martinem Schulzem, tehdejším šéfem euroskupiny Jeroenem Dijsselbloemem a předsedou Evropské centrální banky Mariem Draghim představili ambiciózní plán, jak do roku 2025 EMU zásadním způsobem prohloubit a integrovat.

Plány, které nyní - po čtyřech letech - budou mít na stole ve čtvrtek večer v Lucemburku unijní ministři financí a příští týden prezidenti a premiéři na summitu, jsou ale výrazně skromnější. Představy ze společné zprávy unijních špiček se tak nyní nenaplní stejně, jako podobně zásadní nápady, se kterými následně přišel francouzský prezident Emmanuel Macron.

We are taking stock of progress made to deepen Europe's Economic and Monetary Union since 2015.Marked progress has been made, and many gaps revealed by the post-2007 crisis have been addressed. Yet, important steps still need to be taken.https://t.co/XwkheLefgu #DeepeningEMU pic.twitter.com/CEDRnG41dT

— European Commission ?? (@EU_Commission) 12. června 2019

Jak dnes ale připomněl na tiskové konferenci po jednání komise její místopředseda pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis, čekají evropské hospodářství "náročnější časy". A to podle něj vyžaduje, aby státy s plány na hlubší integraci v hospodářské a finanční oblasti pokročily.

Dohoda o velikosti nástroje, který je někdy označován jako "rozpočet eurozóny", by pak měla vzniknout v rámci debat o budoucím víceletém unijním rozpočtu pro roky 2021 až 2027. Jeho pravidla by ale měli lídři podle komise odsouhlasit už nyní tak, aby bylo možné je následně rychle schválit v Radě EU a v europarlamentu.

Právě jeho součástí by měl nový nástroj být. Podle diplomatů například Paříž stále neopustila představu, že země eurozóny na základě své vzájemné mezivládní dohody dobrovolně přispějí do rozpočtového mechanismu, který by stál mimo víceletý finanční rámec pro dobu po roce 2020. Dombrovskis dnes ostatně takovou možnost také zmínil.

Dnešní obsáhlé sdělení komise je jejím vstupním materiálem pro nabitý červnový summit unie příští čtvrtek a pátek. Premiéry a prezidenty na něm čeká nejen debata o prohlubování eurozóny, ale také klíčové otázky kolem nového personálního obsazení vrcholných unijních postů. Členské země ohledně změn v EMU připraví vlastní podklady ve čtvrtek odpoledne a večer. Na jednání ministrů financí eurozóny jsou v Lucembursku pozváni i jejich kolegové ze všech ostatních zemí evropského bloku.

Podle komise by měl summit také rozhodnout o dokončení změn ve fungování Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), včetně funkční společné pojistky a nových preventivních nástrojů. Prezidenti a premiéři by také podle názoru končící EK měli vybídnout k novému kolu politických jednání o evropském systému společného pojištění vkladů a zrychlit práci na unii kapitálových trhů s cílem posílit mezinárodní roli eura vůči měnám jako je třeba dolar.

Související

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

Více souvisejících

Jean-Claude Juncker evropská komise EU (Evropská unie) EUR

Aktuálně se děje

před 51 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 7 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 7 hodinami

Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson

Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy