Ve východní Evropě má kácení lesů katastrofální rozměry

Bukurešť - V údolí Pojarna v srdci rumunských Karpat přerušuje ticho jen zurčení řeky. Avšak okolní hory se podobají bitevnímu poli, neboť jsou obětí divokého odlesňování, které ve východní Evropě nabývá stále hrozivější podoby. "Ti, kdo to udělali, sem přijeli s rypadly a zničili i ty nejmladší stromky," rozčiluje se Gheorghe Ridichie z ministerstva vodního a lesního hospodářství a ukazuje na strmé svahy poseté pařezy.

V tomto regionu v centrálním Rumunsku bylo podle ministerstva od roku 2010 srovnáno se zemí celkem 915 hektarů lesa, včetně staletých stromů. To je podle něj katastrofa nebývalého rozsahu. "Za 20 let bylo nelegálně vytěženo na 80 milionů kubíků dřeva, čímž vznikla škoda ve výši pět miliard eur (téměř 137 miliard Kč)," říká ministryně Lucia Vargová, která usiluje o přijetí přísnějšího zákona o lesích."Nejhorší na tom je, že nelegální těžba dřeva ve svém objemu dvakrát překračuje zalesňování a přirozenou regeneraci lesa. Bude-li to tak pokračovat, brzy tu nebude ani dřevo pro průmysl, ani les, kde by se lidé mohli procházet," citovala ji agentura AFP.Ředitelka kampaně Greenpeace Rumunsko Doina Danciuová potvrzuje, že se tato katastrofální situace ještě zhoršuje. "V letech 2009 až 2011 bylo denně registrováno asi 30 případů nelegálního kácení lesa, zatímco v roce 2012 to už bylo na 50 případů denně," vysvětluje.Nečinnost místních úřadů, korupce, nedostačující počty lesních hlídačů, nevyhovující legislativa a často i to, že obyvatelé nemají jinou možnost, jak přežívat, vysvětluje podle úřadů a nevládních organizací tento neblahý stav.Nový zákon, který ještě musí schválit Poslanecká sněmovna, předpokládá kontroly a přísnější sankce, jakož i povinnost malých vlastníků střežit své lesy. Dnes není střeženo 500.000 hektarů soukromých lesů, takže se stávají snadnou kořistí zlodějů.Zpřísnění legislativy však naráží na odpor. Nevládní organizace hovoří o mafii, která se těší jisté blahovůli ze stran úřadů. "Nelegálně vytěžené dřevo mívá často na oko legální dokumenty, které však vydaly neexistující společnosti," zdůrazňuje prezident sdružení Nostra Silva Catalin Tobescu. Na trzích, kde panuje velká konkurence, se dřevo prodává firmám vyrábějícím nábytek, dřevěné panely a stavební materiál. Tyto firmy se o původ dřeva zajímají jen málo.V dřevařském sektoru dominuje rakouská společnost Schweighofer, která měla v roce 2012 obrat ve výši 445 milionů eur (asi 12 miliard Kč). Skupina, která chce v Rumunsku v Reci otevřít již svůj pátý podnik, vyvolává odpor v řadách ochránců životního prostředí a malých místních podnikatelů. Tato nová továrna, která má ročně zpracovat 800.000 kubíků dřeva, bude podle nich mít katastrofální dopad na lesy v regionu.Společnost tvrdí, že zprovoznění nové továrny nepovede k nadměrné těžbě lesa, ale k "reorganizaci trhu", bude povzbuzovat rozvoj místních firem a vytvoří 2650 přímých a nepřímých pracovních míst.Odlesňování postupuje rychle v celé jihovýchodní Evropě a ohrožuje panenské lesy, které jsou největší v Evropě po Rusku, a na 8000 medvědů, 4000 vlků a 3000 rysů.V Bosně, kde lesy pokrývají 43 procent území, zatímco evropský průměr je 32 procent, odhadují ekologické organizace nelegální těžbu na více než jeden milion kubíků ročně.Rovněž v Bulharsku představuje nelegální kácení lesů značný problém, ale k dispozici nejsou žádné údaje o škodách, uvádí Neli Dončevová ze Světového fondu na ochranu přírody. Byla přijata opatření ke snadnějšímu vysledování původu dřeva a zavedeny zpřísněné sankce s trestem vězení až na pět let.Bukurešť stanoví pokuty až do 3000 eur (zhruba 82.000 Kč) za nelegální kácení a do roku 2030 chce zalesnit asi milion hektarů. Lesy tam dnes přitom pokrývají zhruba 6,4 miliony hektarů. "Přestože zalesňujeme, počkáme si desítky let, než se jizvy způsobené nelegálním kácením zahojí," dodává Danciuová.

Související

Více souvisejících

Rumunsko Korupce dřevorubci

Aktuálně se děje

před 4 minutami

před 32 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování

Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy