Bukurešť - V údolí Pojarna v srdci rumunských Karpat přerušuje ticho jen zurčení řeky. Avšak okolní hory se podobají bitevnímu poli, neboť jsou obětí divokého odlesňování, které ve východní Evropě nabývá stále hrozivější podoby. "Ti, kdo to udělali, sem přijeli s rypadly a zničili i ty nejmladší stromky," rozčiluje se Gheorghe Ridichie z ministerstva vodního a lesního hospodářství a ukazuje na strmé svahy poseté pařezy.
V tomto regionu v centrálním Rumunsku bylo podle ministerstva od roku 2010 srovnáno se zemí celkem 915 hektarů lesa, včetně staletých stromů. To je podle něj katastrofa nebývalého rozsahu. "Za 20 let bylo nelegálně vytěženo na 80 milionů kubíků dřeva, čímž vznikla škoda ve výši pět miliard eur (téměř 137 miliard Kč)," říká ministryně Lucia Vargová, která usiluje o přijetí přísnějšího zákona o lesích."Nejhorší na tom je, že nelegální těžba dřeva ve svém objemu dvakrát překračuje zalesňování a přirozenou regeneraci lesa. Bude-li to tak pokračovat, brzy tu nebude ani dřevo pro průmysl, ani les, kde by se lidé mohli procházet," citovala ji agentura AFP.Ředitelka kampaně Greenpeace Rumunsko Doina Danciuová potvrzuje, že se tato katastrofální situace ještě zhoršuje. "V letech 2009 až 2011 bylo denně registrováno asi 30 případů nelegálního kácení lesa, zatímco v roce 2012 to už bylo na 50 případů denně," vysvětluje.Nečinnost místních úřadů, korupce, nedostačující počty lesních hlídačů, nevyhovující legislativa a často i to, že obyvatelé nemají jinou možnost, jak přežívat, vysvětluje podle úřadů a nevládních organizací tento neblahý stav.Nový zákon, který ještě musí schválit Poslanecká sněmovna, předpokládá kontroly a přísnější sankce, jakož i povinnost malých vlastníků střežit své lesy. Dnes není střeženo 500.000 hektarů soukromých lesů, takže se stávají snadnou kořistí zlodějů.Zpřísnění legislativy však naráží na odpor. Nevládní organizace hovoří o mafii, která se těší jisté blahovůli ze stran úřadů. "Nelegálně vytěžené dřevo mívá často na oko legální dokumenty, které však vydaly neexistující společnosti," zdůrazňuje prezident sdružení Nostra Silva Catalin Tobescu. Na trzích, kde panuje velká konkurence, se dřevo prodává firmám vyrábějícím nábytek, dřevěné panely a stavební materiál. Tyto firmy se o původ dřeva zajímají jen málo.V dřevařském sektoru dominuje rakouská společnost Schweighofer, která měla v roce 2012 obrat ve výši 445 milionů eur (asi 12 miliard Kč). Skupina, která chce v Rumunsku v Reci otevřít již svůj pátý podnik, vyvolává odpor v řadách ochránců životního prostředí a malých místních podnikatelů. Tato nová továrna, která má ročně zpracovat 800.000 kubíků dřeva, bude podle nich mít katastrofální dopad na lesy v regionu.Společnost tvrdí, že zprovoznění nové továrny nepovede k nadměrné těžbě lesa, ale k "reorganizaci trhu", bude povzbuzovat rozvoj místních firem a vytvoří 2650 přímých a nepřímých pracovních míst.Odlesňování postupuje rychle v celé jihovýchodní Evropě a ohrožuje panenské lesy, které jsou největší v Evropě po Rusku, a na 8000 medvědů, 4000 vlků a 3000 rysů.V Bosně, kde lesy pokrývají 43 procent území, zatímco evropský průměr je 32 procent, odhadují ekologické organizace nelegální těžbu na více než jeden milion kubíků ročně.Rovněž v Bulharsku představuje nelegální kácení lesů značný problém, ale k dispozici nejsou žádné údaje o škodách, uvádí Neli Dončevová ze Světového fondu na ochranu přírody. Byla přijata opatření ke snadnějšímu vysledování původu dřeva a zavedeny zpřísněné sankce s trestem vězení až na pět let.Bukurešť stanoví pokuty až do 3000 eur (zhruba 82.000 Kč) za nelegální kácení a do roku 2030 chce zalesnit asi milion hektarů. Lesy tam dnes přitom pokrývají zhruba 6,4 miliony hektarů. "Přestože zalesňujeme, počkáme si desítky let, než se jizvy způsobené nelegálním kácením zahojí," dodává Danciuová.
24. října 2025 17:24
Jak si vede Evropa? Dolů ji táhne jediný stát, překvapivě jeden z těch největších
Související
Rumunsko slibuje odvetu Moskvě po dopadu úlomků ruského dronu na své území
Američané stahují vojáky z Rumunska. Není to odchod z Evropy, ujišťuje Pentagon
Rumunsko , Korupce , dřevorubci
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák