Česko a východ Evropy by z koronaviru mohly těžit, píše německý deník

Podle vídeňského institutu pro hospodářské srovnávání utrpí východní Evropa dopady koronaviru více, než když ji zasáhla finanční krize. Region podle jeho odhadu čeká hluboká recese. Banka Goldman Sachs předpokládá, že se hrubý domácí produkt (HDP) České republiky sníží o pět procent a ekonomika Polska, kterému se jako jediné evropské zemi podařilo projít světovou finanční krizí z přelomu let 2008 a 2009 bez recese, oslabí o 3,5 procenta.

Očekávaný pokles hospodářského výkonu východní Evropy je podle listu nepříjemnou zprávou i pro Německo, jehož objem vzájemného obchodu se zeměmi visegrádské čtyřky (V4), tedy Polskem, Českou republikou, Maďarskem a Slovenskem, loni dosáhl 303 miliard eur (8,2 bilionu Kč). To je více než objem zboží, které si Německo vyměnilo s Čínou (205,7 miliardy eur) a se Spojenými státy (190,1 miliardy eur). Po započtení všech zemí východní Evropy činil objem vzájemného obchodu 453,7 miliardy eur, což představuje pětinu celkového zahraničního obchodu Německa.

Velké problémy v regionu způsobilo podle listu Handelsblatt uzavření automobilových továren v Německu, těžkosti pendlerů a dlouhé fronty na hranicích. Některé země, například Bulharsko a Rumunsko, pak trpí drastickým poklesem peněžních zásilek přicházejících od krajanů zaměstnaných v zahraničí, kteří ale teď přišli o práci. Na některé země má tvrdý dopad i prudký pokles turistiky. Nižší příjmy Východoevropanů se podle listu už nyní projevují v podobě slabší kupní síly, a postihují tak i německý export.

Podle hospodářského sdružení Ostausschuss der Deutschen Wirtschaft (OA), které se zaměřuje na východní Evropu, se ale tato část Evropy bude po krizi těšit z velkých výhod. Z přesunu asijské výroby by mohla podle šéfa OA Michaela Harmse "těžit především východní Evropa, protože tyto země jsou velmi konkurenceschopné". Dodal nicméně, že už nyní region vykazuje nedostatek pracovních sil a vyjádřil také obavy z protekcionismu.

Především Maďarsko se snaží přimět zahraniční investory k platbám do záchranného fondu. Podle Harmse by se ale hospodářské zájmy neměly ocitnout příliš daleko za zájmy bezpečnostními.

Ve východní Evropě bude podle šéfa OA přesto po krizi "mnohem rychleji možné vydat se opět směrem vzhůru". Řidiči kamionů se tam totiž na rozdíl od severní Itálie nebudou zdráhat jezdit, řekl Harms.